Poslední pokušení nefilosofického ducha v Platónově dialogu Charmidés

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F24%3A10490937" target="_blank" >RIV/00216208:11210/24:10490937 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Poslední pokušení nefilosofického ducha v Platónově dialogu Charmidés

Popis výsledku v původním jazyce

Autor ukazuje, že dialog Charmidés je mezi ostatními ranými dialogy výjimečný mj. tím, že Sókratés zde vyvrací některá tvrzení, jež se nápadně podobají myšlenkám, které mu Platón sám vkládá do úst v jiných dialozích. Jde jednak o tezi, že rozumnost spočívá v &quot;konání vlastních věcí&quot;, jednak o charakteristiku rozumnosti jako vědění o vědění, do níž je zahrnuto i zkoumání toho, co člověk ví i neví. První výměr rozumnosti odpovídá výměru spravedlnosti v Ústavě nebo charakteristice filosofa ze závěrečného mýtu v dialogu Gorgiás nebo podání Sókratova vlastního působení v Obraně, zatímco druhý přesně odpovídá tomu, jak Sókratés popisuje své vlastní počínání nejenom v jiných dialozích, ale dokonce i v Charmidovi samém. Přesto oba tyto výměry rozumnosti, které v dialogu postupně zastává Kritias, Sókratés vyvrací. Jak autor argumentuje, Kritiovy pokusy o výměr rozumnosti úmyslně směřují k co největší shodě s předpokládaným Sókratovým stanoviskem v domnění, že se tak vyhne jejich vyvrácení. Sókratovo vyvracení se však nemůže zastavit ani před myšlenkami, které se nápadně podobají jeho vlastním. Právě takové myšlenky se totiž mohou stát posledním útočištěm nefilosofického ducha, jenž se domnívá, že se tak uchrání před sókratovskou elenktikou. Proto Sókratés musí odhalit a usvědčit nefilosofického ducha i tam, kde se pokusil skrýt v jeho vlastních myšlenkách.

Název v anglickém jazyce

Last Temptation of Unphilosophical Spirit in Plato’s Charmides

Popis výsledku anglicky

The author shows that Charmides is exceptional among other early Plato&apos;s dialogues in that Socrates refutes some statements that are strikingly similar to the ideas that Plato himself puts into his mouth in other dialogues: on the one hand the thesis that sôphrosunê consists in &quot;doing one&apos;s own&quot;, and on the other hand the definition of sôphrosunê as knowledge about knowledge, which includes also investigation of what one knows and does not know. The first definition of sôphrosunê corresponds to that of justice in Republic or to the characteristics of the philosopher from the final myth in Gorgias or to the presentation of Socrates&apos; own activities in Apology while the second exactly corresponds to how Socrates describes his own activities not only in other dialogues, but even in Charmides itself. Nevertheless, both of these definitions of sôphrosunê, which Critias upholds in the dialogue, are refuted by Socrates. As the author argues, Critias&apos;s attempts to define sôphrosunê deliberately aim at the agreement with the assumed Socrates&apos; position in the belief that this will avoid their refutation. However, Socrates&apos; refutation cannot stop even in the face of ideas that are strikingly similar to his own. It is precisely such ideas that can become the last refuge of the unphilosophical spirit, which believes that it will protect itself from Socratic elenchos. Therefore, Socrates must unmask and convict the unphilosophical spirit even where it has tried to hide in his own thoughts.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Péče o duši. Sborník k jubileu Štěpána Špinky

ISBN

978-80-7298-633-0

Počet stran výsledku

23

Strana od-do

13-35

Počet stran knihy

380

Název nakladatele

OIKOYMENH

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—