Transitio ad plebem - případ Publia Clodia Pulchera

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F17%3A10363118" target="_blank" >RIV/00216208:11220/17:10363118 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Transitio ad plebem - případ Publia Clodia Pulchera

Popis výsledku v původním jazyce

Článek se zabývá římskoprávním institutem nazývaným transitio ad plebem (tj. převodem Římana-patricije mezi plebejce), přičemž je analyzován nejznámější případ transitio ad plebem - převod Publia Clodia Pulchera v roce 60 př. n. l. Nejprve jsou popsány důvody, proč k transitio ad plebem docházelo, dále pak také životní příběh ústřední postavy - Publia Clodia Pulchera, který je důležitý pro pochopení hlavního tématu článku - způsobu, jakým se odehrávala transitio ad plebem. Vzhledem k tomu, že o tomto institutu neexistuje mnoho záznamů, není určení způsobu, jakým se patricijové dostávali mezi plebejce, lehkým úkolem. Evidence, kterou máme o případu Publia Clodia Pulchera, je sice nejrozsáhlejší, nicméně i tak nepříliš dostačující k přesnému určení formy převodu k plebejům. Od 19. století vzniklo postupně několik interpretací tehdejších událostí, které jsou založeny na antických pramenech - Ciceronových dopisech Attikovi, na díle Historiae Romanae Cassia Diona a krátkých zmínkách v textech Plútarcha, Velleia Patercula a Suetonia. Dvě základní teorie jsou následující: někteří badatelé se domnívají, že transitio ad plebem lze ztotožnit s adrogací (druhem osvojení), druhá skupina vědců míní, že transitio ad plebem je institutem úplně od adrogace odlišným. Článek shrnuje tyto názory a také argumenty pro a proti. Autorka se přiklání k první teorii, tedy že transitio ad plebem je podobná adrogaci. Zároveň je však pravděpodobné, že v tomto případě byl postup při adrogaci změněn tak, aby vyhovoval speciálnímu účelu převodu patricije mezi plebeje, zvláště co se týče dopadů na jméno dotčené osoby a její rodinný kult.

Název v anglickém jazyce

Transitio ad plebem - A Case of Publius Clodius Pulcher

Popis výsledku anglicky

The paper deals with the transitio ad plebem (i.e. a transfer of a person having originally patrician rank to another social group - the plebeians) using the most well-known example of the transitio ad plebem of Publius Clodius Pulcher in 60 BC. General aspects regarding the reason of the transfer to the plebs are described, as well as the personality of Clodius, as this information provides the necessary introduction to the main topic of this paper - the form of the transitio ad plebem. Because of the non-sufficient evidence on the matter, the specification of the form is not an easy task. The testimony about Clodius&apos; transitio ad plebem, though the richest we have, does not throw much light on what was the nature of the analysed institution. Many completely different opinions were provided since the 19th century, all of them based on the evidence of the same ancient sources - Cicero&apos;s letters to Atticus, Historiae Romanae of Cassius Dio, and brief mentions about the topics in the texts of Plutarchos, Velleius Paterculus and Suetonius. There are two main theories dealing with the transitio ad plebem. The first suggests that this institution is the same as the adrogatio (a kind of an adoption), the second, on the contrary, asserts the form of the transfer to plebs have to be a different institution from the adrogation. The paper summarises the opinions and the pros and cons of both of them. The author of the paper takes the view of the first group, i.e. the transitio ad plebem is similar to the adrogatio. However, the procedure of adrogation may probably be modified for the special purposes of the transfer to the plebs, particularly as regards the impacts on the name and private rites (sacra privata) of the transferred person.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Právněhistorické studie

ISSN

0079-4929

e-ISSN

—

Svazek periodika

47

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

18

Strana od-do

26-43

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—