Soudcovské řady v českém systému soudní správy
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F19%3A10415950" target="_blank" >RIV/00216208:11220/19:10415950 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Soudcovské řady v českém systému soudní správy
Popis výsledku v původním jazyce
V českém systému státní správy soudů mají soudcovské rady minimálně z časového hlediska své pevné místo jako orgány soudů již od přijetí zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Jelikož jde o jediné státní orgány tvořené na základě přímé volby soudců, představují soudcovské rady poměrně unikátní orgán, který vybočuje ze standardně hierarchické struktury soudní správy. Této relativní unikátnosti bohužel zcela nekoresponduje pozornost veřejnosti, která se oblastí správy soudnictví příliš nevěnuje, čemuž se regulace soudcovských rad nijak nevymyká. Pro cíle tohoto příspěvku si proto stanovuji výzkumnou otázku, zda je tento institut na soudech efektivně využíván a zda výstupy soudcovských rad dávají předsedům soudů pozitivní zpětnou vazbu. To je v tomto příspěvku poměřováno analýzou samotného ustanovování soudcovských rad na shromáždění soudců a konkrétního výkonu působnosti soudcovských rad. Zde vycházím z vlastní analýzy, kterou jsem provedl v letech 2017 - 2019 na materiálech poskytnutých soudy pomocí žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na jejím základě dospívám k závěru, že jak ustanovování, tak výkon působnosti soudcovských rad působí v praxi problémy, a to zejména kvůli nejednoznačnosti zákona i laxnímu přístupu Ministerstva spravedlnosti. To vše podporuje pravděpodobně nezájem ze strany samotných soudů a soudců na systémově plodném zapojení soudcovských rad do správy soudnictví, který plyne částečně i ze strukturálně nevhodného zřízení soudcovské rady u každého soudu v ČR, k němuž je přiděleno alespoň 11 soudců (což je drtivá většina). Příspěvek je rozdělen do tří částí. V první se zaobírám rozborem zákonné úpravy v ČR za použití částečného srovnání některých dílčích institutů se systémem v SRN. Ve druhé části se příspěvek věnuje analýze a rozboru ustanovování soudcovských rad a na něj napojených procedur, kde čerpá primárně z informací zachycených v příloze č. 1. Třetí část pracuje s rozborem konkrétního výkonu působnosti soudcovských rad a shromáždění soudců, kde dále čerpá z informací zachycených v příloze č. 2. Na to celý příspěvek navazuje závěrem s krátkými úvahami de lege ferenda.
Název v anglickém jazyce
Judicial councils in the Czech system of court administration
Popis výsledku anglicky
In the Czech system of court administration, judicial councils have had their fixed place, at least in terms of time, as court bodies since the adoption of Act No. 6/2002 Coll., On Courts and Judges. As they are the only state bodies formed based on the direct election of judges, judicial councils represent a relatively unique body that deviates from the standard hierarchical structure of the judicial administration. Unfortunately, this relative uniqueness does not fully correspond to the attention of the public, which does not pay much attention to the area of judicial administration, which is not any different regarding the regulation of judicial councils. For the purposes of this paper, I therefore determine the research question of whether this institute is used effectively in the courts and whether the outputs of the judicial councils give the presidents of the courts positive feedback. This is measured in this paper by an analysis of the very appointment of judicial councils to the assembly of judges and the specific exercise of the powers of judicial councils. This is based on my own analysis, which I performed in the years 2017 - 2019 on materials provided by courts through requests for information under Act No. 106/1999 Coll., On Free Access to Information. According to it, I come to the conclusion that both the appointment and the exercise of the powers of judicial councils cause practical problems, mainly due to the ambiguity of the law and the lax approach of the Ministry of Justice. All this is probably supported by the lack of interest on the part of courts and judges themselves in the systemically fruitful involvement of judicial councils in the administration of justice, which stems in part from the structurally inappropriate establishment of a judicial council in every court in the Czech Republic to which at least 11 judges are assigned. The paper is divided into three parts. In the first I deal with the analysis of the legal regulation in the Czech Republic using a partial comparison of some partial institutes with the system in Germany. In the second part, the paper deals with the analysis and analysis of the appointment of judicial councils and related procedures, where it draws primarily from the information captured in Annex 1. The third part works with an analysis of the specific exercise of judicial councils and judges' assembly. in Annex No. 2. This is followed by conclusions with brief de lege ferenda considerations.
Klasifikace
Druh
C - Kapitola v odborné knize
CEP obor
—
OECD FORD obor
50501 - Law
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
S - Specificky vyzkum na vysokych skolach
Ostatní
Rok uplatnění
2019
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název knihy nebo sborníku
Dělba moci a její proměny
ISBN
978-80-87284-80-3
Počet stran výsledku
46
Strana od-do
225-270
Počet stran knihy
327
Název nakladatele
Auditorium
Místo vydání
Praha
Kód UT WoS kapitoly
—