Právní povaha aktů prezidenta republiky a jejich soudní přezkum

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F24%3A10495616" target="_blank" >RIV/00216208:11220/24:10495616 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Právní povaha aktů prezidenta republiky a jejich soudní přezkum

Popis výsledku v původním jazyce

Příspěvek se zabývá akty prezidenta republiky a jejich přezkumem. Problematika aktů prezidenta úzce souvisí s jeho pravomocemi, protože právě ty jsou skrze akty uskutečňovány. Základní úpravu pravomocí prezidenta nalezneme jednak v Ústavě, konkrétně v čl. 62 (upravuje pravomoci, jež náleží pouze prezidentovi, který k jejich výkonu nepotřebuje kontrasignaci předsedy vlády) a čl. 63 (upravuje pravomoci vázané na spolupodpis předsedy vlády), jednak některé vyplývají i ze zákonů.Základem pro určení toho, jak by měl probíhat soudní přezkum příslušného aktu prezidenta, je určení jeho právní povahy. Názory na to, jakou právní povahu mají jednotlivé akty prezidenta, se však liší. Tomáš Herc je ve své dizertační práci dělí na rozhodnutí, jiné právní akty a politické akty. Pavel Rychetský hovoří o dělení na akty ústavní a akty správní. Obdobné dělení vyplývá také z judikatury Nejvyššího správního soudu. Vojtěch Šimíček zase rozlišuje rozhodnutí prezidenta způsobilá zasáhnout do práv nebo svobod a kompetenční spory.Vzhledem k tomu, že v otázce právní povahy aktů prezidenta nenajdeme shodu, ale je podstatná pro diskuzi o přezkumu aktů, rozhodla jsem se k nim přistoupit tak, že jsem je rozdělila na rozhodnutí (tj. ty akty, které by mělo být možné podrobit soudnímu přezkumu, a to proto, že jsou způsobilá zasáhnout do práv nebo svobod osob) a ostatní akty prezidenta (touto kategorií se nijak blíže nezabývám, takže ji ani dále vnitřně nečlením). Blíže se pak věnuji konkrétně rozhodnutím (tj. těm pravomocem prezidenta, v rámci kterých jsou rozhodnutí vydávána), a to takovým, u nichž lze o soudním přezkumu reálně uvažovat. Předmětem mého zájmu proto nejsou akty vydávané v rámci - pravomocí prezidenta ve vztahu k zákonodárnému procesu; aktivní legitimace prezidenta k zahájení řízení před Ústavním soudem; pravomocí prezidenta v oblasti zahraniční politiky (s výjimkou ratifikace mezinárodních smluv); pravomocí prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil; udělování a propůjčování státních vyznamenání.Pokud jde o pravomoci, kterým se věnuji, a akty, skrze které jsou uskutečňovány, jsem dospěla k závěru, že rozhodnutí prezidenta dělím ve shodě s judikaturou Nejvyššího správního soudu na ta, která vydává z pozice správního orgánu sui generis a rozhodnutí, která vydává z pozice ústavního orgánu. To znamená, že stejně tak pravomoci prezidenta, které rozebírám, dělím na takové, v rámci kterých vystupuje prezident jako správní orgán sui generis, a v rámci kterých vystupuje jako ústavní orgán. Do první kategorie řadím vyhlašování voleb, jmenování soudců a funkcionářů (včetně jmenování funkcionářů Ústavního soudu) a jmenování a odvolání z jiných funkcí (např. Nejvyšší kontrolní úřad ad.). Do druhé pak jmenování a odvolávání předsedy vlády a členů vlády, pravomoc rozpouštět Poslaneckou sněmovnu, udílet milost či amnestii a ratifikovat mezinárodní smlouvy. Tomuto rozdělení pak odpovídá způsob přezkum jednotlivých aktů. Tam, kde prezident jedná dle mého názoru z pozice správního orgánu, přichází do úvahy přezkum v rámci správního soudnictví a na druhé straně tam, kde prezident jedná z pozice ústavního orgánu, je třeba obracet se na Ústavní soud, a to se stížností či kompetenční žalobou v závislosti na tom, o jaký problém jde.

Název v anglickém jazyce

Legal nature of acts of the President of the Republic and their judicial review

Popis výsledku anglicky

The paper deals with the acts of the President of the Republic and their review. The issue of presidential acts is closely related to the powers of the President, as these are implemented through acts. The basic regulation of the President&apos;s powers can be found both in the Constitution, namely in Article 62 (regulating the powers that belong only to the President, who does not need the Prime Minister&apos;s countersignature to exercise them) and Article 63 (regulating the powers that are subject to the Prime Minister&apos;s countersignature), and some of them are also derived from laws.The basis for determining how the judicial review of the relevant Presidential act should proceed is the determination of its legal nature. However, there are differing views on the legal nature of the various acts of the President. In his dissertation, Tomas Herc divides them into decisions, other legal acts and political acts. Pavel Rychetský speaks about the division into constitutional acts and administrative acts. A similar division also follows from the case law of the Supreme Administrative Court. Vojtěch Šimíček distinguishes between presidential decisions capable of affecting rights or freedoms and competence disputes.Since we do not find a consensus on the legal nature of presidential acts, but it is relevant to the discussion of the review of acts, I have decided to approach them by dividing them into decisions (i.e. those acts that should be subject to judicial review, because they are capable of affecting the rights or freedoms of persons) and other acts of the president (I do not deal with this category in any detail, so I do not divide it further internally). I then look more closely specifically at decisions (i.e., those powers of the President under which decisions are made), and those for which judicial review is a realistic consideration. The subject of my interest, therefore, is not the acts issued within the framework of - the powers of the President in relation to the legislative process; the active legitimacy of the President to initiate proceedings before the Constitutional Court; the powers of the President in the field of foreign policy (with the exception of the ratification of international treaties); the powers of the President as Commander-in-Chief of the Armed Forces; the awarding and conferring of state honours.As regards the powers I am concerned with and the acts through which they are exercised, I have concluded that I divide the President&apos;s decisions into those which he issues from the position of an administrative body sui generis and those which he issues from the position of a constitutional body, in accordance with the case-law of the Supreme Administrative Court. This means that I also divide the powers of the President, which I am analysing, into those in which the President acts as an administrative body sui generis and those in which he acts as a constitutional body. In the first category I include the calling of elections, the appointment of judges and officials (including the appointment of officials of the Constitutional Court), and the appointment and removal from other positions (e.g., the Supreme Audit Office, etc.). The second includes the appointment and removal of the Prime Minister and members of the Government, the power to dissolve the Chamber of Deputies, to grant pardons or amnesties and to ratify international treaties. This division then corresponds to the manner of review of each act. Where the President acts, in my opinion, as an administrative authority, the administrative justice system is the appropriate forum for review; where the President acts as a constitutional authority, on the other hand, the Constitutional Court is the appropriate forum for review, either by complaint or by competence action, depending on the issue at stake.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Hlava státu

ISBN

978-80-7502-762-7

Počet stran výsledku

15

Strana od-do

116-130

Počet stran knihy

180

Název nakladatele

Leges

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—