Judikatorní vývoj preventivně-sankční funkce peněžní náhrady poskytované v souvislosti se zásahem do osobnostních práv

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10503764" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10503764 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=b8k-_1wS23" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=b8k-_1wS23</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Judikatorní vývoj preventivně-sankční funkce peněžní náhrady poskytované v souvislosti se zásahem do osobnostních práv

Popis výsledku v původním jazyce

Cílem předmětné stati je srovnat a vyhodnotit přístup české justice k náhradě nemajetkové újmy způsobené zásahem do osobnostních práv v posledních přibližně třinácti letech. Tato doba je ohraničena dvěma přelomovými rozhodnutími Ústavního soudu, která se týkala odškodnění nemajetkové újmy za zásah do osobnostních práv, ke kterému došlo v důsledku mediálního tvrzení, že poškozená osoba má milenecký poměr, ačkoliv šlo o tvrzení nepravdivé. V obou případech šlo o zásah do osobnostních práv způsobený šířením nepravdivé difamující informace uvedené v bulvárním tisku. Tento bulvární tisk ovšem (rovněž v obou případech) předmětný &quot;pikantní&quot; článek propagoval i v dalších médiích, a to včetně televizního vysílání. Na předmětnou zprávu pak sama odkazovala i další média. V důsledku toho se difamující informace (rovněž v obou případech) šířila poměrně živelně a dostala se do povědomí široké veřejnosti. Cílem překladné stati je zhodnotit nález Ústavního sodu z března 2012 a současně i nález Ústavního soudu z ledna 2025 a zmapovat, jakým způsobem se změnil (či nezměnil) přístup judikatury k odškodnění způsobené nemajetkové újmy. V tomto směru je pro co nejširší zhodnocení zpracována i argumentace dalších soudních rozhodnutí, která s odškodněním nemajetkové újmy za zásah do osobnostních práv souvisí. Ve stručnosti lze tak uvést, že cílem předkládané stati je popsat vývoj odškodňování nemajetkové újmy způsobené zásahem do osobnostních práv od března 2012 dodnes. Fakticky však půjde ještě o dobu delší, neboť nález Ústavního soudu z března 2012 reaguje na pochybení Městského soudu v Praze z února roku 2006. Fakticky se tak předkládaná stať věnuje rozhodovací praxi k náhradě nemajetkové újmy za zásah do osobnostních práv v posledních přibližně dvaceti letech. Před zpracováním samotného textu nelze neuvést, že v případě obou nálezů Ústavního soudu byla způsobená nemajetková újma vypořádávána podle § 13 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen &quot;obč. zák.&quot;). Současně je však nutné doplnit, že aktuálně účinná právní úprava obsažená v ustanovení § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen &quot;OZ&quot;) na dříve účinný obč. zák. navazuje a ba naopak OZ ochranu osobnostních práv, ochranu soukromí, lidské důstojnosti a práva na sebeurčení člověka ještě posiluje. Závěry předkládané stati jsou tak v současné době nejen zcela aplikovatelné, ale je možné, že přístup české justice k zásahům do osobnostních práv by byl k dnešnímu dni ještě přísnější.

Název v anglickém jazyce

Jurisprudential development of the preventive-sanctioning function of monetary compensation provided in connection with interference with personality rights

Popis výsledku anglicky

The aim of the article is to compare and evaluate the approach of the Czech judiciary to compensation for non-pecuniary damage caused by interference with personal rights in the last approximately thirteen years. This period is marked by two landmark decisions of the Constitutional Court, which concerned compensation for non-pecuniary damage for interference with personal rights, which occurred as a result of a media claim that the injured person was having an affair, although the claim was untrue. In both cases, the interference with personal rights was caused by the dissemination of false defamatory information reported in the tabloid press. However, this tabloid press (also in both cases) also promoted the &quot;spicy&quot; article in question in other media, including television broadcasting. Other media then referred to the report in question. As a result, the defamatory information (also in both cases) spread relatively spontaneously and became known to the general public. The aim of the translated article is to evaluate the Constitutional Court&apos;s ruling of March 2012 and at the same time the Constitutional Court&apos;s ruling of January 2025 and to map out how the approach of the case law to compensation for non-pecuniary damage has changed (or not changed). In this regard, for the widest possible evaluation, the argumentation of other court decisions related to compensation for non-pecuniary damage for interference with personal rights has also been processed. In short, it can be stated that the aim of the presented article is to describe the development of compensation for non-pecuniary damage caused by interference with personal rights from March 2012 to the present. In fact, however, it will be an even longer period, because the Constitutional Court&apos;s ruling of March 2012 responds to the error of the Municipal Court in Prague from February 2006. In fact, the presented article is devoted to the decision-making practice on compensation for non-pecuniary damage for interference with personal rights in the last approximately twenty years. Before processing the text itself, it cannot be omitted to state that in the case of both findings of the Constitutional Court, the non-pecuniary damage caused was settled according to Section 13 of Act No. 40/1964 Coll., Civil Code, as amended (hereinafter referred to as the &quot;Civil Code&quot;). At the same time, however, it is necessary to add that the currently effective legal regulation contained in the provisions of Section 81 et seq. of Act No. 89/2012 Coll., Civil Code, as amended (hereinafter referred to as the &quot;Civil Code&quot;) builds on the previously effective Civil Code and, on the contrary, the Civil Code further strengthens the protection of personal rights, privacy, human dignity and the right to self-determination of a person. The conclusions presented in the article are therefore not only fully applicable at present, but it is possible that the approach of the Czech judiciary to interference with personal rights would be even stricter today.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Soukromé právo

ISSN

2533-4239

e-ISSN

—

Svazek periodika

2025

Číslo periodika v rámci svazku

6

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

7

Strana od-do

22-28

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—