Bills of Attainder. Stín Westminsteru v americké ústavě

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10505879" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10505879 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Bills of Attainder. Stín Westminsteru v americké ústavě

Popis výsledku v původním jazyce

Zákon má působit prospektivně a má mít obecnou povahu. Poznatky z teorie práva i nauka o dělbě moci to často vyzdvihují jako jednu z klíčových charakteristik zákona. V německé ústavě nalezneme takové pravidlo výslovně v čl. 19.1 A ústava Spojených států obdobné pravidlo vyžadovala již od svého vzniku v 18. století slovy: &quot;No Bill of Attainder or ex post facto Law shall be passed&quot; (Article 1, Section 9).Jaké historické důvody se však za tímto výslovným zákazem skrývají? Co přesně si pod pojmem Bill of attainder můžeme představit? Předmětem této práce je shrnutí historie tohoto pozoruhodného institutu v dějinách Velké Británie. Současné chápání zákazu Bills of Attainder dokreslím poměrně nedávnými případy ze Spojených států amerických.V závěru se pak zaměřím na to, zda mohla zkušenost s Bills of Attainder formovat i judikaturu našeho Ústavního soudu ve vztahu k požadavku obecnosti zákona.Pojem Bill of Attainder bychom mohli volně přeložit asi jako &quot;zákon na odebrání občanských práv.&quot; Podle definice Nejvyššího soudu USA představuje Bill of Attainder takový zákon, který legislativně určuje vinu a ukládá trest identifikovatelné osobě, aniž by jí byla poskytnuta ochrana soudního procesu.2 Do češtiny se proto Bill of Attainder obvykle překládá jako &quot;zákon, jehož obsahem je soudní rozsudek.&quot;3 Bez řádného soudu bývalo možné takovým zákonem téměř kohokoli připravit o majetek i o život - pro ústavní systém založený na dělbě moci a ochraně práv jednotlivce něco naprosto nemyslitelného.Neméně problematická pak byla zjevná retroaktivita takových zákonů, neboť byly přijímány právě z toho důvodu, že obecná úprava postihující jednání obžalovaných (attainted) buď neexistovala, nebo se zdála příliš mírná.V dějinách Anglie však Bills of Attainder nepředstavovaly jen rozuzlení krvavých revolucí, občanských válek nebo manželských neshod Jindřicha VIII. Byly něčím, co britský parlament provázelo po významnou část jeho existence. S jejich prvním užitím se poprvé setkáváme už v roce 1321, poslední byl schválen ještě v roce 1798 a k jejich výslovnému zrušení došlo až v roce 1870. Uvádí se, že jen za vlády Jindřicha VII. byl takový zákon použit až ve 136 případech. Pokusím se představit alespoň pár z těch, jejichž přijetí je relativně dobře zdokumentováno.

Název v anglickém jazyce

Bills of Attainder. The Shadow of Westminster in the American Constitution

Popis výsledku anglicky

The law should be prospective and general in nature. Legal theory and the doctrine of separation of powers often highlight this as one of the key characteristics of law. In the German constitution, we find this rule explicitly stated in Article 19. The US Constitution has required a similar rule since its inception in the 18th century, stating: &quot;No Bill of Attainder or ex post facto Law shall be passed&quot; (Article 1, Section 9).But what are the historical reasons behind this explicit prohibition? What exactly do we mean bythe term &quot;bill of attainder&quot;? The subject of this paper is a summary of the history of this remarkable institution in the history of Great Britain. I will illustrate the current understanding of the prohibition of bills of attainder with relatively recent cases from the United States.In conclusion, I will focus on whether the experience with bills of attainder could also have shaped the jurisprudence of our Constitutional Court in relation to the requirement of generality of the law.The term Bill of Attainder could be loosely translated as &quot;a law to deprive someone of their civil rights.&quot; According to the definition of the US Supreme Court, a Bill of Attainder is a law that legislatively determines guilt and imposes punishment on an identifiable person without providing them with the protection of a trial. In Czech, a bill of attainder is therefore usually translated as &quot;a law whose content is a court judgment.&quot; Without a proper trial, it used to be possible to use such a law to deprive almost anyone of their property and even their life - something completely unthinkable for a constitutional system based on the separation of powers and the protection of individual rights.Equally problematic was the apparent retroactivity of such laws, as they were adopted precisely because general legislation punishing the actions of the accused (attainted) either did not exist or seemed too lenient.In the history of England, however, Bills of Attainder were not just a resolution to bloody revolutions, civil wars, or Henry VIII&apos;s marital disputes. They were something that accompanied the British Parliament for a significant part of its existence. Their first use dates back to 1321, the last one was approved in 1798, and they were not expressly repealed until 1870. It is reported that during the reign of Henry VII alone, such a law was used in 136 cases. I will try to present at least a few of those whose adoption is relatively well documented.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Ústavodárství

ISBN

978-80-7502-844-0

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

15

Strana od-do

165-179

Název nakladatele

Nakladatelství Leges, s. r. o.

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

Pec pod Sněžkou

Datum konání akce

10. 4. 2025

Typ akce podle státní příslušnosti

CST - Celostátní akce

Kód UT WoS článku

—