Transnacionální demokracie a lidská práva: Beckovo uplatňování kosmopolitismu a Habermasova perspektiva demokratické juridifikace

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F17%3A10372087" target="_blank" >RIV/00216208:11240/17:10372087 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Transnacionální demokracie a lidská práva: Beckovo uplatňování kosmopolitismu a Habermasova perspektiva demokratické juridifikace

Popis výsledku v původním jazyce

Současné rozvětvené diskuse o společném evropském modu vivendi jsou do značné míry určovány diskusemi mezi obhájci evropské integrace a evropského statutu na straně jedné a euroskeptiky kriticky upozorňujícími na slábnutí národního státu, nedostatečnost demokratických mechanismů souvisejících s byrokratizací, neúčinnost společné evropské měny, absenci a nemožnost vybudovat evropskou kulturu a řadu dalších problematických bodů na straně druhé. V souvislostech této strukturace perspektiv je vhodné hned na začátku uvést, že před několika lety zesnulý sociolog Ulrich Beck stejně tak jako jeden z nejvlivnějších evropských názorových vůdců Jürgen Habermas patří do skupiny zastánců obhajujících reformování Evropské unie, společnou měnu i legitimitu evropských institucí včetně jejich správy, apod. Strukturální podobnosti Beckova a Habermasova pohledu na evropskou problematiku jsou dále umocněny i tím, že jejich metodologická východiska jsou ukotvena v paradigmatu Kritické teorie a do značné míry překrývajícím se pojmovém aparátu; zatímco Habermas spatřuje emancipativní východisko v komunikaci a poradní demokracii v souvislosti s korelátem historické formy veřejnosti, Beck podrobně rozpracovává svoji koncepci kosmopolitanismu, postupně nahrazující politiky národních států stejně tak jako světonázory jejich občanů (Beck and Beck-Gernsheim: 190). Ulrich Beck i Jürgen Habermas se zamýšleli nad otázkami transnacionální demokracie, Evropské Unie, demokratické juridifikace, lidských práv a zejména významu porušování lidské důstojnosti. Jejich úvahy jsou věnovány i podstatě kosmopolitanismu, účinnosti Mezinárodního trestního soudu, husté síti nadnárodních organizací a legitimitě přednosti nadnárodního práva před národním právem (uskutečňovaného především prostřednictvím struktur Organizace Spojených Národů (OSN)), mocenským vlivem znovuobnovení německého státu v globálních souvislostech, apod. Přes řadu podobností jejich perspektiv se v této stati pokusíme zvýraznit distinkce mezi Beckovým a Habermasovým pojetím institucionálních předpokladů evropského prostoru, jejich konceptualizací lidských práv a kritickými postoji vůči politice německé kancléřky Angely Merkelové.

Název v anglickém jazyce

Transnational Democracy and Human Rights: Beck's Implementation of Cosmopolitanism and Habermas' Perspective on Democratic Juridification

Popis výsledku anglicky

While distancing from Eurosceptic views, major findings have been critical assessment of certain theoretical approaches that have focused on various scenarios of reconstruction of European institutional framework by modification of economic, political and social subsystem. To put it more specifically, individual perspectives proposed by European intellectual opinion leaders such as Ulrich Beck and Jürgen Habermas have offered different solutions for their improvement. When pointing to crisis of Eurozone, threatening existence of the European Union, Habermas has reconstructed conception of world order of Immanuel Kant and has ascribed special importance to legal universalism and its importance for human dignity. When differentiating between cosmopolitan claims and methodological nationalism, Ulrich Beck has coined the thesis about cosmopolitan vision anchored in cosmopolitan worldview as well as superiority of cosmopolitan realism to national standpoints. Ulrich Beck and Jürgen Habermas have also been two important thinkers who have dealt with issues of transnational democracy, European Union, democratic juridification, human rights and importance of human dignity. Their reflections have dealt with relevance of International Criminal Court, network of transnational organizations and preference of transnational law to national one, influence of reunited Germany under the global condition, etc. Given similarities of their reflections and perspectives the article highlights distinctions between Beck&apos;s and Habermas&apos; conceptualization of institutionalization of European space, their understanding of human rights as well as their critical attitudes to policies of current Chancellor of Germany Angela Merkel. Reflections upon these two theoretical points of view concerning harmonization of European modus vivendi have resulted in final synthesis and its two major components; firstly critical appropriation of their certain ideas and secondly perspective regarding their beneficial effect for advancement of European institutional and legal environment, European political parties and European parliament.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

50601 - Political science

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Riziková společnost a globální ohrožení: Ke kritické teorii Ulricha Becka

ISBN

978-80-7419-251-7

Počet stran výsledku

17

Strana od-do

273-289

Počet stran knihy

372

Název nakladatele

Sociologické nakladatelství (SLON)

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—