Nietzschovo přesazení člověka zpět do přírody jako počátek postantropocentrismu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F23%3A10484110" target="_blank" >RIV/00216208:11240/23:10484110 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=VWYvk5oL88" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=VWYvk5oL88</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.26806/fd.v15i2.489" target="_blank" >10.26806/fd.v15i2.489</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Nietzschovo přesazení člověka zpět do přírody jako počátek postantropocentrismu

Popis výsledku v původním jazyce

Článek reaguje na monografii Homo Natura: Nietzsche, Philosophical Anthropology and Biopolitics (2020) současné akademičky Vanessy Lemmové zabývající se Nietzschovým úkolem &quot;přesadit člověka zpět do přírody&quot;, tzn. chápat jej jako bytost veskrze imanentní přírodě. Reakce směřuje především na jednu z hlavních tezí knihy, podle níž tato Nietzschova snaha otevírá možnost nového, postantropocentrického pohledu na člověka a jeho vztahu k přírodě - pohledu, v jehož centru zájmu již nestojí člověk, nýbrž život sám, resp. kontinuum života, jež se ztělesňuje v lidském druhu a jehož je lidský druh rovnocennou součástí po boku ostatních organismů. Nietzschova myšlenka o homo natura podle Lemmové předznamenává myšlení současného posthumanismu vyznačujícího se právě snahou vytvořit takový pohled na člověka a jeho vztah k přírodě, který bybyl vhodným teoretickým rámcem pro sebepojetí člověka v epoše antropocénu. Článek tuto tezi doplňuje o Heideggerovu interpretaci Nietzschovy myšlenky nadčlověka podanou v sérii přednášek Co znamená myslet?, v níž je nadčlověk chápán jako ekologický ideál lidstva schopného zodpovědně převzít moc plynoucí z technického přetváření země. Cílem článku je ukázat, že, v souladu s interpretacemi Lemmové a Heideggera, u Nietzscheho lze nalézt způsob, jak by se lidstvo mohlo produktivně vyrovnat s realitou antropocénu, a to skrze přechod od &quot;posledního člověka&quot; k &quot;nadčlověku&quot;, kde přechod k &quot;nadčlověku&quot; je chápán jako idea nastolení nového vztahu mezi lidmi a přírodou, resp. mezi lidmi a zemí.

Název v anglickém jazyce

Nietzsche’s „Retranslation of the Human Being Back Into Nature“ as a Beginning of Post-Anthropocentrism

Popis výsledku anglicky

The article responds to the monograph Homo Natura: Nietzsche, Philosophical Anthropology and Biopolitics (2020) by Vanessa Lemm, which deals with Nietzsche&apos;s task of &quot;translating the human being back into nature&quot;. The response is directed at one of the book&apos;s main theses, according to which this idea opens up a new, post-anthropocentric view of the human being and its relationship to nature - a view in whose centre is no longer the human being, but life itself. According to Lemm, Nietzsche&apos;s idea of homo natura foreshadows contemporary posthumanism and its post anthropocentric view of the human being&apos;s relationship to nature, designed to provide an appropriate theoretical framework for human self-conception in the epoch of the Anthropocene. The article complements this thesis with Heidegger&apos;s interpretation of Nietzsche&apos;s idea of the overman, presented in the series of lectures What Is Thinking?, in which the overman is understood as an ecological ideal of humanity capable of responsibly assuming the power resulting from the technical transformation of the earth. The aim of the article is to show that, in accordance with the interpretations of Lemm and Heidegger, in Nietzsche it is possible to find a way in which humanity could cope with the reality of the Anthropocene, through a transition from the &quot;last man&quot; to the &quot;overman&quot;, where the transition to the &quot;overman&quot; is understood as the idea of establishing a new relationship between humans and nature, i.e. between humans and the earth.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Filosofie dnes

ISSN

1804-0969

e-ISSN

1804-0969

Svazek periodika

15

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

16

Strana od-do

93-108

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—