Ludmila Benigna ze Šternberka. Duchovní svět i všední starosti barokní šlechtičny

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11320%2F25%3A9ZIFWTUC" target="_blank" >RIV/00216208:11320/25:9ZIFWTUC - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/190474" target="_blank" >http://hdl.handle.net/20.500.11956/190474</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Ludmila Benigna ze Šternberka. Duchovní svět i všední starosti barokní šlechtičny

Popis výsledku v původním jazyce

Diplomová práce se na příkladu Ludmily Benigny ze Šternberka (okolo 1612–1672), jejíž osobnost je místy komparována s osobnostmi jejích současnic, věnuje některým aspektům duchovního světa aristokratky doby raného baroka v prostředí zemí Koruny české. Zejména na základě příručky Duchovní cvičení sv. Ignáce a pozdějších řádových předpisů se autorka pokouší nastínit roli soukromého jezuitského zpovědníka urozené ženy; podle dopisů zpovědníků ze šternberského archivu popisuje, jak vypadala konkrétní duchovní formace ovdovělé Ludmily Benigny. Dotýká se též jazykového vzdělání šlechtičen té doby a jimi čtené literatury. S duchovním životem souvisí také představa tzv. dobré smrti, příprava na ni a druhý život podporovatelek Tovaryšstva v jezuitských textech. Dále práce představuje dobový ideál vdovského života a na konkrétních příkladech porovnává ideální a skutečné i právní a společenské postavení vdovy ve společnosti. Ukazuje, že Ludmila Benigna, známá v uměleckohistorické literatuře jako mecenáška, stavitelka a dobrodinka několika řádů, v mnohém následovala záměry zemřelého manžela a jeho rodu.

Název v anglickém jazyce

Ludmila Benigna ze Šternberka. Duchovní svět i všední starosti barokní šlechtičny

Popis výsledku anglicky

Diplomová práce se na příkladu Ludmily Benigny ze Šternberka (okolo 1612–1672), jejíž osobnost je místy komparována s osobnostmi jejích současnic, věnuje některým aspektům duchovního světa aristokratky doby raného baroka v prostředí zemí Koruny české. Zejména na základě příručky Duchovní cvičení sv. Ignáce a pozdějších řádových předpisů se autorka pokouší nastínit roli soukromého jezuitského zpovědníka urozené ženy; podle dopisů zpovědníků ze šternberského archivu popisuje, jak vypadala konkrétní duchovní formace ovdovělé Ludmily Benigny. Dotýká se též jazykového vzdělání šlechtičen té doby a jimi čtené literatury. S duchovním životem souvisí také představa tzv. dobré smrti, příprava na ni a druhý život podporovatelek Tovaryšstva v jezuitských textech. Dále práce představuje dobový ideál vdovského života a na konkrétních příkladech porovnává ideální a skutečné i právní a společenské postavení vdovy ve společnosti. Ukazuje, že Ludmila Benigna, známá v uměleckohistorické literatuře jako mecenáška, stavitelka a dobrodinka několika řádů, v mnohém následovala záměry zemřelého manžela a jeho rodu.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

10201 - Computer sciences, information science, bioinformathics (hardware development to be 2.2, social aspect to be 5.8)

Projekt

—

Návaznosti

—

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů