Raní Indoevropané v Centrální Asii a Číně. Kulturní vztahy v zrcadle jazyka

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F17%3A00094861" target="_blank" >RIV/00216224:14210/17:00094861 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Raní Indoevropané v Centrální Asii a Číně. Kulturní vztahy v zrcadle jazyka

Popis výsledku v původním jazyce

Kniha přináší nové výsledky výzkumu vztahů a vývoje jazyků v Centrální Asii a Severozápadní Číně. Po přehledu a nových poznatcích o historii tocharských jazyků a populací je nově přezkoumána vzájemná tocharsko-čínská lexikální výměna (v mnoha případech jde o zcela nové návrhy výpůjček) a další případy slov méně jistého původu nebo výpůjček z/do jiných jazyků. Dále byly přezkoumány a navrženy nové etymologie tocharských jmen kovů (mědi, olova, stříbra, zlata, železa). V další části jsou analyzovány stopy indoevropských toponym v altaizované Centrální Asii a navíc sinizované Tarimské pánvi (Aral, Balchaš, Amudarja/Oxus, Zaravšan, Syrdarja/Iaxartes, Ili, Tarim, Lop Nur, Bagrash/Bostan, Barköl, Qilian/Kunlun, Pamir). Nejrozsáhlejší část knihy prezentuje výsledky výzkumu klasifikace tocharských a íránských jazyků v rámci indoevropské rodiny a vnitřní vývoj obou větví. Hlavní přínosy: nový vlastní model vývoje a genetické klasifikace íránských jazyků s přehledy dosavadních modelů divergence, lexikostatistické analýzy tocharských a íránských jazyků se závěry o jejich divergenci a podrobná analýza vývoje íránské větve. Závěry potvrzují relativní chronologii rozpadu indoevropské jazykové rodiny. Podle lexikostatistické i gramatické analýzy představují anatolské jazyky první a tocharské jazyky druhou oddělenou větev. Etymologická studie starých toponym Centrální Asie a Severozápadní Číny přináší svědectví o tocharském a íránském původu mnoha jmen, která se musela šířit dříve než pozdější turkická a čínská jména. Nejvýchodnější hranicí tocharských a íránských toponym je čínská provincie Gansu. Nové výsledky studií vzájemných výpůjček dokládají mnohem intenzivnější tocharsko-čínskou jazykovou výměnu; i vliv íránských jazyků na oba tocharské idiomy a čínštinu byl silnější, než se dříve předpokládalo. Přílohy: tabulky s lexikálními podklady glottochronologických analýz; přehledy vývojových stadií čínštiny, sinitických, sino-tibetských, uralských a turkických jazyků; bibliografie.

Název v anglickém jazyce

Early Indo-Europeans in Central Asia and China. Cultural relations as reflected in language

Popis výsledku anglicky

The book presents new results of research of relations and development of languages in Central Asia and Northwest China. The first part covers an overview and new findings about the history of Tocharian languages and populations. In the most important part Tocharian loanwords in Chinese and vice versa are etymologically analysed with less certain cases or borrowings to/from another languages. In the next part new etymologies of Tocharian and Iranian metal-names (of copper, lead, silver, gold, iron) were proposed. Further the traces of Indo-European toponyms in Central Asia and Tarim Basin are analysed (Aral, Balchaš, Amudarja/Oxus, Zaravšan, Syrdarja/Iaxartes, Ili, Tarim, Lop Nur, Bagrash/Bostan, Barköl, Qilian/Kunlun, Pamir) and depicted on maps. In the largest part of the book research about the classification of Tocharian and Iranian languages within the Indo-European family as well as their inner relations (especially a new model of genetic classification of Iranian languages) was undertaken in the models of divergence, lexicostatistical analyses and detailed study of inner development of Iranian. The conclusions confirm the relative chronology of disintegration of the Indo-European language family, where Anatolian and Tocharian were the first and second separated branches according to both lexicostatistically- and grammatically-based classification. Etymological study of toponyms bears witness to their Iranian or Tocharian origin, preceding their later Turkic or Chinese names. The eastermost border of Tocharian and Iranian toponyms is the Chinese province Gansu. The study of mutual loanwords also brings new results, illustrating more intensive Tocharian-Chinese borrowing in both directions; the Iranian influence on both Tocharian and Chinese was also stronger than has been previously proposed. Appendices: tables with lexical data for glottochronological analyses; developmental stages of Chinese, Sinitic, Sino-Tibetan, Uralic and Turkic languages; bibliography.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60203 - Linguistics

Projekt

<a href="/cs/project/GAP406%2F12%2F0655" target="_blank" >GAP406/12/0655: Jazykové interference Indoevropanů v Centrální Asii a Číně</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

9788074225987

Počet stran knihy

305

Název nakladatele

Nakladatelství Lidové noviny

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—