Hume o myslitelnosti
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F17%3A00096648" target="_blank" >RIV/00216224:14210/17:00096648 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Hume o myslitelnosti
Popis výsledku v původním jazyce
Text se věnuje tzv. metafyzické maximě, v níž David Hume formuloval vztah mezi myslitelností a možností. Podle této přímočaré maximy je představitelnost situace dobrým důvodem tvrzení o její možnosti. Samotný text je rozdělen do tří kapitol. V první kapitole upřesňuji Humův klíčový koncept jakožto prima facie pozitivní myslitelnost. Druhá kapitola se věnuje Reidově kritice metafyzické maximy. Thomas Reid předložil námitku, že jsme schopni myslet jisté nemožné propozice, což je v přímém protikladu s diskutovanou maximou. Ukazuji, že vůči této námitce by se Hume mohl bránit přinejmenším dvěma způsoby: mohl by tvrdit, že Reid nevhodně rozšiřuje jeho maximu z idejí na propozice, případně by mohl tvrdit, že Reid příliš široce chápe výraz „myslet“. Třetí kapitola se věnuje kontradiktorním pojmům, přesněji idejím, jež podle Huma máme, když tyto pojmy uvažujeme. Nejprve formuluji paradox opřený o nesoulad maximy se základním postulátem Humovy psychologie, poté ukazuji čtyři strategie, jak ho obejít.
Název v anglickém jazyce
Hume on Conceivability
Popis výsledku anglicky
The text treats of the so called metaphysical maxim in which David Hume formulated the relation between conceivability and possibility. According to this straightforward maxim, the imaginability of a situation constitutes a good reason for asserting its possibility. The text itself is divided into three parts. In the first part, I specify the exact nature of Hume’s key concept as positive prima facie conceivability. In the second part, attention is given to Reid’s critique of the metaphysical maxim. Thomas Reid put forward the objection that we are capable of thinking certain impossible propositions, which is in direct contradiction with the maxim under discussion. I show that Hume could defend himself against this objection in at least two ways: he could argue that Reid extends his maxim inappropriately from ideas to propositions. He could also argue that Reid understands the expression “to think” too broadly. The third part deals with contradictory concepts or, more exactly, ideas which, in Hume’s view, we have when we consider these concepts. Firstly, I formulate a paradox stemming from the disagreement of the maxim with the basic postulate of Hume’s psychology, then I show four strategies for overcoming this paradox.
Klasifikace
Druh
J<sub>imp</sub> - Článek v periodiku v databázi Web of Science
CEP obor
—
OECD FORD obor
60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
S - Specificky vyzkum na vysokych skolach
Ostatní
Rok uplatnění
2017
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Filosofický časopis
ISSN
0015-1831
e-ISSN
—
Svazek periodika
65
Číslo periodika v rámci svazku
2
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
16
Strana od-do
237-252
Kód UT WoS článku
000402781500007
EID výsledku v databázi Scopus
—