Tektonika, hmota, materiálová přirozenost : počátky moderní architektonické teorie
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F21%3A00130629" target="_blank" >RIV/00216224:14210/21:00130629 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Tektonika, hmota, materiálová přirozenost : počátky moderní architektonické teorie
Popis výsledku v původním jazyce
Architektonické principy tektoniky a stereotomie uvedl do architektonické teorie Gottfried Semper, jenž zdůrazňoval jejich spojitost s hmotou a s přirozenými vlastnostmi užívaného materiálu. Právě na jeho dědictví v současnosti navazuje švýcarsko-maďarský architekt a teoretik architektury Ákos Moravánszky zkoumáním pojmu „Stoffwechsel“ (látková proměna). Dnes je to zjevně nejvýznamnější představitel právě onoho směřování moderní architektonické teorie, v níž získáváme do ruky nástroj, který lze využívat pro nově koncipovanou interpretaci a porozumění architektonickému tvaru v minulosti a současnosti. Cestu k oněm oběma termínům ovšem nalezneme již v historické architektuře, jak to lze zjistit na příkladě architektury italské renesance a baroka. V polovině 18. století vycházejí texty Marc-Antoine Laugiera (1713-1769) a Carlo Lodoliho (1690-1761). Obě patřily k těm nemnohým studiím o architektuře, které v době osvícenství daly vzniknout zcela novému způsobu teoretizování o architektuře. Můžeme v nich dokonce spatřovat vznik zcela nového rozvažování o architektuře a skutečné počátky architektonické teorie v podobě, jakou známe dnes. A je pozoruhodnou skutečností, že také v brněnském uměleckohistorickém prostředí bychom v minulosti našli různé způsoby, jak ony architektonické principy zapracovat do uměleckohistorických analýz.
Název v anglickém jazyce
Tectonics, matter, material nature : the beginnings of modern architectural theory
Popis výsledku anglicky
The architectural principles of tectonics and stereotomy were introduced into architectural theory by Gottfried Semper, who emphasized their connection with matter and the natural properties of the material used. Swiss-Hungarian architect and architectural theorist Ákos Moravánszky is currently following up on his legacy by exploring the concept of "Stoffwechsel" (material change). Today, it is clearly the most significant representative of that direction of modern architectural theory, in which we get a tool in our hands that can be used for a newly conceived interpretation and understanding of architectural form in the past and present. However, the way to those two terms can already be found in historical architecture, as can be seen from the example of Italian Renaissance and Baroque architecture. In the middle of the 18th century, the texts of Marc-Antoine Laugier (1713-1769) and Carlo Lodoli (1690-1761) were published. These both were among the few studies of architecture that gave birth to an entirely new way of theorizing about architecture during the Enlightenment. We can even see in them the emergence of a completely new thinking about architecture and the real beginnings of architectural theory in the form we know today. And it is a remarkable fact that also in the art-historical environment of Brno in the past we would have found various ways to incorporate those architectural principles into art-historical analyses.
Klasifikace
Druh
D - Stať ve sborníku
CEP obor
—
OECD FORD obor
60401 - Arts, Art history
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
S - Specificky vyzkum na vysokych skolach
Ostatní
Rok uplatnění
2021
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název statě ve sborníku
Materiál a materialita v architektuře v rámci Brněnské školy dějin umění
ISBN
9788074852480
ISSN
—
e-ISSN
—
Počet stran výsledku
14
Strana od-do
21-34
Název nakladatele
Books and Pipes
Místo vydání
Brno
Místo konání akce
Brno
Datum konání akce
1. 1. 2021
Typ akce podle státní příslušnosti
EUR - Evropská akce
Kód UT WoS článku
—