Evangelium podle Pullmana : vliv fantastické literatury na rozvoj empatie a mentalizace

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F22%3A00126560" target="_blank" >RIV/00216224:14210/22:00126560 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/145177/1_BohemicaLitteraria_25-2022-1_6.pdf?sequence=1" target="_blank" >https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/145177/1_BohemicaLitteraria_25-2022-1_6.pdf?sequence=1</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5817/BL2022-1-4" target="_blank" >10.5817/BL2022-1-4</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Evangelium podle Pullmana : vliv fantastické literatury na rozvoj empatie a mentalizace

Popis výsledku v původním jazyce

Předkládaná studie vychází z poznatků současné kognitivní vědy a zabývá se otázkou, jakým způsobem četba literární fikce ovlivňuje kognitivní a afektivní schopnosti a dovednosti čtenáře, zejména jeho schopnost empatie a mentalizace. Navazuje na teze Marka Oziewicze a Marii Nikolajevy, které nejsou v českém prostředí příliš rozšířené, totiž že fantastická literatura je v tomto ohledu více kognitivně stimulující než literatura mimetická, neboť interpretace fantastických fikčních světů vede k náročnějším myšlenkovým experimentům. Teze obou badatelů jsou demonstrovány na románové trilogii britského spisovatele Philipa Pullmana Jeho temné esence (1995–2005), jejíž interpretace vyžaduje značné kognitivní úsilí. Čtenář se v ní totiž seznamuje s fantastickým fikčním světem, kde abstraktní pojmy jako duše, víra či vědění nabývají konkrétních podob. Výsledky analýzy Pullmanovy trilogie podporují jednak obecná tvrzení kognitivní literární vědy, tedy že četba literární fikce rozvíjí teorii mysli, jednak že fantastika může být v tomto ohledu přínosnější

Název v anglickém jazyce

Gospel according to Pullman : the influence of fantastic literature on the development of empathy and mentalization

Popis výsledku anglicky

The aim of this paper is to find out how reading of literary fiction affects the reader's cognitive and affective abilities, especially their ability to empathize and mentalize. It is based on the findings of contemporary cognitive science and follows the ideas of Marek Oziewicz and Maria Nikolajeva, who are not well-known in the Czech environment. They claim that fantastic literature is more cognitively-stimulating than mimetic literature, as interpretation of fictional worlds leads to more demanding mental experiments. A novel trilogy His Dark Materials (1995–2005) by British writer Philip Pullman is used to demonstrate the theses of both researchers. Its interpretation places high demands on the reader and requires considerable cognitive effort. The reader gets acquainted with a fantastic fictional world where abstract concepts such as soul, faith or knowledge are materialized into concrete forms. Results of the analysis of the trilogy support general claims of cognitive literary science that reading of literary fiction advances the theory of mind, and that fantasy can be even more beneficial in that regard.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60206 - Specific literatures

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Bohemica Litteraria

ISSN

1213-2144

e-ISSN

2336-4394

Svazek periodika

25

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

21

Strana od-do

55-75

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85137227343