Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Radiokarbonová data k mladší a pozdní době bronzové na Moravě

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14210%2F24%3A00138390" target="_blank" >RIV/00216224:14210/24:00138390 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Radiokarbonová data k mladší a pozdní době bronzové na Moravě

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Cílem příspěvku je představit případové studie založené na radiokarbonových datech z mladší a pozdní doby bronzové na Moravě. Radiokarbonové datování pohřbů z období mladší a pozdní doby bronzové čelí dvěma významným metodologickým problémům. Prvním z nich je přechod k žárovému pohřebnímu ritu. Vzorky odebrané z kostí, které prošly kremací jsou ovlivněny uhlíkem z palivového dřeva použitého na pohřební hranici. Druhým problémem je podoba kalibrační křivky IntCal20 (Reimer et al. 2020), která vykazuje mezi lety 1400-1300 BC silnou oscilaci a může způsobit systematické odchylky v datování. Na Moravě, stejně jako v sousedních regionech, byla věnována pozornost radiokarbonovému datování kostrových pohřbů z mladší a střední doby bronzové. S rostoucím podílem kremačních pohřbů ve střední době bronzové se však zmenšuje prostor pro přímé datování koster. Chceme představit tři přístupy, které dosud poskytly informace o datování hrobů z doby popelnicových polí. Několik dat je k dispozici z výjimečných kostrových pohřbů ze střední Moravy datovaných do mladší doby bronzové. Existuje i první soubor dat, který vychází z datování karbonizovaných kostí (Přáslavice), který je však zatížen použitým palivovým dřevem. I tak však poskytl informace, které se ukazují jako důležité pro výzkum. Posledním příkladem budou žárové pohřby datované na základě archeobotanických vzorků (Znojmo). Rozebereme postup výběru vzorků, nyní dostupná data a modely a nabídneme možné interpretační hypotézy. Na závěr zasadíme informace do kontextu již publikovaných dat z Moravy. Radiokarbonová měření umožňují vyhodnotit časové vztahy a zpřesnit absolutní chronologii. Výsledky je ale třeba zasadit do celkového kontextu, tak aby výpověď byla smysluplná.

  • Název v anglickém jazyce

    Radiocarbon dates for the Late and Final Bronze Age in Moravia

  • Popis výsledku anglicky

    The aim of this paper is to present case studies based on radiocarbon dates from the Late and Final Bronze Age in Moravia. The application of radiocarbon dating to Late and Final Bronze Age burials faces two major methodological challenges. The first is the transition to the cremation burial ritual. Samples taken from cremated bones are affected by carbon from the firewood used in the burial pyre. The second issue is the shape of the IntCal20 calibration curve (Reimer et al. 2020), which demonstrates a strong oscillation between 1400-1300 BC and may result in the introduction of systematic biases into the dating. Similarly, in Moravia, as in neighbouring regions, the focus has been on radiocarbon dating of the Early and Middle Bronze Age skeletal burials. However, the increasing prevalence of cremation burials during the Middle Bronze Age limits the potential for direct skeletal dating. This paper presents three approaches that have been used to date Urnfield burials. Several dates have been obtained from exceptional skeletal burials from Central Moravia, which have been dated to the Late Bronze Age. Additionally, the first dataset based on carbonised bone was realised (Přáslavice), which is limited by the firewood used. However, this has provided information that is proving to be important for research. The last example will be the cremation burials dated on the basis of archaeobotanical samples (Znojmo). We will discuss the sampling procedure, the data and models currently available, and offer possible interpretative hypotheses. Finally, we will place the information in the context of previously published data from Moravia. Radiocarbon measurements allows us to evaluate temporal relationships and refine the absolute chronology. However, the results need to be placed in an overall context.

Klasifikace

  • Druh

    O - Ostatní výsledky

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    60102 - Archaeology

Návaznosti výsledku

  • Projekt

    <a href="/cs/project/EH22_008%2F0004593" target="_blank" >EH22_008/0004593: Připraveni na budoucnost: porozumění dlouhodobé odolnosti lidské kultury (RES-HUM)</a><br>

  • Návaznosti

    P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2024

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů