Víceúrovňová právní argumentace: proč pluralita není pluralismus

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14220%2F25%3A00144269" target="_blank" >RIV/00216224:14220/25:00144269 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.ilaw.cas.cz/casopisy-a-knihy/casopisy/casopis-pravnik/archiv/2025/2025-1.html?a=3911" target="_blank" >https://www.ilaw.cas.cz/casopisy-a-knihy/casopisy/casopis-pravnik/archiv/2025/2025-1.html?a=3911</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Víceúrovňová právní argumentace: proč pluralita není pluralismus

Popis výsledku v původním jazyce

Článek se zabývá otázkou, zda europeizace českého právního řádu vedla k nastolení právního pluralismu, tedy k heterarchii, v níž si přednost nárokuje více právních norem a poslední slovo více aktérů. Autorka se zaměřuje na rozlišení mezi pluralitou a pluralismem, přičemž tvrdí, že ačkoli český právní řád obsahuje právní normy z různých zdrojů, zachovává si svou jednotu a hierarchickou strukturu; proto nemůže být systémem pluralistickým. Na příkladech z české judikatury a s ohledem na unijní právní principy přímého účinku a aplikační přednosti autorka dokládá, že český právní řád funguje v prostředí právní plurality, nikoli však pluralismu, neboť - až na velmi vzácné výjimky - lze vždy určit, jakými právními normami se má situace řídit. Výjimky z této teze, jako např. sága československých důchodů (respektive "kauza Landtová"), jsou natolik specifické a vzácné, že nemohou zpochybnit hlavní tezi o jednotnosti českého právního řádu. Pluralita pramenů práva sice od právníků vyžaduje znalost různých právních systémů a představuje tak epistemickou výzvu, avšak nevede k heterarchii ani k rozpadu jednoty právního řádu.

Název v anglickém jazyce

Multilevel Legal Argumentation: Why Plurality and Pluralism Are Not the Same

Popis výsledku anglicky

Abstract: The article examines whether the Europeanisation of the Czech legal order has led to the establish- ment of legal pluralism, i.e. a heterarchy in which multiple legal norms claim priority and multiple actors claim the last word. The author focuses on the distinction between plurality and pluralism, arguing that although the Czech legal order contains legal norms from multiple sources, it retains its unity and hierarchical struc- ture; therefore, it cannot be a pluralistic system. Using examples from Czech case law and taking into account the EU legal principles of direct effect and supremacy, the author demonstrates that the Czech legal order operates in an environment of legal plurality, but not pluralism, since - with very rare exceptions - it is always possible to determine which legal norms should govern a given situation. Exceptions to this proposition, such as the saga of Czechoslovak pensions, are so specific and rare that they cannot call into question the main claim about the uniformity of the Czech legal order. Although the plurality of legal sources requires lawyers to be familiar with different legal systems and thus poses an epistemic challenge, it does not lead to heter- archy or a breakdown of the unity of the legal order.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

<a href="/cs/project/GA22-21872S" target="_blank" >GA22-21872S: Justiční dialog v evropských věcech: příklad ČR a SR</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Pravnik

ISSN

0231-6625

e-ISSN

—

Svazek periodika

164

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

20

Strana od-do

1-20

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85217173305