Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Mapování přítomnosti mitochondriální DNA druhu Pelophylax kurtmuelleri na Slovensku

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216224%3A14310%2F24%3A00140824" target="_blank" >RIV/00216224:14310/24:00140824 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    angličtina

  • Název v původním jazyce

    Mapování přítomnosti mitochondriální DNA druhu Pelophylax kurtmuelleri na Slovensku

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Pelophylax kurtmuelleri byl popsán jako endemický taxon jihu Balkánského poloostrova, přičemž jeho taxonomické postavení není spolehlivě vyřešeno. Někteří autoři ho považují za samostatný druh, jiní jen za divergovanou evoluční linii v rámci sesterského a široce rozšířeného druhu P. ridibundus. S přibývajícími informacemi o genetické diverzitě vodních skokanů byla zjištěna přítomnost haplotypů či alel specifických pro P. kurtmuelleri hned v několika regionech střední Evropy, přičemž existuje několik hypotéz o původu těchto nálezů. Jednou z hypotéz je postglaciální šíření P. kurtmuelleri z Balkánských refugií spojené s hybridizací tohoto druhu s P. ridibundus. Detailnější informace o postglaciální historii a míře hybridizace však chybí. V naší studii jsme se zaměřili na detekci mitochondriálních haplotypů P. kurtmuelleri na lokalitách západního a východního Slovenska s použitím sekvenční variability genu ND2. Přítomnost haplotypů P. kurtmuelleri byla zjištěna na celkem třech lokalitách západního Slovenska a to u sedmi jedinců s jadernými markery typickými pro druh P. ridibundus. Z tohoto počtu tři jedinci patřili k haploskupině s širokým rozšířením na jihu Balkánu a známé i ze střední a východní Evropy. Zbylí čtyři jedinci patřili k haploskupině, která se vyskytuje jen na jihozápadě Balkánu a která doposud v severních částech Evropy nebyla zjištěna. Přítomnost této haploskupiny naznačuje, že k postglaciánímu šíření P. kurtmuelleri provázeného introgresivní hybridizací mohlo docházet z vice refugií a více migračními trasami. Výzkum byl podpořen granty APVV DS-FR-22-0006, VVGS-2021-1988, VEGA 1/0298/19 a VEGA 1/0583/22

  • Název v anglickém jazyce

    Mapování přítomnosti mitochondriální DNA druhu Pelophylax kurtmuelleri na Slovensku

  • Popis výsledku anglicky

    Pelophylax kurtmuelleri byl popsán jako endemický taxon jihu Balkánského poloostrova, přičemž jeho taxonomické postavení není spolehlivě vyřešeno. Někteří autoři ho považují za samostatný druh, jiní jen za divergovanou evoluční linii v rámci sesterského a široce rozšířeného druhu P. ridibundus. S přibývajícími informacemi o genetické diverzitě vodních skokanů byla zjištěna přítomnost haplotypů či alel specifických pro P. kurtmuelleri hned v několika regionech střední Evropy, přičemž existuje několik hypotéz o původu těchto nálezů. Jednou z hypotéz je postglaciální šíření P. kurtmuelleri z Balkánských refugií spojené s hybridizací tohoto druhu s P. ridibundus. Detailnější informace o postglaciální historii a míře hybridizace však chybí. V naší studii jsme se zaměřili na detekci mitochondriálních haplotypů P. kurtmuelleri na lokalitách západního a východního Slovenska s použitím sekvenční variability genu ND2. Přítomnost haplotypů P. kurtmuelleri byla zjištěna na celkem třech lokalitách západního Slovenska a to u sedmi jedinců s jadernými markery typickými pro druh P. ridibundus. Z tohoto počtu tři jedinci patřili k haploskupině s širokým rozšířením na jihu Balkánu a známé i ze střední a východní Evropy. Zbylí čtyři jedinci patřili k haploskupině, která se vyskytuje jen na jihozápadě Balkánu a která doposud v severních částech Evropy nebyla zjištěna. Přítomnost této haploskupiny naznačuje, že k postglaciánímu šíření P. kurtmuelleri provázeného introgresivní hybridizací mohlo docházet z vice refugií a více migračními trasami. Výzkum byl podpořen granty APVV DS-FR-22-0006, VVGS-2021-1988, VEGA 1/0298/19 a VEGA 1/0583/22

Klasifikace

  • Druh

    O - Ostatní výsledky

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    10600 - Biological sciences

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2024

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů