MOŽNOSTI VYTVOŘENÍ SKLADOVÉ SÍTĚ V LOGISTICE POSLEDNÍ MÍLE

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216275%3A25510%2F20%3A39917065" target="_blank" >RIV/00216275:25510/20:39917065 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://pernerscontacts.upce.cz/index.php/perner/article/view/1540/1312" target="_blank" >https://pernerscontacts.upce.cz/index.php/perner/article/view/1540/1312</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.46585/pc.2020.1.1540" target="_blank" >10.46585/pc.2020.1.1540</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

MOŽNOSTI VYTVOŘENÍ SKLADOVÉ SÍTĚ V LOGISTICE POSLEDNÍ MÍLE

Popis výsledku v původním jazyce

Moderní logistická praxe směřuje ke komplexnímu řešení problémů a plné integraci dodavatelských řetězců. Jednou z oblastí, ve které je třeba nalézt efektivní řešení je vytvoření skladové sítě. Nalezení vhodného modelu pro umisťování distribučních, respektive skladovacích center, který by kromě hlediska úspory nákladů či maximalizace zisku, zohledňoval také časové hledisko, může vést k získání konkurenční výhody. Aplikace takového modelu na podmínky současných trendů v oblasti logistiky poslední míle by pak mohla vést nejen k získání konkurenční výhody, ale také k získání většího podílu na trhu. Cílem tohoto článku je tedy prozkoumat možnosti využití stávajících metod a modelů, používaných pro vytvoření distribuční sítě, jako jsou metody statické, u kterých je možné sklady či střediska obsluhy rozmístit podle účelové funkce, a dle jejich povahy lze použít modely spojité, diskrétní či síťové. Dále jsou pak v článku zkoumány možnosti využití modelů dynamických, které jsou více zaměřeny na faktor času a mohly by tak být využity k alokaci skladů či distribučních center, mimo jiné, také v logistice poslední míle, neboť současným trendem je právě hledisko časové, kdy společnosti v současné době usilují o co největší zkrácení dodacích lhůt. Článek se věnuje možnostem využití lokačně-alokačních úloh, P-median modelu, Weberova modelu či pojetí problému umístění skladu jako nedimenzovaného problému umístění zařízení. Jako problematické se u výše zmíněných modelů ukazuje fakt, že tyto modely neberou v potaz zákazníky a přínos pro zákazníky. Je tedy třeba se zaměřit na nalezení takového modelu, který by bral v potaz určité prvky zákaznického servisu, jako je například snadná dostupnost produktů, frekvence dodávek či požadavky na čas dodání, a to nejen v případě logistiky poslední míle. Ze zkoumaných metod se jako nejlepší pro tyto účely jeví logistická metoda, popisovaná v češtině jako „Dům kvality“, jejímž účelem je zapracovat požadavky koncových zákazníků do finálního produktu společnosti, spolu s metodou známou jako „Analytický hierarchický proces“, jejímž cílem je rozklad složité nestrukturované situace na jednodušší komponenty, a „Analytický síťový proces“, což je jedna z obecnějších metod „Analytického hierarchického procesu, zaměřená na síťové rozhodovací problémy s cílem určit optimální místo pro umístění zařízení. Cílem tohoto článku je prozkoumat možnosti využití kombinace výše zmíněných modelů pro rozmístění skladů či distribučních center v logistice poslední míle.

Název v anglickém jazyce

OPTIONS FOR CREATING A WAREHOUSE NETWORK IN THE LAST MILE LOGISTICS

Popis výsledku anglicky

Modern logistics practice aims at comprehensive problem solving and full integration of supply chains. One of the areas in which an effective solution needs to be found is the creation of a warehouse network. Finding a suitable model for the location of distribution or storage centers, which would, in addition to cost savings or profit maximization, also take into account the time aspect, can lead to gaining a competitive advantage. Applying such a model to the conditions of current trends in the field of last mile logistics could then lead not only to gaining a competitive advantage, but also to gaining a larger market share. The aim of this article is to explore the possibilities of using existing methods and models used to create a distribution network, such as static methods, in which warehouses or service centers can be distributed according to purpose, and according to their nature can use continuous, discrete or network models. Furthermore, the article examines the possibilities of using dynamic models, which are more focused on the time factor and could be used to allocate warehouses or distribution centers, among other things, in last minute logistics, because the current trend is the time aspect of when companies they are currently working to reduce delivery times as much as possible. The article deals with possibilities of using location-allocation problem, P-median model, Weber&apos;s model, or the concept of the problem of warehouse location as non-dimensioned problem of equipment location. The fact that these models do not take into account customers and benefits for customers proves to be problematic with the above-mentioned models. It is therefore necessary to focus on finding a model that takes into account certain elements of customer service, such as easy product availability, delivery frequency or delivery time requirements, not only in the case of last mile logistics. From above mentioned methods, based on the time factor, the best for the deployment of distribution centers appears to be a combination of logistics method Quality function deployment (QFD), which allows to incorporate customer requirements into the final product in combination with the method Analytic network process. Unstructured situations on simpler components, possibly with the Analytic hierarchy process method, focused on network decision problems in order to determine the optimal location for the warehouse or distribution center. The aim of this article is to explore the possibilities of using a combination of the above models for the deployment of warehouses or distribution centers in last mile logistics.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

20104 - Transport engineering

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Perner´s Contacts

ISSN

1801-674X

e-ISSN

—

Svazek periodika

15

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

12

Strana od-do

1-12

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—