Péče o výživu, fyzickou aktivitu a soběstačnost u onkologicky nemocných

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216275%3A25520%2F25%3A39923332" target="_blank" >RIV/00216275:25520/25:39923332 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.grada.cz/vyziva-a-aktivizace-u-rizikovych-pacientu-14429/" target="_blank" >https://www.grada.cz/vyziva-a-aktivizace-u-rizikovych-pacientu-14429/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Péče o výživu, fyzickou aktivitu a soběstačnost u onkologicky nemocných

Popis výsledku v původním jazyce

Pacienti s onkologickým onemocněním patří k nejrizikovějším skupinám z hlediska podvýživy a ztráty soběstačnosti vlivem nemoci a agresivní léčby. Obecné principy výživy nebo rehabilitace zde často nepostačují, protože onemocnění má odlišnou etiopatogenezi, rychlost průběhu, prognózu i komplikace. Proto je nutné komplexní hodnocení výživy, fyzické aktivity a soběstačnosti.Základní krok představuje hodnocení nutričního stavu. Provádí se nutričním screeningem (rychlé zhodnocení rizika během 24 hodin po přijetí) a komplexním nutričním vyšetřením specialistou. Validované nástroje jako MUST, NRS 2002 nebo MEONF-II umožňují identifikovat riziko malnutrice. GLIM kritéria doporučují sledovat i svalovou hmotu pomocí DXA, bioimpedance nebo CT/MR, případně fyzikálním měřením a testem síly stisku ruky (HGS). Nutriční anamnéza zahrnuje předchozí onemocnění, stravovací návyky, polykání a chuťové obtíže.Individualizace péče je klíčová – dieta se přizpůsobuje typu nádoru, léčbě, tělesné kompozici a preferencím pacienta. Cílem je zajistit dostatek energie, bílkovin (1,2–2,0 g/kg denně), vitamínů a minerálů. Edukace pacienta a multidisciplinární přístup (lékaři, nutriční terapeuti, sestry, fyzioterapeuti, psychologové) podporují compliance a kvalitu života. Nutriční intervence zahrnují optimalizaci jídel, sipping, enterální či parenterální výživu, přičemž enterální forma je preferována pro udržení integrity střeva a mikrobiomu.Fyzická aktivita má u onkologických pacientů řadu benefitů: zlepšuje kondici, imunitu, trávení, psychický stav, spánek a podporuje prevenci sarkopenie a nádorové kachexie. Kombinace pohybu s adekvátním příjmem bílkovin optimalizuje syntézu svalových bílkovin. Doporučuje se 150 minut středně intenzivní aktivity týdně, přičemž cvičení musí být bezpečné a postupně zvyšované podle individuálních schopností. Aerobní aktivity a silový trénink mají synergický efekt na zdraví a soběstačnost, zatímco lehká cvičení zlepšují flexibilitu a rovnováhu.Celkově je cílem komplexní péče o výživu, pohyb a soběstačnost onkologických pacientů podpořit léčbu, snížit komplikace a zachovat kvalitu života, s důrazem na individualizaci, interdisciplinární spolupráci a edukaci pacienta.

Název v anglickém jazyce

Nutrition, Physical Activity, and Independence Care in Cancer Patients

Popis výsledku anglicky

Patients with oncological diseases are among the most vulnerable populations regarding malnutrition and loss of independence due to the disease itself and intensive treatment. General nutritional or rehabilitation guidelines are often insufficient, as cancer presents with distinct etiopathogenesis, progression rate, prognosis, and complications. Therefore, comprehensive assessment of nutritional status, physical activity, and functional independence is essential.The first step involves nutritional assessment, including rapid screening (within 24 hours of admission) and comprehensive evaluation by a specialist. Validated tools such as MUST, NRS 2002, or MEONF-II facilitate identification of malnutrition risk. The GLIM criteria recommend monitoring muscle mass using DXA, bioelectrical impedance analysis, or CT/MRI, as well as physical measurements and handgrip strength (HGS) testing. Nutritional history should include prior illnesses, dietary habits, swallowing difficulties, and taste alterations.Individualized care is paramount—dietary interventions must consider tumor type, treatment modality, body composition, and patient preferences. The primary goal is to ensure adequate energy intake, protein (1.2–2.0 g/kg/day), vitamins, and minerals. Patient education and a multidisciplinary approach involving physicians, dietitians, nurses, physiotherapists, and psychologists enhance adherence and quality of life. Nutritional interventions range from optimized oral intake to sip feeding, enteral, or parenteral nutrition, with enteral feeding preferred to preserve gut integrity and microbiota.Physical activity confers multiple benefits in oncological patients, including improved fitness, immunity, digestion, psychological well-being, sleep quality, and prevention of sarcopenia and cancer cachexia. Combining exercise with adequate protein intake optimizes muscle protein synthesis. Guidelines recommend 150 minutes of moderate-intensity activity per week, with exercises tailored to individual capacity and safety. Aerobic and resistance training exert synergistic effects on health and functional independence, while lighter activities enhance flexibility and balance.Overall, the goal of comprehensive care addressing nutrition, physical activity, and independence in oncological patients is to support treatment, reduce complications, and maintain quality of life, with an emphasis on individualized strategies, interdisciplinary collaboration, and patient education.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

30308 - Nutrition, Dietetics

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Výživa a aktivizace u rizikových pacientů

ISBN

978-80-271-5366-4

Počet stran výsledku

26

Strana od-do

85-110

Počet stran knihy

192

Název nakladatele

GRADA Publishing a.s.

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—