Vladivoj Kotyza: epifanie okamžiku světa

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00263338%3A_____%2F23%3AN0000007" target="_blank" >RIV/00263338:_____/23:N0000007 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://cejsh.icm.edu.pl/cejsh/element/bwmeta1.element.947642c4-1103-4895-90e5-5fd82bd462b2" target="_blank" >http://cejsh.icm.edu.pl/cejsh/element/bwmeta1.element.947642c4-1103-4895-90e5-5fd82bd462b2</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.54759/ART-2023-0204" target="_blank" >10.54759/ART-2023-0204</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Vladivoj Kotyza: epifanie okamžiku světa

Popis výsledku v původním jazyce

Článek se zabývá malířskou a kreslířskou tvorbou Vladivoje Kotyzy (nar. 1943), který patřil ve druhé polovině šedesátých let k několika autorům své generace rozvíjejícím v návaznosti na proud imaginativního umění, definovaný Františkem Šmejkalem, směr označovaný jako fantasticky realismus. Zatímco tato raná etapa Kotyzova díla byla reflektovaná v katalogových textech nedávných výstav zejména Vojtěchem Lahodou, pozoruhodný vývoj tvorby solitérního autora v dalších desetiletích odborně zpracován nebyl. Již v obrazech z období fantastického realismu se projevovala Kotyzova fenomenologická citlivost, která jej přivedla k specifickému vnímání přírodních a městských scenérií na způsob utkvěle epifanie skutečnosti, jejíž mechanismus je založen na metafyzické neutralizaci tři korelátů Kotyzova obrazového jazyka: předmětu v podobě „reliktu“ vyřazeného z utilitárního provozu, času znehybnělého v magickém okamžiku poledne a prostoru nahlíženého jako všepojímající hloubka. V posledních deseti letech však otevírá tvorba umělce odlišný problém. Tvoři ji rozsáhla řada kreseb, jejichž intenci je živé, prézentní zobrazení přírodního fenoménu. Kotyzova kresebná formule je pevně založena na renesančním zobrazeni reálného světa. Precizní kreslířské záznamy vytvářené tváři v tvář motivu připomínají svou analytickou a současně živou povahou studie Albrechta Dürera a Leonarda da Vinci, kteří své úsilí o zobrazení singulární přírodní skutečnosti rozvíjeli na pozadí nominalistické metafyziky pozdního středověku, respektive znovuobjeveného epikurejského atomismu z Lucretiova spisu De rerum natura, který ovlivnil vrcholně renesanční umění v Itálii, ale také Cézannovo výtvarné pojetí přírody. Tyto souvislosti zasazuji Kotyzovo dílo do historických tvůrčích vztahů, ve kterých ale nejde ani tak o otázku vlivu, jako spíše o samotnou problematiku živého, nikoli reprezentujícího, nýbrž prezentujícího zobrazeni přírody. Článek popisuje kreslířovu komplexní metodu a snaží se interpretovat jeho úsilí o živé zobrazeni přírody z hlediska fenomenologie apercepce a tvůrčího aktu s paralelními odkazy k Lucretiovu atomismu jako určité filosofické a básnické metafoře prézentní epifanie konkrétního okamžiku světa. Ta je základní intenci, již si ikonografie Kotyzova díla uchovala v rozsahu celého svého vývoje až po současné přírodní kresby.

Název v anglickém jazyce

Vladivoj Kotyza: Epiphany of a Moment in the World

Popis výsledku anglicky

This study focuses on the paintings and drawings of Vladivoj Kotyza (b. 1943), who was one of the few artists of his generation to develop the trend known as Fantastic Realism This trend emerged in the late 1960s as an offshoot of imaginative art as defined by František Šmejkal. While this early phase of Kotyza’s work has been discussed in recent catalogue texts, notably by Vojtěch Lahoda, the remarkable development of this solitary artist in the following decades has gone unnoticed by art historians. Kotyza’s phenomenological sensibility was already evident in his Fantastic Realist paintings, which led him to a specific perception of natural and urban landscapes. He saw reality as a fixed epiphany, the mechanism of which stemmed from the metaphysical neutralization of three correlates of Kotyza’s pictorial language: the object as a discarded ‘remnant,’ time frozen in the magical moment of midday, and space perceived as an all-consuming depth. In the last decade, however, Kotyza has been preoccupied with a different problem. His work in this period comprises an extensive series of drawings that attempt to depict natural phenomena in their living, present form. Kotyza’s drawing formula is firmly rooted in the Renaissance depiction of the actual world. His precise drawings, created face to face with the subject, resemble in their analytical yet vivid nature the studies of Albrecht Durer and Leonardo da Vinci, who sought to depict the singular natural reality based on the nominalist metaphysics of the late Middle Ages, or rather the then rediscovered epicurean atomism of Lucretius‘ De rerum natura, which influenced High Renaissance art in Italy. But Kotyza’s work from this period also recalls Cezanne and his vision of nature. These references place Kotyza’s drawings in their historical context of creative relationships in which particular influences are less important than the actual, living depiction of the natural world: an image that presents rather than represents. The text describes Kotyza’s complex method and interprets his quest for a living representation of nature through the phenomenology of apperception and the creative act, using Lucretius‘ atomism as a philosophical and poetic metaphor of epiphany as the here-and-now experience of a concrete moment in the world. This epiphany represents the fundamental intention that pervades Kotyza’s iconography, from the early works to the most recent nature-themed drawings.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Umění (Art)

ISSN

0049-5123

e-ISSN

—

Svazek periodika

71

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

12

Strana od-do

153-172

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—