Transnazální endoskopické operace hypofýzy - vliv rozsahu resekce zadní části nosního septa na pooperační funkci nosu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00843989%3A_____%2F25%3AE0111956" target="_blank" >RIV/00843989:_____/25:E0111956 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/61988987:17110/25:A2603DL9

Výsledek na webu

<a href="https://doi.org/10.48095/ccorl2025202" target="_blank" >https://doi.org/10.48095/ccorl2025202</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.48095/ccorl2025202" target="_blank" >10.48095/ccorl2025202</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Transnazální endoskopické operace hypofýzy - vliv rozsahu resekce zadní části nosního septa na pooperační funkci nosu

Popis výsledku v původním jazyce

Úvod: Transnazální endoskopická chirurgie binostrálním přístupem je dnes pro svou minimální invazivitu metodou volby při léčbě adenomu hypofýzy. Velmi často se operuje ve zdravé nosní dutině, a existuje proto riziko poškození nosních funkcí, zejména čichu. V současné literatuře není popsán vztah mezi délkou resekce nosního septa a pooperačním zhoršení čichu. Cíle: Zhodnotit, zda má různá délka resekce zadní části nosního septa vliv na zhoršení čichu a kvality života pooperačně a zda má rozdílná délka resekce septa vliv na manévrovatelnost a přehlednost operačního pole. Materiál a metodika: Prospektivní studie u pacientů indikovaných k transnazální endoskopické exstirpaci adenomu hypofýzy binostrálním přístupem. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin: skupina A –? 1cm resekce a skupina B –? 2cm resekce zadní části nosního septa. Bylo provedeno zhodnocení čichu pomocí odorized markers testu (OMT) a kvality života pomocí SNOT-22 dotazníku předoperačně a 4 měsíce po operaci. U obou skupin byla dále hodnocena manévrovatelnost a přehlednost operačního pole. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 42 pacientů s mediánem věku 62 let. Ke zhoršení čichu došlo u 2/42 (4,8 %) pacientů, průměrná hodnota OMT po operaci byla 9 bodů. Průměrná hodnota SNOT-22 po operaci byla 12 bodů, ke zhoršení kvality života došlo u 2/42 (4,8 %) pacientů. V žádném ze sledovaných parametrů nosních funkcí nebyl signifikantní rozdíl mezi 1cm a 2cm resekcí septa. Manévrovatelnost v nosní dutině byla signifikantně lepší ve skupině s 2cm resekcí septa, kdy výborné hodnoty dosáhlo 18/42 (85,7 %) pacientů. Závěr: Statisticky nebyl signifikantní rozdíl v pooperačních výsledcích čichu a kvality života mezi oběma skupinami. Významně lepší manévrovatelnost byla ve skupině s větší resekcí nosního septa. Transnazální endoskopický binostrální přístup je metodou volby při chirurgickém odstranění adenomu hypofýzy, 2cm resekce nosního septa nabízí lepší manévrovatelnost při operaci a zároveň nemá vyšší riziko poškozen...

Název v anglickém jazyce

Transnasal endoscopic pituitary surgery - role of the size of the posterior septum resection on nasal functions

Popis výsledku anglicky

Introduction: Due to its minimal invasiveness, transnasal endoscopic surgery using the binostral approach is currently the method of choice in the treatment of pituitary adenoma. We frequently perform surgery in a healthy nasal cavity, therefore there is a risk of damaging nasal functions, especially the sense of smell. The relationship between the length of the nasal septum resection and postoperative olfactory impairment is not described in the current literature. Aims: The aims of the study were to evaluate whether the different length of resection of the posterior part of the nasal septum has an effect on the deterioration of smell and quality of life after surgery, and whether the different length of the septum resection has an effect on the maneuverability and clarity of the operative field. Materials and methodology: Prospective study of patients indicated for transnasal endoscopic extirpation of a pituitary adenoma via the binostral approach. Patients were divided into two groups, group A –? 1-cm resection and group B –? 2-cm resection of the posterior part of the nasal septum. The sense of smell using the odorized markers test (OMT) and quality of life using the SNOT-22 questionnaire were evaluated preoperatively and 4 months postoperatively. Maneuverability and clarity of the operative field were evaluated for both groups. Results: A total of 42 patients, with a median age of 62 years, were included in the study. Deterioration of smell occurred in 2/42 (4.8%) patients, and the average value of OMT after surgery was 9 points. The average value of SNOT-22 after surgery was 12 points, and deterioration of quality of life occurred in 2/42 (4.8%) patients. There was no significant difference between 1 -? and 2-cm septal resection in any of the monitored parameters of nasal functions. Maneuverability in the nasal cavity was significantly better in the group with greater septal resection, when 18/21 (85.7%) patients achieved excellent values. Conclusion: There...

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

30206 - Otorhinolaryngology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Otorinolaryngologie a foniatrie

ISSN

1210-7867

e-ISSN

1805-4528

Svazek periodika

74

Číslo periodika v rámci svazku

3

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

5

Strana od-do

202-206

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—