Polská republika za Rousseauových časů: svět zlatých svobod a konfederací (doslov)

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F26482789%3A_____%2F20%3AN0000149" target="_blank" >RIV/26482789:_____/20:N0000149 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Polská republika za Rousseauových časů: svět zlatých svobod a konfederací (doslov)

Popis výsledku v původním jazyce

Přestože Rousseauův zájem o neobvyklé prostředí polské šlechtické republiky zapadal do obecnějšího trendu ambivalentní osvícenské fascinace východní Evropou, je třeba jeho iniciativě věnovat podrobnější pozornost. Na rozdíl od soudobých zahraničních komentátorů byl totiž Ženevan k sepsání svého vlastního pohledu vyzván Poláky samými, přičemž jejich prostředí, jež bylo už tehdy většinou pozorovatelů nahlíženo jako ztělesnění zpátečnictví a anarchie, vykreslil vcelku lichotivě a nadějně. Rousseauův vhled do polských záležitostí přitom nelze považovat za letmý či povrchní; ačkoliv totiž ani přes osobní pozvání od ruského hraběte Orlova, jednoho z chráněnců carevny Kateřiny Veliké, Rousseau Polsko nikdy nenavštívil, nedá se říci, že by byl v této sféře úplným nováčkem. Už v 50. letech totiž vedl krátkou polemiku s nominálním polským králem Stanisławem Leszczyńským, jež byla sice primárně zaměřena na Rousseauovu Rozpravu o vědách a umění, ale i díky ní získal ženevský filosof o polské politice určité povědomí, které navíc následně zužitkoval ve Společenské smlouvě. Za jakých okolností však Rousseau přišel do osobního kontaktu s prostředím polské šlechty, o níž se dnes v dějepisných učebnicích dočteme nanejvýš to, že její zpupnost zavinila rozvrat vlastního státu? S jakou osobitou kulturou a svéráznými tradicemi, odlišnými od kultury a tradic jiných evropských států, se zde setkal? A kdo byli oni barští konfederáti, pro něž Rousseau své Úvahy vytvářel?

Název v anglickém jazyce

Polish Republic in the times of Rousseau: the world of golden liberties and confederations (epilogue)

Popis výsledku anglicky

Although Rousseau’s Considerations on the Government in Poland may be considered as his last political piece of work and thus a certain kind of his testament, this work has been frequently omitted from his political theory and has been eclipsed by much more renowned writings such as the Social Contract or the series of Discourses. Nonetheless, the main controversy of Considerations has been usually caused by the surprising message of Rousseau’s words that seemingly do not correspond with the general corpus of his well-known political theory. Surprising meaning of Rousseau’s conclusions, when he urges Poles not to change their traditional constitution as it is precisely its essence that has enabled the Polish nation to become what it is, might provide us with the impression that “late Rousseau” modified his worldview into a conservative defender of hierarchical status quo. So the crucial question is: How and why did Rousseau take part in the Polish political discourse? And why would he have supported the Polish society based on “aristocratic arrogance” and serfdom, if today Rousseau is hailed dominantly as an adherent to principles of popular sovereignty, general will and equality?

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Úvahy o polské vládě

ISBN

978-80-7298-291-2

Počet stran výsledku

12

Strana od-do

123-134

Počet stran knihy

152

Název nakladatele

Filosofický ústav AV ČR

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—