Třetí říše a sudetoněmecké archivnictví ve 30. letech 20. století

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13410%2F23%3A43898135" target="_blank" >RIV/44555601:13410/23:43898135 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.soalitomerice.cz/wp-content/uploads/2023/12/Sbornik_PB_11_2023_V2.pdf" target="_blank" >https://www.soalitomerice.cz/wp-content/uploads/2023/12/Sbornik_PB_11_2023_V2.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Třetí říše a sudetoněmecké archivnictví ve 30. letech 20. století

Popis výsledku v původním jazyce

Dlouhou dobu zůstávalo sudetoněmecké archivnictví téměř mimo oblast zájmu české archivní historiografie. Vyvíjelo se dosti autonomně a představovalo nezanedbatelnou sloku oboru v tehdejší československé republice. Vedle samostatné profesní organizace, pokusů o zaloení odborného periodika, nebo snah o zajištění archivního vzdělávání pro sudetoněmecké zájemce je třeba zdůraznit zvláště po roce 1933 zintenzivňující se vazby sudetoněmeckého archivnictví směrem do nacionálněsocialistického Německa. I zde pozorujeme obdobné snahy: úsilí o profesionalizaci oboru doprovázené však jeho postupnou silnou politizací.Tato studie se věnuje nejprve pokusům říšských archivních kruhů o inventarizaci šlechtických a zvláště průmyslových archivů v česko-německém pohraničí. Vybudování sklářského, ale i jiného průmyslu v pohraničí sahajícího svými kořeny a do 17./18. století bylo nazíráno coby nástroj historicko-kulturní identity sudetských Němců a tudí také jako předmět národnostního soupeření mezi Čechy a sudetskými Němci. České snahy v tomto ohledu reprezentoval v roce 1932 zaloený Archiv průmyslu, obchodu a technické práce. Uchovávání a vyuívání průmyslových archivů bylo zároveň oehavým politickým tématem dotýkajícím se podílu sudetských Němců na historickém vývoji českých zemí.Snahy o inventarizaci průmyslových archivů byly řízeny Nord- und Ostdeutsche Forschungsgemeinschaft (NOFG), nejvýznamnější německou organizací mající za cíl podporovat a koordinovat ? ideologicky a nacionálně zabarvené ? kulturně-historické iniciativy v oblastech s německou menšinou. Naopak sudetoněmecké archivní kruhy byly o celé akci informovány pouze okrajově a u jejího zrodu nestály vůbec. A v průběhu dalších příprav, je měly rezultovat ve vznik specializované archivní pozice (nikoliv přímo archivu coby instituce) orientované na inventarizaci průmyslových archivů, byly částečně k organizačním poradám přizvány. Nejvyšší intenzita těchto snah spadala do let 1935 a 1936 a souvisela rovně se zvyšujícím se tlakem NOFG a podobných organizací na situaci v dalších státech s německou minoritou (Polsko, Litva).Druhý zajímavý pokus, který ilustruje vazby mezi sudetoněmeckým a říšským archivním prostředím, souvisel s rasovou politikou Třetí říše a s nutností prokazovat ?árijské? předky. Zatímco v Německu byly klíčovým článkem v celém procesu archivy, v Československu (lépe řečeno v sudetoněmeckých oblastech) nebyla situace jednoznačná. Mohlo se tak stávat, e na území Německa vznikaly neoficiální instituce, jejich cílem bylo zprostředkovávání či přímo provádění rodopisných rešerší v Československu za výše zmíněným účelem. Takovým případem bylo německým i československým úřadům dlouho neznámé Reichsstelle für die sudetendeutsche Familienforschung v Eichswalde u Berlína.

Název v anglickém jazyce

The Third Reich and Sudeten German Archives in the 1930s

Popis výsledku anglicky

For a long time, Sudeten German archiving remained almost outside the field of interest of Czech archival historiography. It developed quite autonomously and represented a significant component of the field in the then Czechoslovak Republic. Apart from the independent professional organisation, attempts to establish a professional periodical, or efforts to provide archival education for Sudeten Germans, the intensifying links of Sudeten German archives towards National Socialist Germany after 1933 should be emphasised. Here, too, we observe similar efforts: efforts to professionalize the field, ccompanied, however, by its gradual strong politicization.This study focuses first on the attempts of the Reich archival circles to inventorize the archives of the noble families and especially industrial companies in the Czech-German border area. The establishment of glassmaking, but also other industries in the border region, which had their roots in the 17th/18th century, was seen as an instrument of the historical and cultural identity of the Sudeten Germans and therefore also as an object of national rivalry between the Czechs and the Sudeten Germans. Czech efforts in this respect were represented by the Archive of Industry, Trade and Technical Work, founded in 1932. At the same time, the preservation and use of industrial archives was a hot political issue concerning the contribution of Sudeten Germans to the historical development of the Czech lands.The efforts to inventory the industrial archives were led by the Nord- und Ostdeutsche Forschungsgemeinschaft (NOFG), the most important German organization with the aim of supporting and coordinating - ideologically and nationally tinged - cultural and historical initiatives in areas with a German minority. On the other hand, the Sudeten German archival circles were only marginally informed about the whole affair and did not stand at its birth at all. Only in the course of further preparations, which were to result in the creation of a specialised archival position (not directly an archive as an institution) oriented towards the inventory of industrial archives, they were partly invited to Třetí říše a sudetoněmecké archivnictví ve 30. letech 20. století the organisational meetings. The greatest intensity of these efforts fell in 1935 and 1936 and was also related to the increasing pressure of the NOFG and similar organisations on the situation in other countries with a German minority (Poland, Lithuania).The second interesting experiment, which illustrates the links between the Sudeten German and Reich archival environments, was related to the racial policy of the Third Reich and the need to prove ?Aryan? ancestry. While in Germany the archives were a key link in the whole process, in Czechoslovakia (or rather in the Sudeten German areas) the situation was not clear-cut. It could happen that unofficial institutions were established in Germany to mediate or directly carry out genealogical research in Czechoslovakia for the above-mentioned purpose. One such case was the Reichsstelle für die sudetendeutsche Familienforschung in Eichswald near Berlin, long unknown to the German and Czechoslovak authorities.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Porta Bohemica

ISSN

3029-5041

e-ISSN

1213-6557

Svazek periodika

11

Číslo periodika v rámci svazku

neuvedeno

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

16

Strana od-do

52-68

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—