Podivná botanika a jiné příběhy

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F44555601%3A13530%2F18%3A43894341" target="_blank" >RIV/44555601:13530/18:43894341 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Podivná botanika a jiné příběhy

Popis výsledku v původním jazyce

Výstava Zdeny Kolečkové připravená pod názvem Podivná botanika a jiné příběhy pro prostor Colloredo-Mansfeldského paláce Galerie hlavního města Prahy kombinuje principy tematicky ostře koncipovaného aktuálního projektu a sondy do širšího kontextu dlouhodobého autorčina uměleckého směřování. Základní osu výstavy tvoří instalace, v nichž biologické vegetativní prvky, především léčivé byliny, sehrávají úlohu hybatele konkrétního děje, Zdenou Kolečkovou zasazeného do běhu dějin 20. století, do naší přítomnosti a rovněž do blízké budoucnosti. Tato &quot;podivná&quot; botanika přitom zprostředkovaně odráží charakteristické dramatické, tragické, někdy obskurní nebo absurdní situace spojené s údělem jedinců obývajících prostor střední Evropy. Nikoli politická rozhodnutí, ani racionální či naopak emocionální lidské úmysly a preference, nýbrž často opomíjené, a přesto pro člověka nepostradatelné, významotvorné, nezřídka symbiotické organismy i pouhé biologické stopy nebo dokonce molekuly se tak stávají určujícími startéry, aktivně proměňujícími konkrétní osudy, obecné povědomí i celkové společenské milieu. Výstavní částečně retrospektivní projekt Zdeny Kolečkové je možné chápat jako důsledný průzkum její tvorby, která zahrnuje specifické studie s environmentálními či sociologickými prvky, představující apel směrem k upevňování prvků komunitní odpovědnosti - tedy citlivosti k prostředí i k societě, ale také k historii jako jedinému relevantnímu civilizačnímu kontinuu. Autorka v rámci své samostatné přehlídky nabízí &quot;příběhy&quot; o hledání kulturní identity, potenciálu autentické lidské &quot;posedlosti a umanutosti&quot; navzdory okolním překážkám i urputné nezávislosti v ne zcela příznivých společenských podmínkách. Prezentované umělecké projekty vznikající od počátku prvního desetiletí 21. století do současnosti, jejichž pojítkem je analytické a přesto emocionálně vypjaté, až obsedantní uvažování autorky, jsou v českém kontextu neobvyklé výběrem jednotlivých témat, ale i koncepcí samotné jejich instalace. Prohlídku výstavy je tak možné přirovnat k dobrodružnému hledání indicií. Mezi určující motivy vystavených děl je možné zařadit různé typy dlouhodobě opakovaných úkonů někdy rituálního, jindy performativního charakteru, ale také návštěvu laboratoře i domácí kuchyně. Tyto postoje přitom reprezentují autorčino odhodlání &quot;sledovat zdánlivě nepostižitelné&quot;, nevzdávat se, dosáhnout cíle nebo vyprovokovat reakci, popřípadě pojmenovat a zviditelnit určitý &quot;problém&quot;. Dokumentární i pseudo-dokumentární, zdánlivě racionální přístup Zdeny Kolečkové však nevylučuje, že se reálné motivy v její práci mísí se snovými nebo paměťovými představami, aby ve společné koexistenci modelovaly emocionální příběhy reprezentující bolestnou odpovědnost za naše osudy. Dominantní prostor je ve výstavě věnován dvojinstalaci nazvané Chemistry / Perpetuum racionalis (2017-2018), ve které se autorka myšlenkově vrací k projektu Made in Ghetto vytvořenému v roce 2012. S pětiletým odstupem znovu prostřednictvím objektivních vědeckých postupů analyzuje přítomnost nežádoucích látek, jimiž je zasaženo okolí SPOLCHEMIE - největšího průmyslového podniku v Ústí nad Labem. V instalaci Chemistry vytváří z bylin sesbíraných v okolí chemičky &quot;čajové&quot; a &quot;kávovinové&quot; směsi přetvořené do podoby &quot;prodejního produktu&quot;, který estetikou svého balení nevybočuje z obvyklé nabídky obchůdků se zdravou výživou. Ve videoinstalaci Perpetuum racionalis nabírá vodu z výpusti pod chemičkou, schraňuje ji a používá k zálivce bylin a zeleniny, aby se po jejich vypěstování snažila zjistit míru zasažení nebezpečnými těžkými kovy a aromatickými uhlovodíky. Rostliny tak v projektech Zdeny Kolečkové vystupují v pozici obětí, ale i nositelů významů, neboť se nestávají pouhými pokusnými organismy, ale především zástupnými symboly obyvatel města, s nimiž sdílejí identické environmentální klima. Jinou roli sehrávají byliny v případě kresebné a textové instalace nazvané Trojí identita (2008), která evokuje atmosféru botanikova herbáře. V ní se autorka vrací ke konkrétní rodinné události - léčivý účinek sudetských endemitních rostlin kdysi napomohl zachránit život malého děvčátka, autorčiny maminky, která jen díky nim a díky péči svého okolí mohla přežít a později porodit svou dceru. S jistou mírou nadsázky je tedy možné podotknout, že bez bylin by nebylo autorky, a tudíž ani této výstavy. Botanická rovina výstavy je doplněna již výše avizovanými &quot;jinými příběhy&quot;, které se ovšem nezřídka opět z různých perspektiv dotýkají problematiky životního prostoru v environmentálním chápání i v sociálních souvislostech. Tyto příběhy jsou připomínkou historických zvratů; dokreslují specifickou atmosféru severních Čech a propojují ji se širšími souvislostmi středoevropského prostředí. Důležitou součást této linie instalačního konceptu tvoří autorčina několikaměsíční fotografická dokumentace původního prostoru archivu a kanceláře Simona Wiesenthala v centru Vídně (Portrét zmizelého, 2015; V podšívce saka, 2018) a projekt Podpis pod smlouvou (2016), který odkazuje k poválečným dekretům prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě - mimo jiné - došlo k odsunu německého obyvatelstva ze Sudet. Racionální, vědecká a historická rovina výstavy je potom doplněna rekognoskací nejbližšího osobního a rodinného prostředí, která odhaluje hlubinnou motivaci Zdeny Kolečkové vzlínající k vypjaté senzibilitě nasměrované ke komunitní odpovědnosti. Vzpomínka na každodenní průjezd areálem plynových závodů na periferii Ústí nad Labem je spojena jak s rituálem nezbytného zadržování dechu, tak s dramatickými listopadovými událostmi v roce 1989 (Jedním dechem, 2013). Podmanivá, a přesto destruktivní - nebezpečná - krása industriálního prostředí charakteristického pro celé postupně dramaticky přetvářené Podkrušnohoří se rovněž odráží v monochromatickém malířském cyklu Sweet Secret (2002). Snímky lokálního receptu, procesu samotného pečení sladkostí, jejichž vzhled kombinuje vypjaté chuťové očekávání i překvapivé obavy z neobvyklého zdobení, evokují dramatické rodinné peripetie ukotvené v převratných historických událostech spojených s 20. stoletím (Wunderland, 2007). Ve výstavním projektu Podivná botanika a jiné příběhy Zdena Kolečková využívá vědeckých metod i každodenních úkonů, včetně zahradnických, chemických nebo gastronomických experimentů. V procesu umělecké tvorby vytváří &quot;vzorky&quot;, zkoumá je, analyzuje, klasifikuje, zařazuje a nezřídka ve spolupráci se specializovanými laboratořemi z nich vyvozuje obecné závěry. Používá mix tradičních i netradičních výrazových a materiálových prostředků (kresba, fotografie, video, pletení, kompozice ze sušených bylin i nádob s nasbíranou odpadní vodou, pěstování rostlin). V jiném měřítku se však autorka soustředí rovněž na experimenty sociální, kterými byla fatálně poznamenána středoevropská společnost 20. století. V nich se inspiruje genetickými tabulkami, chemickými vzorci, botanickými exempláři i archivními záznamy, které konfrontuje s historickými mezníky, například s holocaustem, poválečným odsunem či léty komunistické diktatury. Narativní linie výstavy Zdeny Kolečkové v Colloredo-Mansfeldském paláci, kterou spoluutvářejí objektivnější glosy a subjektivnější sebezpytující analýzy, tedy v široké a přesto logicky strukturované perspektivě reflektuje prožitky a zasuté vzpomínky dítěte vyrůstajícího v syrové totalitní atmosféře severočeského pohraničí, dojmy mladého člověka euforicky přijímajícího naděje spojené se změnou společenského paradigmatu po roce 1989 i zralé ženy ohlížející se po uplynulém období a sledující aktuální společenský vývoj s narůstajícími obavami a znepokojením.

Název v anglickém jazyce

Strange Botany and Other Stories

Popis výsledku anglicky

Zdena Kolečková&apos;s exhibition Strange Botany and Other Stories, prepared for the exhibition space of Prague City Gallery&apos;s Colloredo-Mansfeld Palace, combines the principles of a thematically-distinct, current project and a probe into the wider context of the direction of the artist&apos;s long-term creative calling. The basic axis of the exhibition consists of installations in which biological, vegetative elements, especially medicinal plants, play the role of a protagonist in a particular plot set by Zdena Kolečková over the course of 20th-century history, in our present and also in the near future. This &quot;strange&quot; botany reflects the characteristic dramatic, tragic, and sometimes obscure or absurd situations associated with the displacement of various people living in Central Europe. Here it is neither political decisions, nor rational or emotional human intentions and preferences, but often the neglected and yet indispensable, meaning-forming, often symbiotic organisms, as well as mere biological traces or even molecules, that become the determinant drivers of events, actively transforming particular destinies, general awareness, and the overall social milieu. This partially-retrospective exhibition can be seen as a thorough survey of Kolečková&apos;s art, which includes specific studies with environmental or sociological elements calling not just for the consolidation of the elements of community responsibility (i.e., sensitivity to the environment and society), but also referring to history as the only relevant civilizational continuum. In her solo exhibition, the artist presents &quot;stories&quot; about the search for cultural identity, the potential of authentic human &quot;obsession and determination&quot; despite the obstacles surrounding humanity, and humanity&apos;s fierce independence despite unfavorable social conditions. The exhibited artistic projects spanning the beginning of the 21st century and the present, linked by the artist&apos;s analytical, albeit emotionally charged, almost obsessive thinking, are unusual in the Czech context, both because of the choice of the individual themes and the concept of their installation. A tour of the exhibition can be compared to an adventurous search for signs. The main topics of the exhibited works include various types of long-term, repetitive acts of a ritual or performative character, but also a visit to a laboratory and a domestic kitchen. These attitudes represent the determination of the artist to &quot;follow the seemingly intangible&quot;, not to give up, to achieve the goal, to provoke a reaction, or to name and make visible a certain &quot;issue&quot;. The seemingly rational, documentary and pseudo-documentary approach does not obviate the fact that the real motifs in her work mingle with dreamlike or imaginary ideas from memory in order to model, in their common coexistence, these emotional stories representing our painful responsibility for our destiny. The exhibition is dominated by the double installation entitled Chemistry / Perpetuum racionalis (2017-2018) in which the artist returns to her project Made in Ghetto of 2012. Five years later, using objective scientific methods, she again analyzes the presence of undesirable substances affecting the surroundings of SPOLCHEMIE, the largest industrial plant in Ústí nad Labem. Chemistry consists of &quot;tea&quot; and &quot;coffee&quot; blends made from the herbs collected in the neighborhood of the chemical plant, presented as a &quot;product&quot; whose packaging looks just like the usual labels from health food stores. Perpetuum racionalis is a video featuring the artist drawing water from the outflow under the chemical plant, collecting it and using it for watering herbs and vegetables to try to determine the extent of their contamination by dangerous heavy metals and aromatic hydrocarbons. Thus in Zdena Kolečková&apos;s projects, the plants are victims as well as bearers of meaning because they are not mere experimental organisms but, above all, they symbolically represent the inhabitants of the city with whom they share an identical environment. Another role is played by herbs in the installation of drawings accompanied by texts entitled Triple Identity (2008), evoking the atmosphere of the collection of an herbarium. Here Kolečková returns to a specific family event - the healing effect of endemic Sudeten plants once helped save the life of the artist&apos;s mother when she was a little girl, who survived thanks to the people around her caring for her, and who later gave birth to her daughter, the artist. With some degree of exaggeration it is possible to claim that without the herbs there would be no artist and hence, no exhibition. The botanical plane of the exhibition is supplemented by the above-mentioned Other Stories, which touches on the issue of living space again from different perspectives, in the environmental sense as well as in the social context. These stories are a reminder of historical twists and turns; they illustrate the specific atmosphere of North Bohemia and connect it to the wider context of the Central European region. An important part of this line of her installation concept consists of her photographic documentation of the original space of the archive and office of Simon Wiesenthal in the center of Vienna, taken over a span of several months (Portrait of One Who Disappeared, 2015; In the Lining of a Jacket 2018), and the project Signature under a Contract (2016), which refers to the postwar decrees of President Edvard Beneš based on which ethnic Germans in the Sudetenland, among other people, were expelled from Czechoslovakia. The rational, scientific and historical planes of the exhibition are complemented by reconnaissance of the artist&apos;s closest personal and family ties, revealing her deep motivation amounting to an exasperated sensitivity directed towards community responsibility. The memory of her day-to-day passage through the premises of the gas plant on the outskirts of Ústí nad Labem is connected both with the ritual of the necessary taking of breath and the dramatic November events in 1989 (In One Breath, 2013). The captivating beauty of the industrial environment, which is at the same time destructive and dangerous, is characteristic of the whole dramatically-transformed region under the Ore Mountains and is also reflected in her monochromatic series Sweet Secret (2002). Two photographic projects here have their roots in the Czech-German family background of the artist and can be understood as a sensitive commentary on the environmental, historical and political themes highlighted by the exhibition. The photographs of an old recipe and of the process of making cookies, which raise expectations of delightful flavor combined with concerns about their surprising decoration, evoke the dramatic family péripéties connected to the epoch-making historical events associated with the 20th century (Wunderland, 2007). The narrative line of Kolečková&apos;s exhibition in the Colloredo-Mansfeld Palace, accompanied both by more objective comments and more subjective self-analyses, reflects in a broad but logically-structured perspective the experiences and memories of a child growing up in the raw, totalitarian atmosphere of the North Bohemian borderlands, the impressions of a young person euphorically accepting the change of the social paradigm after 1989, and the reflections of a mature women looking back over the past and following current social developments with growing fear and concern.

Druh

E_krit - Výstava s kritickým katalogem

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Místo konání akce

Praha 1 - Staré Město

Stát konání akce

CZ - Česká republika

Datum zahájení akce

—

Datum ukončení akce

—

Celkový počet účastníků

452

Počet zahraničních účastníků

198

Typ akce podle státní přísl. účastníků

CST - Celostátní akce