Dítě v rodičovském konfliktu I. Uspořádání péče o děti po rozchodu rodičů – představy, preference a realita

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F45773009%3A_____%2F23%3AN0000031" target="_blank" >RIV/45773009:_____/23:N0000031 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_545.pdf" target="_blank" >https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_545.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Dítě v rodičovském konfliktu I. Uspořádání péče o děti po rozchodu rodičů – představy, preference a realita

Popis výsledku v původním jazyce

Monografie přináší dílčí výsledky projektu Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče (2019-2023) založené na realizovaných kvantitativních a kvalitativních šetřeních, zejména Dítě v rodičovském konfliktu 2021, Stabilita rodiny 2020, Jak se vychovávají děti po rozchodu rodičů? a Jak se žije dětem po rozchodu rodičů? Pozornost byla věnována tomu, jak rodiče s vlastní zkušeností s péčí o dítě po rozchodu vnímají jednotlivé typy péče zejména se zřetelem ke střídavé péči, jaké jsou jejich preference ohledně uspořádání péče o dítě krátce po rozchodu s jeho druhým rodičem a jak jsou různé typy péče uskutečňovány v praxi, případně jak se původní představy liší od modelu, který následně rodiče skutečně praktikují. V českém prostředí prozatím převládá názor, že pro dítě je příznivější stabilita jednoho domova než modely péče založené na střídání domácností obou rodičů. Hodnocení střídavé péče je i u samotných rodičů, kteří zažili rozchod s druhým rodičem svého dítěte, dosti rozporuplné. Pocit domova se však neutváří ani tak podle toho, v kolika domácnostech dítě žije, ale spíše na základě toho, do jaké míry jsou v nich uspokojovány základní potřeby dítěte. Podíl rodičů, kteří upřednostňují rovnoměrné rozdělení péče však narůstá, a to bude jistě ovlivňovat i její rozšíření v budoucnu. Když rodiče vyjednávají o uspořádání péče o děti po rozchodu, vztahují se při tom k výlučné péči matky jako k referenčnímu modelu. Od toho potom odvíjejí své strategie. Zároveň berou v úvahu celou řadu okolností, zejména rozdělení péče před rozchodem, důvody rozchodu, přítomnost patologických jevů v domácnosti apod. Bez ohledu na to, jaký typ péče rodiče na počátku upřednostňovali, jsou právně vymezené formy péče následně naplňovány velice různorodým způsobem. Výlučná péče matky bývá mnohdy volena jako výchozí model, od kterého rodiče mohou později přejít k jinému typu péče. Právě výlučná péče matky se však se zvýšenou pravděpodobností pojí s nepříznivými socio-ekonomickými jevy, které se mnohdy kumulují. Pokud k tomu dojde, nejsou vytvořeny podmínky pro rovnoměrné rozdělení péče. Vzhledem ke komplexnosti situace jednotlivých rodin je potřeba posuzovat každý případ rozchodu rodičovského páru individuálně a automaticky neupřednostňovat žádný typ péče. Důraz by přitom neměl být kladen ani tak na označení daného uspořádání, jako spíše na v daném kontextu co největší zapojení rodičů do péče a posilování vzájemného vztahu mezi dětmi a oběma jejich rodiči tak, aby byli oba svým dětem blízkými osobami poskytujícími potřebnou podporu a vztahové zázemí.

Název v anglickém jazyce

Children in parental conflict situations I. The arrangement of childcare following parental separation – notions, preferences and reality

Popis výsledku anglicky

The monograph presents selected results from the "Impacts of the rate of parental conflict on children and the role played by post-divorce care arrangements" (2019-2023) project, which was based on various quantitative and qualitative research studies, in particular Children in parental conflict 2021, Family stability 2020, How are children raised following the separation of their parents? and How do children live after their parents separate? Particular attention was devoted to how parents with their own experiences of caring for children following separation perceive the various types of care arrangements, especially with respect to alternating care, their preferences regarding childcare arrangements shortly after separation and the various types of childcare arrangements that occur in practice, i.e. the extent to which original proposals differ from the model subsequently adopted in practice. Currently, the prevailing opinion in the Czech social environment is that the stability of being based in one home is more favourable for children than care arrangements based on alternating between the households of the parents. The assessment of alternating custody is somewhat contradictory even among parents who have experienced separation from the other parent of their child. Nevertheless, the feeling of being at home depends not so much on how many households the child lives in, but rather on the extent to which the child’s basic needs are met in these households. The share of parents who opt for the equal distribution of care is increasing, a factor that will undoubtedly influence the expansion of this model in the future. When parents negotiate child custody arrangements following separation, they generally refer to the mother’s sole custody as the reference model, based on which they subsequently decide on the most suitable strategy. Moreover, the parents take into account a wide range of circumstances, in particular the distribution of care prior to separation, the reasons for separation, the incidence of socio-pathological phenomena in the household, etc. Regardless of the type of custody parents initially prefer, the various legally defined forms of child custody are subsequently fulfilled in very diverse ways. The sole custody of the mother is often selected as the initial model from which parents can later switch to another form of custody. However, the sole custody of the mother is more likely to be associated with unfavourable socio-economic phenomena, which often accumulate. Should this be the case, it is not possible to create the conditions required for the equal distribution of care. Due to the complexity of individual family situations, it is necessary that the circumstances be assessed on a case-by-case basis rather than automatically prioritising a particular type of custody. Moreover, the emphasis should not be placed so much on the designation of the given arrangement, but rather on the maximum involvement of the parents in the care of the child and the strengthening of the mutual relationship between the child and both parents in the given context so that both parents remain as close as possible to the child and provide the required support and relationship-sustaining background.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50403 - Social topics (Women´s and gender studies; Social issues; Family studies; Social work)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7416-460-6

Počet stran knihy

134

Název nakladatele

RILSA

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—