Stereotypy a morální legitimizace sociální stratifikace

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F47122099%3A_____%2F17%3AN0000002" target="_blank" >RIV/47122099:_____/17:N0000002 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00216208:11210/17:10367507 RIV/00216208:11410/17:10367507

Výsledek na webu

<a href="https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:4cd871d4-481b-4f15-b781-a5d0efc7fa55?article=uuid:5cb369d0-f4d6-4ab7-9964-1a8c1ec91b27" target="_blank" >https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:4cd871d4-481b-4f15-b781-a5d0efc7fa55?article=uuid:5cb369d0-f4d6-4ab7-9964-1a8c1ec91b27</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Stereotypy a morální legitimizace sociální stratifikace

Popis výsledku v původním jazyce

Cíle. Práce má dva cíle. Prvním z nich je předložení teorie, podle níž ke klíčovým funkcím stereotypů patří vysvětlení a morální ospravedlnění umístění různých sociálních kategorií v sociální hierarchii. Obsah stereotypů je proto a priori určen obsahem morálních norem. Pozornost byla věnována meritokratické normě. Druhým cílem je seznámení s výsledky empirického testu několika hypotéz vyvozených z této teorie. Hypotézy. Byly vyvozeny a testovány dvě hlavní hypotézy: (1) Respondenti budou ze statusu různých sociálních kategorií usuzovat na schopnosti a pracovitost jejich typických příslušníků. (2) V případě statusové inkonzistence budou příslušníkům určité kategorie připsány schopnosti a pracovitost, které budou v souladu s prestiží této kategorie, nikoli s jejím bohatstvím. Soubor a podmínky. Jeden soubor dospělých respondentů (N = 642) posuzoval prestiž a bohatství typických příslušníků 65 různých sociálních kategorií, jiný soubor (N = 269) posuzoval jejich inteligenci a pracovitost. Respondenti pocházeli ze 196 různých českých obcí. Posuzováno bylo 40 profesních, 10 etnických a 15 dalších sociálních kategorií. Statistické analýzy. K analýze reliabilit škál byly použity vnitrotřídní koeficienty korelace (ICC), k testu hypotéz byly použity korelační analýzy. Výsledky. Výsledky ukazují, že pro všechny tři třídy kategorií platí, že čím vyšší má kategorie status, tím vyšší schopnosti a pracovitost jsou jejím typickým představitelům připisovány (celkové r = 0,798). Dále se ukázalo, že při statistické kontrole korelují připisované schopnosti a pracovitost silně a kladně s prestiží (pr = 0,725), nikoli s bohatstvím kategorií (pr = -0,208). Omezení. Výsledky výzkumu vedou dále ke zjištění, že konstrukty prestiže a schopností, které byly operacionalizovány jako konstrukty unidimenzionální, by bylo v dalších studiích patrně vhodnější operacionalizovat jako konstrukty multidimenzionální.

Název v anglickém jazyce

Stereotypes and moral legitimization of social stratification

Popis výsledku anglicky

Objectives. This study has two goals. Firstly, it offers a theory according to which towards the main functions of stereotypes pertain explanation and moral justification of the places different social categories occupy in social hierarchy. The content of stereotypes is therefore a priori determined by the content of some moral norms. Attention was paid to the meritocratic norm. Secondly, it informs about results of the research in which some hypotheses derived from the theory were tested. Hypotheses. Two main hypotheses were derived and tested: (1) Respondents will infer abilities and industriousness of typical members of different social categories from status of the categories. (2) In the case of status inconsistency, abilities and industriousness which will be ascribed to members of a category will be in accordance with the prestige of the category, not with its wealth. Sample and settings. One sample of adult respondents (N=642) rated prestige and wealth of typical members of 65 different social categories. A different sample (N=269) rated their abilities and industriousness. Respondents were from 196 different Czech cities and villages. The sample of categories consisted of clusters of 40 professional, 10 ethnic and 15 other categories. Statistical analyses. The reliabilities of scales were assessed by the means of Intraclass Coefficients of Correlations (ICC), the hypotheses were tested by means of correlation analyses. Results: The results for all three clusters of categories are very similar and show that the higher the status of a category, the higher intelligence and industriousness ascribed to its members are (global r=0.798). The analyses of partial correlations furthermore show that abilities and industriousness correlate strongly and positively with prestige (pr=0.725), not with wealth (pr=-0.208) of categories. Study limitation. The results of the study lead also to the finding, that for future studies it would be probably better to construe prestige and intelligence (abilities) as multidimensional than as unidimensional, as they were in the present study.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

50101 - Psychology (including human - machine relations)

Projekt

—

Návaznosti

N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Československá psychologie

ISSN

0009-062X

e-ISSN

1804-6436

Svazek periodika

61

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

19

Strana od-do

109-127

Kód UT WoS článku

000402452800001

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85019913853