Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

PROBLÉMY RAJONIZACE ČESKÉ REPUBLIKY Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F47813059%3A19240%2F20%3AA0000670" target="_blank" >RIV/47813059:19240/20:A0000670 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

    <a href="http://www.pulib.sk/web/kniznica/elpub/dokument/Svedova3" target="_blank" >http://www.pulib.sk/web/kniznica/elpub/dokument/Svedova3</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    PROBLÉMY RAJONIZACE ČESKÉ REPUBLIKY Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU

  • Popis výsledku v původním jazyce

    V současné době ovlivněné pandemií COVID 19 jsou související ekonomické dopady na cestovní ruch fatální zejména v těch destinacích světa, které jsou závislé na příjezdovém cestovním ruchu.Podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2017 se jedná především o Řecko s 81 % podílu výdajů z příjezdového cestovního ruchu na výdajích vnitřního cestovního ruchu a dále například o Slovinsko se 70 % podílu a Portugalsko a Maďarsko s 69 % podílu. Přitom průměr OECD je 75 % u domácího cestovního ruchu a 25 % u příjezdového cestovního ruchu. Česká republika patří k zemím s vyšším podílem výdajů příjezdového cestovního ruchu na vnitřním cestovním ruchu, a to především díky hlavnímu městu Praha.Výdaje u příjezdového cestovního ruchu mají podíl 58 % a výdaje u domácího cestovního činí podíl 42 %. Dopady pandemie COVID 19 provázené ekonomickou krizí jsou fatální v Praze, ale také v západočeských lázních a například v Českém Krumlově. Na ostatním území České republiky tomu tak není. Jak k tomu mohlo dojít? Byla chyba v marketingové koncepci CzechTourism? Daly se před zhruba sedmi lety předpokládat takové zvraty v ekonomice, jako jsou dnes? Na tyto otázky se snaží odpovědět tento příspěvek. Cílem není kritizovat aktuální stav cestovního ruchu na některých místech České republiky, ale poukázat na úskalí při zpracovávání koncepcí cestovního ruchu na příkladu České republiky s využitím sekundárních dat i dat z vlastního výzkumu.

  • Název v anglickém jazyce

    PROBLEMS OF ZONING OF THE CZECH REPUBLIC FROM THE POINT OF VIEW OF TOURISM

  • Popis výsledku anglicky

    Currently affected by the COVID 19 pandemic, the related economic impacts on tourism are fatal, especially in those destinations in the world that are dependent on inbound tourism. According to statistics from the Organization for Economic Co-operation and Development (OECD) since 2017, it is mainly Greece with 81% of the share of inbound tourism expenditures in internal tourism expenditures and, for example, Slovenia with a 70% share and Portugal and Hungary with 69 % share. At the same time, the OECD average is 75 % for domestic tourism and 25 % for inbound tourism. The Czech Republic is one of the countries with a higher share of inbound tourism expenditure on internal tourism, mainly due to the capital city of Prague. Expenditures on inbound tourism has a share of 58 % and expenditures on domestic tourism has a share of 42 %. The effects of the COVID 19 pandemic accompanied by the economic crisis are fatal in Prague, but also in West Bohemian spas and, for example, in Český Krumlov. This is not the case in the rest of the Czech Republic. How could this happen? Was there a mistake in the marketing concept of CzechTourism? Were there any other seven years ago anticipated further upheavals in the economy than they are today? This paper is being prepared for these questions. The aim is not to criticize the current state of tourism in some places in the Czech Republic, but to point out the difficulties in developing tourism concepts on the example of the Czech Republic using secondary data and data from own research.

Klasifikace

  • Druh

    D - Stať ve sborníku

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    50901 - Other social sciences

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2020

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název statě ve sborníku

    CESTOVNÝ RUCH V DVADSAŤROČNICI OD PRELOMU MILÉNIÍ – výkony, výzvy, trendy

  • ISBN

    9788055525754

  • ISSN

  • e-ISSN

  • Počet stran výsledku

    14

  • Strana od-do

    42-55

  • Název nakladatele

    Prešovská univerzita v Prešove

  • Místo vydání

    Prešov

  • Místo konání akce

    Prešov

  • Datum konání akce

    1. 1. 2020

  • Typ akce podle státní příslušnosti

    EUR - Evropská akce

  • Kód UT WoS článku