Condictio ob turpem causam v justiniánském právu a její užití v právu moderním

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23320%2F17%3A43951078" target="_blank" >RIV/49777513:23320/17:43951078 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/dload.jsp?prezMat=105154" target="_blank" >http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/dload.jsp?prezMat=105154</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Condictio ob turpem causam v justiniánském právu a její užití v právu moderním

Popis výsledku v původním jazyce

Článek zkoumá nároky, které byly založeny pomocí stipulatio a mutuum jsou nyní posuzovány jako nároky ze smluv a v nejnovějším českém právu je odpírán jakýkoliv význam majetkovému přechodu (Gaiovo re contrahitur obligatio) – jak zápůjčka, tak výpůjčka mají v českém právu konsensuální charakter. Mnohem více si condictiones zachovaly svůj charakter v oblasti „mimosmluvních nároků“. Jednotlivé zavazovací důvody, které stály u zrodu kondikcí a které založily jejich systematické uspořádání v rámci Corpus Iuris Civilis, jsou stále přítomny v českém moderním právu. Bezdůvodné obohacení se však neomezuje na tyto jednotlivé skutkové podstaty. Zásada zákazu obohacování se ke škodě druhého, založená na aristotelském pojetí vyrovnávací (rozdílecí) spravedlnosti, vyjádřená v poslední knize Digest, byla převzata i do moderních československých a českých zákoníků. Na jejím základě se bezdůvodné obohacení v moderním právu neomezuje pouze na jednotlivé skutkové podstaty bezdůvodného obohacení (plnění bez právního důvodu, z právního důvodu, který odpadl, plnění z nečestného důvodu apod.), ale v rámci bezdůvodného obohacení se v historickém vývoji soukromého práva objevují i instituty nalezení pokladu, specifikace, ponechání si nalezené věci apod. A to je podle našeho soudu dokladem toho, že obecná klauzule bezdůvodného obohacení bez spravedlivého důvodu, jejíž význam zdůrazňují autoři OZ 2012, má své opodstatnění.

Název v anglickém jazyce

Condictio ob turpem causam in Justinian law and its use in modern law

Popis výsledku anglicky

The paper deals with the issue of unjust enrichment. It maps out cases of the use of a special action of unjust enrichment (condictio ob turpem vel iniustam causam). It deals in particular with the factual circumstances and the situation in which Roman lawyers provided this condition and inferred from these situations the more general principles aplicable even in the modern law. The basic prerequisite for the use of this condictio ob turpis causam was the violation of fides, the trust among the people – that is why the condemnation is not only a thief who has to pay for not to commit the theft or to reveal where he hid the prey but also against (Dig 12, 5, 4, 3), the case of Ulpian’s famous case, in which the plaintiff seeks, by means of this action, to pay back what he has paid for a prostitute. This famous case has become the basis of an extensive discussion of the essence of the condictio ob turpis causam both in “Pandekt” law and in Austrian law and in the legal science of Czechoslovakia. This paper maps out the opinions of J. Sedláček and V. Kubeš on this issue and evaluates the impact of this case also on the latest legal regulation under the new Civil Code (§ 2991 (2) of the Czech Civil Code 2012).

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Právněhistorické studie

ISSN

0079-4929

e-ISSN

—

Svazek periodika

47

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

13

Strana od-do

5-17

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—