Problém poznání v kriticko-racionalistickém pojetí Hanse Alberta

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23330%2F17%3A43927007" target="_blank" >RIV/49777513:23330/17:43927007 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Problém poznání v kriticko-racionalistickém pojetí Hanse Alberta

Popis výsledku v původním jazyce

Tato stať představuje specifické rozpracování vybraných epistemologických problémů v rámci kritického racionalismu Hanse Alberta. První část se zabývá otázkou, zda je možné pravé poznání. Při snaze o její zodpovězení se Albert nejprve vymezuje vůči klasickým epistemologiím, jež pravé poznání spojují se zdůvodněním jisté pravdy. Ukazuje, že požadavek posledního zdůvodnění poznání vede k neřešitelným paradoxům, respektive k dogmatismu. Zdůvodňující nároky klasické epistemologie proto v rámci kritického racionalismu striktně odmítá a postuluje permanentní otevřenost veškerého poznání kritice. Ve druhé části se pak stať zaměřuje na Albertovo specifické uchopení otázky, zda je možná čistá teorie poznání. Albert se při hledání odpovědi na ni vymezuje vůči transcendentálnímu idealismu Immanuela Kanta, zároveň se jím ale nechává do jisté míry inspirovat a svoji pozici označuje jako transcendentální realismus.

Název v anglickém jazyce

The Problem of Knowledge in the Critical-Rationalistic Conception of Hans Albert

Popis výsledku anglicky

This article presents the particular treatment of selected epistemological problems in the framework of Hans Albert’s critical rationalism. The first part examines the question of whether true knowledge is possible. In his endeavour to address this question, Albert firstly distinguishes himself from classical epistemologists who connect true knowledge with the justification of certain truth. He shows that the requirement that knowledge must provide final justification leads to irresolvable paradoxes, if not to dogmatism. The justifying claims of classical epistemology, therefore, are strictly rejected in the framework of critical rationalism, and Albert postulates the permanent openess of all knowledge to critique. In the second part, the paper then focuses on Albert’s specific understanding of the question of whether pure theory of knowledge is possible. Albert, in looking for an answer to this question, distinguishes his own approach from that of Immanuel Kant’s transcendental idealism. At the same time, however, he is to an extent inspired by Kant, and he describes his own position as trancendental realism.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Filosofický časopis

ISSN

0015-1831

e-ISSN

—

Svazek periodika

65

Číslo periodika v rámci svazku

4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

19

Strana od-do

563-581

Kód UT WoS článku

000411920000004

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85028772901