Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

The Iron Curtain in modern German literature . Libuše Moníková , Robert Menasse, Elisabeht Reichert

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23420%2F15%3A43927899" target="_blank" >RIV/49777513:23420/15:43927899 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    němčina

  • Název v původním jazyce

    Der Eiserne Vorhang in der neueren deutschsprachigen Literatur. Libuše Moníková, Robert Menasse, Elisabeht Reichert

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Die vorliegende Studie stellt verschiedene Facetten des Bildes des &quot;Eisernen Vorhangs&quot; als Symbol der ideologisch aufgeteilten Welt im Kalten Krieg im tschechisch-österreichischen kulturpolitischen Kontext vor. Der Analyse lagen Romane dreier AutorInnen zugrunde. Im autobiographisch geprägten Roman Treibeis (1992) wurde die Erfahrung des besetzen Prag zum Auslöser für das Emigrantendasein der Romanhelden wie auch der Schrifstellerin selbst. Libuše Moníková hat ihre Arbeit an dem Buch, dessen Handlung 1971 (das Jahr als sie die Tschechoslowakei verließ) spielt, bereits 1988 in Österreich angefangen. Der tschechischen Eupfhorie um 1989 setzt sie eine Geschichte zweier Emigranten entgegen, die über ihren Heimatverlust nicht hinweggekommen sind. In Schubumkehr (1995) von Robert Menasse wird der &quot;Eiserne Vorhang&quot; zum Instrument der Kritik an der österreichischen Politik im Wendejahr 1989, die, so suggeriert der Text, um jeden Preis versucht, den Fall des &quot;Eisernen Vorhangs&quot; zu verhindern, damit Österreich nach wie vor von seiner günstigen Lage als Brückenland zwischen Ost und West profitieren kann. Der jüngste hier analysierte Roman Das Haus der sterbenden Männer (2005) von Elisabeth Reichart bietet den längsten historischen Rückblick. Antonia begibt sich nach der Wende von 1989 in ihre Heimat, um ihre verdrängte Vergangenheit zu entdecken. Im Niemandsland an der tschechisch-österreichischen Grenze und später in Prag stellt sie fest, dass die leeren Flecken im tschechischen Grenzgebiet sowie die Lücken in ihrem Gedächtnis einen gemeinsamen Nenner haben: die kommunistische Diktatur der 1950er Jahre, die das private wie gesellschaftliche Leben in der Tschechoslowakei über Generationen hinaus verhängnisvoll geprägt hat.

  • Název v anglickém jazyce

    The Iron Curtain in modern German literature . Libuše Moníková , Robert Menasse, Elisabeht Reichert

  • Popis výsledku anglicky

    Based on novels of three authors the presented study describes different facets of the image of the &quot;Iron Curtain&quot; as a symbol of an ideological divided world during the period of the &quot;cold war&quot; with regard to the Czech-Austrian cultural context. The experience of an occupied Prague became in the autobiographical novel Treibeis (1992) the catalyst for the existence of immigrants as the heroes of the novels as well as for the author. Libuše Moníková started her work on the novel already in 1988 in Austria. The plot takes place in 1971, the year she had left Czechoslovakia. In contrast to the Czech euphoria she was putting the story of two immigrants, who were not able to overcome the feeling of a lost home. Robert Menasse used in his novel Schubumkehr (1995) the &quot;Ironc Curtain&quot; as a tool to criticize the austrian policy in the year of the velver revolution (1989) which - suggesterd by the text - tried at any costs to keep its exclusive position as a bridge between east an west by preventing the fall of &quot;Iron Curtain&quot;. The most recently novel of the three analyzed novels Das Haus der sterbenden Männer (2005) from Elisabeth Reichart offers the longest historical flashback. After the velvet revolution in 1989 Antonia returns back to her homeland to discover Czech border, and later in Prague, she realized that the empty spots in the Czech border area and the gaps in her memory have a common denominator: the communist dictatorship of the 1950s, which fataly influenced the private and social life in Czechoslovakia over generations.

Klasifikace

  • Druh

    D - Stať ve sborníku

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    60206 - Specific literatures

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2015

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název statě ve sborníku

    Deutsch ohne Grenzen: Deutschsprachige Literatur im interkulturellen Kontext

  • ISBN

    978-80-263-0943-7

  • ISSN

  • e-ISSN

  • Počet stran výsledku

    26

  • Strana od-do

    379-404

  • Název nakladatele

    Tribun EU

  • Místo vydání

    Brno

  • Místo konání akce

    České Budějovice

  • Datum konání akce

    16. 9. 2014

  • Typ akce podle státní příslušnosti

    EUR - Evropská akce

  • Kód UT WoS článku

    000475410600025