Český psychologický román v literární výchově na střední škole

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F49777513%3A23420%2F23%3A43970903" target="_blank" >RIV/49777513:23420/23:43970903 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://dx.doi.org/10.24132/ZCU.2023.11962" target="_blank" >http://dx.doi.org/10.24132/ZCU.2023.11962</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.24132/ZCU.2023.11962" target="_blank" >10.24132/ZCU.2023.11962</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Český psychologický román v literární výchově na střední škole

Popis výsledku v původním jazyce

Předkládaná monografie vymezuje český psychologický román jako žánr a jako učivo, rovněž pak představuje atraktivní a zároveň efektivní konstruktivistické postupy, jež by žákovi pomohly k pochopení estetického sdělení dané umělecké literatury. Pokus o vlastní genologické vymezení psychologického románu se opírá o hermeneutickou analýzu vybraných uměleckých textů a o studium literárněvědných prací. V té souvislosti bylo nutné polemicky se vymezit vůči dobově poplatné monografii Psychologická próza od sovětské literární kritičky a teoretičky Lydie Ginzburgové. Konfrontace interpretačních závěrů o české psychologické próze s tezemi Lydie Ginzburgové přinesla tato zjištění. Zaprvé: Kontemplativní obrazy postav neobstojí jako určující znak psychologického románu, podřizují-li se ději, a ne naopak. Zadruhé: Sociální status literární postavy nebo společensko-historické okolnosti děje sice determinují (mohou determinovat) protagonistův vnitřní svět, avšak sociálně-historický aspekt v podmíněnosti zobrazené psychiky nemusí být ten nejdůležitější. Psychologickou prózu více než societa jako taková zajímá dramatická změna v ní, která psychiku postavy uvádí do pohybu, vyprovokovává její vývoj, aktivizuje do té doby latentní predispozice lidské psychiky. Zatřetí: Byť je psychologie postavy převážně mimeticky zobrazována, nutně nemusí být věrohodná, tj. výsledkem známé životní materie. Též vyfabulovaný (vykonstruovaný) obraz psychiky, který nemá předobraz v realitě, může být významově nosnou zprávou o člověku, sondou do jeho duše. Začtvrté: Mnohovrstevnatost psýchy spočívá i v racionální nepostižitelnosti nitra, tj. v tajemství, které nemusí být objasněné logikou (mechanismem všudypřítomné podmíněnosti), ale které vyplývá z vnitřní svobody jedince. Právě nenormativnost a nepředvídatelnost psýchy konstituuje žánrový znak psychologické prózy. Poznatky o českém psychologickém románu jako žánru však nejsou hlavním cílem této práce, nýbrž východiskem jak pro didaktickou transformaci těchto odborných informací do učiva, tak pro výzkum středoškolských učebnic. Monografie, která má plně didaktický charakter (výjimkou je kapitola Psychologický román jako žánr), je koncipována tak, aby sledovala tři na sebe navazující otázky: Proč? Co? Jak?Odpověď na otázku – proč vyučovat psychologický román v literární výchově na střední škole – je hledána v kapitole Psychologický román jako učivo. Poměřováním vazeb mezi očekávanými výstupy literární komunikace definovanými podle RVP G, psychologickým románem jako žánrem, čtenářskými zájmy a kompetencemi adolescenta je zde vyvozován obsah poznatkové, komunikační i formativní (hodnotové) složky učiva o psychologickém románu. Naukovou část učiva o psychologickém románu tvoří (mělo by tvořit) především poznávání psychologie postavy v narativním diskurzu, tj. ve způsobu, jímž je obraz nitra zprostředkován. Právě prizmatem protagonistovy psýchy je zakoušen (zobrazován) děj i časoprostor (například reflexe reminiscenčního děje nebo dialektický vztah mezi postavou a prostředím). Vedle zmíněných literárněteoretických znalostí o psychologickém románu byl do poznatkové složky učiva zařazen i historický vývoj daného žánru včetně informací o jeho významných představitelích. Dále sem byly začleněny i poznatky neliterárního charakteru, jež byly dány mezipředmětovými vazbami zejména na psychologii, etiku a dějepis. Formativní část učiva, která přispívá k utváření mravních a jiných hodnotových postojů žáka, byla vymezena pomocí analogií fikčních a žitých situací. Komunikační složka učiva zahrnuje četbu a její reflexi, tj. komplexně (ne kompletně) pojatou didaktickou interpretaci (ideálně aktivizovanou tvůrčími metodami). Pomocí těchto metod se utváří a vzájemně propojuje poznatková a formativní složka učiva. V navazující kapitole Psychologický román v přípravě učitele na výuku jsou pak k vybraným českým psychologickým románům, resp. k jejich textovým pasážím navrhovány didaktické aparáty, tj. otázky a úkoly, jimiž by bylo možné toto žánrově pojaté učivo naplňovat ve všech jeho složkách. Otázka „Co“ je pokládána v kapitole Výzkumná sonda do učebnic literatury. Cílem daného šetření bylo zjistit, co je ve středoškolských učebnicích literární výchovy považováno za učivo o českém psychologickém románu a zda didaktické aparáty čítanek sledují žánrové znaky vybraných textů. Za největší didaktický prohřešek učebnic byly označeny tyto nedostatky. Zaprvé chybějící nebo nedostatečná definice žánru, zadruhé rezignace učebnic na mapování vývoje žánru a zatřetí didaktické aparáty čítanek, v nichž žánrové aspekty textů, které mají reprezentovat psychologický román, nejsou vytčeny jako učivo. Otázka „Jak“ je řešena v kapitole Metody a tvořivá expresivita při výuce psychologického románu. Zde jsou navrhovány postupy, které by byly vhodné pro efektivní, interpretačně zaměřenou práci s konkrétními psychologickými romány. Inspirace k nim je čerpána z oblasti tvůrčího psaní, tvořivé dramatiky či z programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příloha obsahuje odučené výukové lekce založené na četbě a tvořivé didaktické interpretaci vybraných psychologických románů.

Název v anglickém jazyce

Czech psychological novel in literary education at secondary school

Popis výsledku anglicky

The presented monograph defines the psychological novel as a genre and an element of the curriculum. It further presents attractive and efficient constructivist methods that might help the pupils to understand the aesthetic message of the respective literary fiction. The attempt to genologically define the psychological novel is based on a hermeneutical analysis of selected literary texts and the research of studies of literary criticism. In this context, a polemical approach towards the monograph Psychological Prose by the Soviet literary critic Lidiya Ginzburg conforming to the time ideology is necessary. The confrontation of the findings on Czech psychological prose and Lidiya Ginzburg’s assertions lead to the following findings. First: Contemplative depictions of characters fail to be a characteristic feature of the psychological novel if they are subordinate to the story and not the other way round. Second: The social status of a literary character or the sociohistorical circumstances of the story determine (can determine) the character’s internal world but the sociohistorical aspect may not be the most important determinant of the character’s psyche. Psychological prose is not primarily interested in society but in the dramatic change of this society which gives momentum to the character’s psyche, provokes its development, and activates the up-to-now latent predispositions of the human psyche. Third: Even though the character’s psychology is depicted mostly mimetically, it may not be believable, i.e. the result of a known life materia. A constructed depiction of the psyche, which does not model reality, can be a meaningful message about humans and an insight into their psyches. Fourth: The multilayered nature of the psyche lies also in the rational elusiveness of the mind, i.e. the secret which may not be clarified by logic (the mechanism of omnipresent conditionality), but which follows from the internal freedom of an individual. It is the fact that the psyche is neither normative, nor can be anticipated that constitutes the genre feature of psychological prose. The findings on the Czech psychological novel as a genre are, however, not the main objective of this work but a basis for a didactical transformation of such scientific information into curriculum and for the research of secondary-school textbooks. The monograph has an entirely didactic character (with the exception of the chapter ‘The Psychological Novel as a Genre’); it follows three subsequent questions: Why? What? How? The chapter ‘The Psychological Novel in the Curriculum’ provides an answer to the question: Why teach psychological novel in secondary-school literary education? Knowledge, communication and formative (value) components of the psychological novel curriculum are derived from the comparison of the relations among the expected outputs of literary communication defined in the Framework Education Programme G, the psychological novel as a genre, the readers’ interests and competences of adolescents. The knowledge part of the psychological novel curriculum lies (or shall lie) mainly in the exploration of the character’s psychology in the narrative discourse, i.e. in the way of depicting the mind. Both the story and the space-time continuum (e.g. a reflexion of a reminiscent story or a dialectic relation between the character and the environment) are seen (depicted) though the character’s psyche. Besides the already mentioned literary-theoretical knowledge of the psychological novel, the knowledge part of the curriculum also covers the historical development of the genre including information on its important representatives. This part also covers non-literary knowledge provided by the interdisciplinary relations with mainly psychology, ethics and history. The formative part of the curriculum, which contributes to the creation of the moral and similar value approach of the pupil, was defined by the analogical fictitious and lived situations. The communication part of the curriculum covers reading and its reflection, i.e. the comprehensive (not complete) didactic interpretation (in an ideal situation activated by creative methods). The knowledge and formative part of the curriculum are created and mutually connected by these methods. The next chapter ‘The Psychological Novel in the Teacher’s Class Preparation’ proposes didactical apparatuses for selected Czech psychological novels, resp. for their extracts, i.e. questions and tasks to cover all elements of the genre in the curriculum. The chapter ‘Insights into Literature Textbooks’ answers the question ‘What?’ The objective of this research was to determine what the secondary-school textbooks consider as the subject matter of the Czech psychological novel and if didactical apparatuses of readers follow the genre features of the selected texts. The textbooks have the following most significant shortcomings: First, there is no or insufficient definition of the genre; second, they give up an overview of the genre development; third, didactical apparatuses of the readers do not define genre aspects of text representing the psychological novel as an item in the curriculum. The chapter ‘Methods and Creative Expressivity in Classes on the Psychological Novel’ answer the question ‘How?’ It proposes methods for efficient interpretation work with concrete psychological novels. Inspiration is drawn from creative writing, creative dramatics, and the Critical Thinking through Reading and Writing Programme. In the annex, you can find the practiced lessons based on reading and creative didactic interpretation of selected psychological novels

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů