Josef Váchal a jeho Krvavý román. "Enfant terrible", nebo svébytná modernistická řeč?

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12210%2F20%3A43902335" target="_blank" >RIV/60076658:12210/20:43902335 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Josef Váchal a jeho Krvavý román. "Enfant terrible", nebo svébytná modernistická řeč?

Popis výsledku v původním jazyce

Je Josef Váchal takzvaným „enfant terrible“ české literární historie, nebo autorem produkujícím svébytnou modernistickou řeč? Proč se v dobových recepcích jeho epického Krvavého románu a v i sekundárních textech, které vznikly s velkým časovým odstupem od doby publikování originálu, neustále objevuje stylizace Váchal = outsider? Jedná se o charakteristiku příznačnou, jež poodhaluje cestu k porozumění Váchalovy specifické poetiky, anebo jen umělou, která se objevuje až druhotně jakožto konvencionalizovaná řečová figura, jež neposkytuje vhled, ale domnělé porozumění ve skutečnosti jen simuluje a jen recykluje řetězec řeči na téma Josef Váchal? Předkládaný příspěvek analyzuje recepci Krvavého románu (1924) Josefa Váchala, zkoumá dobové i pozdější kritické reflexe a zaměřuje se na koncepci motivu Váchal = outsider, a to s přiznanou inspirací teorií řečových aktů v pojetí Vladimíra Papouška v textu Maxwellův démon (2017).

Název v anglickém jazyce

Josef Váchal and His Bloody Novel. "Enfant Terrible", Or an Original Modernist Speech?

Popis výsledku anglicky

Is Josef Váchal so called „enfant terrible“ of the Czech literary history, or is he an author who produced very specific kind of a modernist language? Why is his most known novel Krvavý román and he himself stylized into a position of a literary outsider in both contemporary critical reflections and reflections that were produced a long period after the first publication of aforementioned novel and long time after the author’s dead? Is this a characteristic that is symptomatic or is it a stylization that is subsidiary and penetrates into the topic of Josef Váchal from the outside and artificially? Following essay analyses the critical reception of Krvavý román (1924) by Josef Váchal throughout time, it deals with contemporary and present-day critical reflections and focuses on a motif of Váchal = outsider. Methodology is inspired by speech acts theory in the conception of professor Vladimír Papoušek and his book Maxwellův démon (2017).

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60205 - Literary theory

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Slovníky modernistů a paradigmata moderny

ISBN

978-80-7470-294-5

Počet stran výsledku

12

Strana od-do

"253–264"

Počet stran knihy

328

Název nakladatele

Akropolis

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—