Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Naturalismus, estetická vidina a psychická distance

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12210%2F24%3A43909390" target="_blank" >RIV/60076658:12210/24:43909390 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Naturalismus, estetická vidina a psychická distance

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Úvahy o naturalismu jako specifickém dotažení realistické tendence v umění zpravidla odkazují k širšímu estetickému tématu – vztahu umění a reality. Naturalističtí autoři dokonce prohlašovali, že jejich cílem je popis či obraz zkušenosti z pozice přírodních věd. Naturalismus se tak jeví jako určité limitní přiblížení umění k popisu reality. Pokud však naturalistická díla považujeme za umění a nikoliv za vědecká pojednání, musela se udržet v hranicích uměleckého světa. Jak ale právě tyto hranice vymezit? Příspěvek ukazuje, jak na tuto otázku odpovídá Otakar Hostinský ve slavné studii „O realismu uměleckém“ (1890). Je zde představena Hostinského myšlenka, že cílem umění je vyjádřit „estetickou vidinu“ (umělecký obraz), která není ani přímým zachycením názorné reality, ani abstrakcí, která ztrácí svou názornost – „stojí uprostřed mezi myšlenkou a skutečností“. Hostinský ve své obhajobě realismu (a naturalismu) ukazuje, že realistické tendence jsou vedle umění idealistického jedním ze dvou hlavních slohových principů umění. Jsou vzájemně neredukovatelné a obě se svému uměleckému cíli přibližují z rozdílných stran. Hostinský tak naznačuje, že realismus (naturalismus) a idealismus jsou sice vzájemně protikladné, nesmiřitelné umělecké tendence, pohybují se však na stejném poli – poli estetického nazírání. Myšlenka vztahu realismu (naturalismu) a idealismu jako dvou principů uvnitř estetického pole je konkretizována odkazem k přelomové studii Edwarda Bullougha „‘Psychická distance‘ jako faktor v umění a estetický princip“ (1912). Bullough se zde snaží ukázat, že umělecké dichotomie jako realistické vs. idealistické, či objektivní vs. subjektivní jsou určité tendence uvnitř estetického pole vymezeného pojmem psychické distance. Na základě svého pojetí psychické distance pak Bullough vyvozuje, že jak krajně realistické, naturalistické umění, tak umění idealistické mají „anti-realistický“ charakter. Bulloughovu tezi o anti-realističnosti jakéhokoliv umění se pokusím představit a vztáhnout zpět k Hostinskému. Mohl by Otakar Hostinský s takovou tezí souhlasit? A co tato teze dokáže přinést k uvažování o naturalismu?

  • Název v anglickém jazyce

    Naturalism, Aesthetic Vision and Psychical Distance

  • Popis výsledku anglicky

    Reflections on naturalism as a specific development of the realist tendency in art usually refer to a broader aesthetic theme - the relationship between art and reality. Naturalistic authors even claimed that their aim was to describe or portray experience from the position of natural science. Naturalism thus appears as a certain limiting approach of art to the description of reality. However, if we consider naturalistic works as art and not as scientific treatises, they had to stay within the boundaries of the art world. But how to define these boundaries? This paper shows how Otakar Hostinský answers this question in his famous study &quot;On Artistic Realism&quot; (1890). It presents Hostinský&apos;s idea that the aim of art is to express an &quot;aesthetic vision&quot; (an artistic image) that is neither a direct representation of an illustrative reality nor an abstraction that loses its illustrativeness - it &quot;stands in the middle between thought and reality&quot;. In his defense of realism (and naturalism), Hostinský shows that realistic tendencies are one of the two main stylistic principles of art, alongside idealistic art. They are irreducible to each other and both approach their artistic goal from different sides. Hostinský thus suggests that realism (naturalism) and idealism are mutually opposed, irreconcilable artistic tendencies, but they move in the same field - the field of aesthetic perception. The idea of the relationship between realism (naturalism) and idealism as two principles within the aesthetic field is concretized by reference to Edward Bullough&apos;s groundbreaking study &quot;Psychical distance as a factor in art and an aesthetic principle“ (1912). Bullough tries to show that artistic dichotomies such as realistic vs. idealistic, or objective vs. subjective are certain tendencies within the aesthetic field defined by the notion of psychical distance. Based on his notion of psychical distance, Bullough then concludes that both extreme realistic, naturalistic art and idealistic art have an &quot;anti-realistic&quot; character. I will attempt to introduce and relate Bullough&apos;s thesis about the anti-realism of any art back to Hostinský. Could Otakar Hostinský agree with such a thesis? And what can this thesis bring to thinking about naturalism?

Klasifikace

  • Druh

    C - Kapitola v odborné knize

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    60205 - Literary theory

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2024

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název knihy nebo sborníku

    Naturalismus v české kultuře

  • ISBN

    978-80-88278-05-4

  • Počet stran výsledku

    10

  • Strana od-do

    77-86

  • Počet stran knihy

    328

  • Název nakladatele

    Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci

  • Místo vydání

    Olomouc

  • Kód UT WoS kapitoly