Metoda fenomenologické estetiky v konfrontaci s transcendentálním obsahem krásy v současném umění

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12260%2F17%3A43897014" target="_blank" >RIV/60076658:12260/17:43897014 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Metoda fenomenologické estetiky v konfrontaci s transcendentálním obsahem krásy v současném umění

Popis výsledku v původním jazyce

Cílem tohoto příspěvku bude zhodnotit, jak se transcendentální krása jakožto zviditelněný "obsah" vztahuje ke své absorbující "formě", vyjádřené v současném umění. Výchozím předpokladem je zde přítomnost atributu krásy v Božím zjevení. Toto Zjevení otevírá jedinci, jinak obtížně přístupný prostor nadpozemského světa. Člověk - divák či umělec, má několik možností, jak s touto skutečností zacházet. Způsob, který se nabízí jako k tomuto přínosný, objevuje tento příspěvek v prostředí fenomenologické školy a jejích metod poznání a zacházení se zkušeností. Studie tak v první části navazuje na dílo holandského filosofa, Gerarda van der Leeuwa, a na jeho metodologii fenomenologického rozpoznání náboženského prožitku. Van der Leeuw, rozpracovává principy fenomenologie náboženství v jejich estetickém rozměru, které zde budou konfrontovány s filosofickou hermeneutikou Hanse G. Gadamera, vedoucí diváka, k aktualizaci jeho autentické zkušenosti, prostřednictvím vizuálního kontaktu s objektem krásy v uměleckém díle. S touto otázkou, zda si transcendentální modus krásy vybírá způsob svého znázornění, se tento příspěvek, ve své druhé části obrací přímo na současné výtvarné umělce. V odkazu k dílu Jana Patočky, jenž ve svém díle tematizuje způsob filosofické meditace, soustředěné k uměleckému dílu, prostřednictvím trojího pohybu od zakotvení v čase k dosažení emancipovaného bytí ve svobodě, nachází tato výzkumná otázka své teoretické východisko. Jestliže chce umělec skutečně autenticky ve svém díle sdělit jeho divákovi svoji zkušenost s prostorem posvátna, musí jí umět naslouchat. Stejně tak divák může ovlivnit svým přístupem k dílu a způsobem jeho pozorování, tuto zjevnost a sdělitelnost jeho obsahu. Tyto skutečnosti tak vyzývají umělce i zúčastněného diváka k jeho hluboké kontemplaci.

Název v anglickém jazyce

The Method of Phenomenological Aesthetics in the Confrontation with the Transcendental Content of Beauty in Contemporary Art

Popis výsledku anglicky

The aim of this paper will be to evaluate how the transcendental beauty as visuality &quot;content&quot; is related to its absorbing &quot;form&quot; expressed in sacral art. As the starting hypothesis the author uses the attribute of beauty in God&apos;s revelation. This Revelation opens up for individuals; in other ways it is difficult to access, the mysterious, sacred space of the supernatural world. The person ? the viewer or the artist, has several options how to treat this fact. The article presents one possible way, which is investigated in the environment of the phenomenological school and its methods of cognition and the treatment experience. Studies in the first part will build on the work of the Dutch philosopher and religious historian, Gerardus van der Leeuw, and on his methodology of phenomenological recognition of religious experience. Van der Leeuw, as one of the founders of the field of theological aesthetics, elaborates the principles of phenomenology of religion in their aesthetic dimension, which the paper confronts with the philosophical hermeneutic of Hans G. Gadamer, the leading reader, in this case the viewer, to update his authentic experience through visual contact with an object of beauty to the piece of art. With the question whether the transcendental modus beauty chooses the way of its representation, the paper turns to the work of the Czech representative of the phenomenological methods Jan Patočka, who in his work shows the way of philosophical meditation, focused to the artistic part, through the threefold movement from the staying in time to achieve the emancipated being in freedom. If an artist wants to authentically convey own experience with the space of the sacred in his work to his viewer, he must know how to listen. Similarly, the viewer can affect the appearance and language of the content by his approach to the work and by his way of seeing. These circumstances encourage the artist and the participating spectator to search for deep contemplation.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

60303 - Theology

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

?Obsah - Forma?

ISBN

978-80-87922-10-1

ISSN

—

e-ISSN

neuvedeno

Počet stran výsledku

9

Strana od-do

338-346

Název nakladatele

Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

Praha

Datum konání akce

23. 3. 2017

Typ akce podle státní příslušnosti

WRD - Celosvětová akce

Kód UT WoS článku

—