Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Extinctions, genetic erosion and conservation options for the black rhinoceros (Diceros bicornis)

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12310%2F17%3A43895385" target="_blank" >RIV/60076658:12310/17:43895385 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

    <a href="https://www.nature.com/articles/srep41417" target="_blank" >https://www.nature.com/articles/srep41417</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

    <a href="http://dx.doi.org/10.1038/srep41417" target="_blank" >10.1038/srep41417</a>

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    angličtina

  • Název v původním jazyce

    Extinctions, genetic erosion and conservation options for the black rhinoceros (Diceros bicornis)

  • Popis výsledku v původním jazyce

    The black rhinoceros is again on the verge of extinction due to unsustainable poaching in its native range. Despite a wide historic distribution, the black rhinoceros was traditionally thought of as depauperate in genetic variation, and with very little known about its evolutionary history. This knowledge gap has hampered conservation efforts because hunting has dramatically reduced the species&apos; once continuous distribution, leaving five surviving gene pools of unknown genetic affinity. Here we examined the range-wide genetic structure of historic and modern populations using the largest and most geographically representative sample of black rhinoceroses ever assembled. Using both mitochondrial and nuclear datasets, we described a staggering loss of 69% of the species&apos; mitochondrial genetic variation, including the most ancestral lineages that are now absent from modern populations. Genetically unique populations in countries such as Nigeria, Cameroon, Chad, Eritrea, Ethiopia, Somalia, Mozambique, Malawi and Angola no longer exist. We found that the historic range of the West African subspecies (D. b. longipes), declared extinct in 2011, extends into southern Kenya, where a handful of individuals survive in the Masai Mara. We also identify conservation units that will help maintain evolutionary potential. Our results suggest a complete re-evaluation of current conservation management paradigms for the black rhinoceros.

  • Název v anglickém jazyce

    Extinctions, genetic erosion and conservation options for the black rhinoceros (Diceros bicornis)

  • Popis výsledku anglicky

    The black rhinoceros is again on the verge of extinction due to unsustainable poaching in its native range. Despite a wide historic distribution, the black rhinoceros was traditionally thought of as depauperate in genetic variation, and with very little known about its evolutionary history. This knowledge gap has hampered conservation efforts because hunting has dramatically reduced the species&apos; once continuous distribution, leaving five surviving gene pools of unknown genetic affinity. Here we examined the range-wide genetic structure of historic and modern populations using the largest and most geographically representative sample of black rhinoceroses ever assembled. Using both mitochondrial and nuclear datasets, we described a staggering loss of 69% of the species&apos; mitochondrial genetic variation, including the most ancestral lineages that are now absent from modern populations. Genetically unique populations in countries such as Nigeria, Cameroon, Chad, Eritrea, Ethiopia, Somalia, Mozambique, Malawi and Angola no longer exist. We found that the historic range of the West African subspecies (D. b. longipes), declared extinct in 2011, extends into southern Kenya, where a handful of individuals survive in the Masai Mara. We also identify conservation units that will help maintain evolutionary potential. Our results suggest a complete re-evaluation of current conservation management paradigms for the black rhinoceros.

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>imp</sub> - Článek v periodiku v databázi Web of Science

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    10613 - Zoology

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2017

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Scientific Reports

  • ISSN

    2045-2322

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    7

  • Číslo periodika v rámci svazku

    FEB 8 2017

  • Stát vydavatele periodika

    GB - Spojené království Velké Británie a Severního Irska

  • Počet stran výsledku

    16

  • Strana od-do

  • Kód UT WoS článku

    000393604400001

  • EID výsledku v databázi Scopus