Problematika protichůdných dotací na chov vybraných hospodářských zvířat a ochranu predátora (případ ovcí a vlků)
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60076658%3A12510%2F18%3A43898243" target="_blank" >RIV/60076658:12510/18:43898243 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Problematika protichůdných dotací na chov vybraných hospodářských zvířat a ochranu predátora (případ ovcí a vlků)
Popis výsledku v původním jazyce
Krajina v hustě osídlených, zemědělsky využívaných územích má řadu funkcí. V případě jejího osídlení predátory včetně vlků, klesá její produkční, rekreační a následně i environmentální funkce. Názorově se rozděluje venkovské a městské obyvatelstvo. Jsou vynakládány dotace na chov hospodářských zvířat, prudce rostou náhrady škod a vyvolaných nákladů (preventivní ochranná opatření, ne vždy účinná). Současně vysoké dotace a další podpory jsou vynakládány na postupující rozšíření výskytu vlků, jejich absolutní ochranu a vysoké neúměrné tresty za jejich zabití. Dotace tak působí proti sobě, veřejné prostředky nejsou efektivní, ztrácejí se. Stále vyšší vynakládané veřejné prostředky problém neřeší, spíše podporují další nepříznivý stav do budoucna. V roce 2017 činily např. ve Francii náklady na 1 vlka 85 000 €, při průměrné délce života 8-12 let tak přijde 1 vlk na 20 mil. v Kč z veřejných zdrojů. Počet vlků na území České republiky se velmi různí podle zdrojů; od 26, přes 60 po 118 kusů v roce 2018. I když vezmeme v úvahu náhodný výskyt migrujících jedinců, je jisté, že počty vlků v naší krajině rostou velmi rychle a také škody jimi způsobené vykazují progresivní nárůst. Ochránci nemají vizi, jaký počet vlků by mohla naše krajina pojmout a kam až snahy ochránců mohou dojít. Předpokládají, že současným tempem by mohlo být naše území do 10 let zavlčené. Odhad přirozeného ročního nárůstu počtu vlků je 20 až 30%, přitom jen za rok 2017 bylo vyplaceno téměř 800 tis. Kč jako náhrady za škody způsobené vlky. Další nepřímé škody, které vznikají farmářům, dosahují několikanásobek přímých škod. Jde například o pokles užitkovosti, nemožnost plemenářské práce, vyšší spotřeba krmiv, vysoké náklady na veterináře, transakční náklady administrativy, devastace trvalých porostů, nemožnost dodržet welfare zvířat jako základní podmínky ekologického zemědělství, ohroženy jsou další dotace související s intenzitou chovu. Nepřímé náklady jsou propočítány na 3, 6, někdy i 10 násobek přímých nákladů. Dále zmiňme psychické aspekty dané vztahem ke svým zvířatům (trýznění zvířat predátory v ohradách je bráno ochranáři jako přirozený jev), pocity bezmoci, jsou zvyšovány i postavením žadatele o dotace, náhrady škod. Zvyšování náhrad za škody ochranáři podporují, neboť se tak může otupit odmítání rozšiřování predátora ze strany farem a zároveň se tak vytváří negativní vztah mezi farmáři a plátci daní. Většina zemí může povolit určitý zásah, avšak není politická vůle řešit problém komplexně. Není stanovena hranice, za jakých okolností přestane být vlk zvláště ohroženým druhem. Dotčené instituce EU vč. většiny médií nemají ze zřejmého důvodu chuť zabývat se důsledněji problematikou. Nesdělují skutečné aktuální údaje o stavech a škodách, oficiální názor je spíše ideologií, v médiích je prezentována propagace vlků a jejich útoky na hospodářská zvířata jsou prezentovány jako chyba chovatelů. Není zde zřejmě jiný motiv než finanční, když instituce propagující vlky nenese na rozdíl od farem zodpovědnost za svá rozhodnutí. V podstatě dohlížejí na nastartovaný relativně přirozený jev množení predátorů a vydávají jej za úspěšnou činnost. Je porušováno právo na vlastnictví a ochrana svobodného podnikání producentů včetně rekreačních lokalit. Náklady na rozšiřování výskytu predátora v kulturní krajině a náklady na náhrady škod jimi způsobené by měly být směřovány přednostně na řešení naléhavějších problémů, např. udržení vodohospodářské funkce v krajině. Z probíhajících finančních toků vč. závěrečných zpráv institutů OPK lze usoudit, že finanční zázemí je velmi příznivé a v rámci zodpovědnosti za rozhodnutí by bylo možná alespoň částečná úhrada škod či veřejné zdroje ze státního rozpočtu předisponovat na podporu vodního hospodářství v krajině. Dopadů nepodařených projektů OKP je celá řada v současnosti např. na rezort rybářství fatální selhání subjektů v případě kormorána, v dalším norci, vydry a další. Čí zájem je jednostranně prosazovat zvyšování daňové zátěže, likvidaci hospodaření v krajině? Dotace do zemědělství se zřejmě dle EU budou snižovat, národní dotace nebudou řešit situaci. Lze se domnívat, že u instituce OPK, např. hnutí Duha vzhledem k relativně vysokým částkám ze zahraničí a darů, by stát mohl přehodnotit podporu těchto organizací.
Název v anglickém jazyce
The issue of contradictory subsidies for the breeding of selected livestock and protection of the predator (case of sheep and wolves)
Popis výsledku anglicky
The landscape in densely populated agricultural areas fulfils a number of functions. If it is, however, inhabited by the predators, such as wolves, its production, recreational as well as environmental function reduces. The opinions of villagers and the people living in towns/cities are different. The subsidies are spent on the livestock farming and the compensations of damage and induced costs (preventive protective measures that are not always efficient) rise sharply. At the same time, high subsidies and other aid are spent on increasing the spread of wolves, their absolute protection and abnormally high sanctions for wolf killing. As a result, the subsidies have a counter-productive effect and the public funds are not effective and get lost. Increasing public financial means fail to solve the problem and they rather promote a continuing adverse situation. In France, for example, the cost per wolf amounted to EUR 85,000 in 2017, which means that a total of CZK 20 million of public funds is spent on one wolf, considering its average life expectancy of 8 to 12 years. The population of wolves in the Czech Republic territory differs considerably depending on the sources – from 26 via 60 to 118 animals in 2018. If we take random occurrence of migrant individuals into account, the numbers of wolves in our countryside grow, for sure, very quickly – as quickly as the damage caused by them. Protectionists have no vision of how many wolves our countryside could absorb and how far their efforts may go. They suppose that, at the current pace, our territory may be populated with wolves within 10 years. The estimation of the natural annual increase in the number of wolves is 20 to 30 %, while, on the other hand, almost CZK 800 thousand were paid out as a compensation of damage caused by wolves in 2017 alone. Other indirect damage suffered by the farmers achieves a multiple of direct damage. Included are, for example, a reduced performance of farm animals, impossibility of conducting breeding work, higher consumption of the feed, high costs spent on the veterinary care, transaction costs of the administration, ruining of permanent grassland, inability to maintain animal welfare as a fundamental condition of the organic farming. Other subsidies depending on the stocking density are jeopardized, too. Indirect costs amount to 3, 6 and sometimes even 10 times of direct costs. Psychological aspects arising from the relationship between farmers and their animals are also worth mentioning (animals in enclosures tortured by predators are taken by the protectionists as a natural phenomenon). The feelings of helplessness are further strengthened also by the position of an applicant for subsidies and the compensation of damage. Protectionists are supportive of increasing damages, since this helps to dull rejection of the farms towards the predator spreading and gives rise to an adverse relationship between farmers and taxpayers. Most countries may permit a certain intervention, but there is a lack of political will to address this challenge in a comprehensive way. It is not established under what circumstances the wolf will cease to be especially endangered species. The EU institutions concerned, including most media, are not, for obvious reasons, in the mood to be more effective in dealing with this issue. They do not report the real current data on the populations and the scope of damage caused by wolves. An official opinion is rather an ideology and the media promoting wolves present their attacks on the livestock as a farmer´s mistake. Apparently, there is not any motivation behind this other than financial as the institution acting in favour of wolves bears, unlike the farms, no responsibility for its decisions. The institutions, basically, supervise the commenced, relatively natural phenomenon of predator propagation and declare it successful despite the fact that the right to property of producers and their freedom to conduct business, including the recreational sites, are infringed. Costs of the predator spread in the cultivated landscape and costs of compensations of damage caused by predators should be preferentially geared towards addressing more urgent problems, such as preserving the water management function in the landscape. Based on the ongoing financial flows and the final reports of the nature conservation institutes, it can be concluded that the financial situation is very favourable and, as a part of bearing responsibility for decisions, at least partial compensation of damage would be possible or the public sources taken from the government budget should be geared towards promoting the water management in the landscape. There are many impacts of failed nature conservation projects, such as a fatal mistake of the institutions concerned in the fisheries sector in case of cormorants, minks, otters, etc. Who is interested in unilateral enforcing the tax burden increase and elimination of farming in the landscape? According to the EU officers, agricultural subsidies are likely to reduce and the national subsidies will fail to solve this situation. It can be presumed that the government could reconsider the support of the nature conservation institutions and organizations, such as the DUHA (Rainbow) movement, with respect to relatively high amounts received by them from abroad and the gifts.
Klasifikace
Druh
B - Odborná kniha
CEP obor
—
OECD FORD obor
50206 - Finance
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
S - Specificky vyzkum na vysokych skolach
Ostatní
Rok uplatnění
2018
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
ISBN
978-80-7204-998-1
Počet stran knihy
158
Název nakladatele
Akademické nakladatelství CERM
Místo vydání
Brno
Kód UT WoS knihy
—