Metodika pro zaprahování dojnic a snížení výskytu mastitid v konvenčním zemědělství

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60460709%3A41210%2F25%3A102352" target="_blank" >RIV/60460709:41210/25:102352 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/26722861:_____/25:N0000049

Výsledek na webu

<a href="https://katedry.czu.cz/ksz/vedecke-publikace-skot" target="_blank" >https://katedry.czu.cz/ksz/vedecke-publikace-skot</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Metodika pro zaprahování dojnic a snížení výskytu mastitid v konvenčním zemědělství

Popis výsledku v původním jazyce

V souvislosti s novou legislativou EU platnou od roku 2022 a strategickými cíli EU, které vyžadují výrazné omezení rutinního používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat, se selektivní zaprahování dojnic stává klíčovým prvkem moderního managementu konvenčních mléčných farem. Ukončení praxe plošné aplikace antibiotik u všech zvířat v období stání na sucho představuje pro chovatele výzvu, jak zajistit zdraví vemene a předejít nárůstu mastitid. Tato metodika, vypracovaná v rámci řešení výzkumného projektu NAZV QK21010123, si klade za cíl poskytnout chovatelům mléčného skotu praktický, daty podložený a komplexní návod pro zavedení a optimalizaci systému selektivního zaprahování v podmínkách konvenčního zemědělství. Metodika vychází z detailní analýzy dat získaných ve třech konvenčních chovech holštýnského skotu sledováním zaměřeným na úroveň zdraví mléčné žlázy i jednotlivých čtvrtí vemene. Byla definována a testována hlavní selekční kritéria (počet somatických buněk (PSB) před zaprahnutím, nárůst mikroorganismů v rámci kultivace, historie klinických mastitid v laktaci a denní nádoj) a doplňková kritéria (složení mléka – obsah laktózy, tuku a bílkovin; konduktivita; obsah krve v mléce a posouzení zevního stavu vemene, resp. struků – hyperkeratóza, zvrásnění, čistota). Výsledky jednoznačně potvrdily, že při pečlivém a striktním dodržování stanovených kritérií a aspektů lze významně snížit spotřebu antibiotik bez negativních dopadů na zdraví stáda. Klíčovým zjištěním je, že incidence klinických mastitid v prvních 30 dnech po otelení se mezi skupinou dojnic zaprahnutých bez antibiotik a skupinou léčenou antibiotiky statisticky významně nelišila (rozdíl činil pouhých 0,09 %). Dále bylo prokázáno, že hodnocení na úrovni jednotlivých čtvrtí vemene je výrazně přesnější a umožňuje neantibioticky zaprahnout vyšší podíl čtvrtí (45–48 %) ve srovnání s hodnocením na úrovni celého vemene (19–27 %). Při variantě zaprahování na úrovni vemene i jediná problematická čtvrť vede k aplikaci antibiotik do celého vemene. Předložená metodika tak nabízí ucelený a v praxi ověřený systém, který chovatelům umožňuje nejen plnit legislativní požadavky a aktivně přispívat ke snižování rizika antibiotické rezistence, ale také udržet vysokou úroveň zdraví vemene, produkce kvalitního mléka a celkové ekonomické efektivity chovu. Z ekonomického pohledu lze předpokládat, že i přes finanční náročnost rozborů na stanovení selekčních kritérií pro zaprahování, které do budoucna s rozvojem technologií precizního zemědělství budou dostupnější, se projeví zlepšování ekonomické efektivity systému selektivního zaprahování dojnic.

Název v anglickém jazyce

83 Methodology for the taming of dairy cows and the reduction of mastitis in conventional farming

Popis výsledku anglicky

In connection with the new EU legislation in force since 2022 and the EU’s strategic objectives requiring a substantial reduction in the routine use of antibiotics in livestock production, selective dry cow therapy is becoming a key element of modern management on conventional dairy farms. Ending the practice of blanket antibiotic treatment of all animals during the dry period presents a challenge for farmers in ensuring udder health and preventing an increase in mastitis incidence. This methodology, developed within the NAZV research project QK21010123, aims to provide dairy farmers with a practical, data-based, and comprehensive guide for implementing and optimizing a selective dry cow therapy system under conventional farming conditions. The methodology is based on a detailed analysis of data obtained from three conventional Holstein herds, with monitoring focused on the health status of the mammary gland and individual udder quarters. Primary selection criteria were defined and tested (somatic cell count (SCC) before drying off, microbial growth in culture, history of clinical mastitis during lactation, and daily milk yield), along with additional criteria (milk composition—lactose, fat, and protein content; conductivity; blood in milk; and assessment of external udder and teat condition—hyperkeratosis, wrinkling, cleanliness). The results clearly confirmed that, with careful and strict adherence to the established criteria and procedures, antibiotic use can be significantly reduced without negative effects on herd health. A key finding was that the incidence of clinical mastitis within the first 30 days after calving did not differ significantly between cows dried off without antibiotics and those receiving antibiotic treatment (the difference was only 0.09%). The study also demonstrated that quarter-level assessment is considerably more accurate and enables a higher proportion of quarters to be dried off without antibiotics (45–48%) compared to whole-udder assessment (19–27%). When using whole-udder assessment, even a single problematic quarter leads to antibiotic administration to the entire udder. The presented methodology therefore offers a comprehensive and practically validated system that allows farmers not only to meet legislative requirements and contribute to reducing the risk of antimicrobial resistance, but also to maintain a high level of udder health, high-quality milk production, and overall economic efficiency of the herd. From an economic perspective, despite the costs associated with the analyses needed to determine the selection criteria for drying off—which will likely decrease in the future with the development of precision livestock farming technologies—an improvement in the economic efficiency of selective dry cow therapy can be expected.

Druh

N_metC - Metodiky certifikované oprávněným orgánem

CEP obor

—

OECD FORD obor

40201 - Animal and dairy science; (Animal biotechnology to be 4.4)

Projekt

<a href="/cs/project/QK21010123" target="_blank" >QK21010123: Vývoj metod redukce průniku antibiotik do prostředí v chovu dojnic jako podpora prevence vzniku antibiotické rezistence mikroorganismů</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Interní identifikační kód produktu

QK21010123-V2

Číslo předpisu

00000000000000000000

Technické parametry

Vydala ji Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, Praha - Suchdol, 16500, 2025. ISBN: 978-80-213-3534-9. Metodika má 57 stran. Existence metodiky je doložená statutárně podepsanou smlouvou o aplikaci metodiky mezi Českou zemědělskou univerzitou v Praze (IČO: 60460709), Výzkumným ústavem mlékárenským, s.r.o. (IČO: 26722861) a společností Poláček Farma Hole, s.r.o. (IČO: 27152383) ze dne 25.11.2025. Metodika je volně dostupná na odkazu: https://agronavigator.cz/sites/...... a na stránkách Katedry chovu hospodářských zvířat: https://katedry.czu.cz/ksz/chov-skotu. Zaprahování a s ním spjatá aplikace antimikrobiálních látek (ATML) bylo v posledních desetiletích standardní součástí řízení zdraví vemene na farmách dojeného skotu po celém světě. Cílem této metodiky je vytvořit praktický nástroj pro výběr vhodných kritérií a metod pro selektivní zaprahování dojnic v konvenčním systému chovu. Podstata spočívá ve využití principů již zavedených systémů zaprahování z jiných států Evropy s aplikací do podmínek ČR. Cílené sledování parametrů užitkovosti, zdraví vemene a kvality mléka ve vhodném čase před zaprahnutím s vyhodnocováním na úrovni vemene, či jednotlivých čtvrtí, dává předpoklad pro efektivnější zaprahování dojnic. Úspěšnost doporučení na zaprahování lze pak vyhodnotit výskytem mastitid, kvalitou mléka a případnými mikrobiálními nálezy v mléce po otelení.

Ekonomické parametry

Mastitidy jsou tedy spojeny s velkými finančními náklady (v průměru na 6000 – 9000 Kč). Pokud se povede zavést účinný systém NEATB zaprahování, tak se tyto náklady v běžných chovech nebudou zvyšovat. Hlavním přínosem by měla být úspora nákladů na veterinární přípravky. Můžeme uvažovat, že se využitím stájových testů zvýší o určitou částku náklady na plemenici. Farmový kultivační test stojí cca 150 Kč. K tomuto je třeba pak připočítat náklady spojené s identifikací patogenů, to je cca 500 – 1.000 Kč. Na druhou stranu ceny veterinárních léčiv a úkonů se na jednu dojnici mohou pohybovat také v řádu několika set Kč. Tedy reálným přepočtem na základě běžných cen veterinárních úkonů v konvenčních chovech můžeme dojít k potenciální úspoře okolo 50 – 200 Kč na NEATB zaprahnutou dojnici. Celkově se pak úspora podle podílu NEATB zaprahnutých krav, či čtvrtí může v průměrných chovech vyšplhat k několika tisíců až desetitisíců Kč za rok.

Označení certifikačního orgánu

Ministerstvo zemědělství ČR

Datum certifikace

—

Způsoby využití výsledku

C - Výsledek je využíván bez omezení okruhu uživatelů