Studie přírody: mezi drobnohledným pozorováním, naturfilozofií a plenéristickou mo-dernitou
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F60461071%3A_____%2F22%3AN0000019" target="_blank" >RIV/60461071:_____/22:N0000019 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Studie přírody: mezi drobnohledným pozorováním, naturfilozofií a plenéristickou mo-dernitou
Popis výsledku v původním jazyce
Kapitola se zaměřuje na Mánesovy detailní studie organických, anorganických naturálií (z oblasti botaniky – květiny, stromy; geologie – formace skal, kamenů, hornin), ale i na krajinářské motivy (zejména obrazy oblohy, mraků, světelných a meteorologických jevů uprostřed přírodní scenérie). Josef Mánes byl synem Antonína Mánesa, jenž zastával mezi lety 1836–1843 pozici profesora krajinářské speciálky na Akademii výtvarných umění. Pod dohledem otce, společně se svými sourozenci sestrou Amálií a později i mladším bratrem Quidem již od poloviny třicátých let 19. století Josef Mánes skicoval v plenéru. I když Josef Mánes následně stu-doval a profesně se specializoval na hierarchicky v té době výše situovaný žánr historické malby, studiím krajin a přírodnin se věno-val průběžně s velkou intenzitou, často putoval a toulal se krajinou mimo jiné za účelem zachycení rozmanitých přírodních formací a jevů in situ. Na jedné z kresebných studií nazvaných Autoportrét na cestách (1854) sám sebe zachytil coby „poutníka s holí a torbou na zádech“, v níž měl pravděpodobně skicák, tužku, pero, tuš a několik vybraných barev v tubách. Dochovalo se množství Mánesových kresebných a malířských skic menších rozměrů, z nichž mnohé vznikly v plenéru, často uprostřed lesa, na louce, na horských kopcích s výhledem na horizont. Studie naturálií a krajin byly pro Josefa Mánesa intimním soukromým zájmem, nebyly přímo vázané na konkrétní umělecké zakázky. Josef Mánes zpočátku navazoval na svého otce – krajináře Antonína Mánesa – a na řadu podnětů jím zprostředkovaných. Těmi byly sbírky grafických předloh určených pro krajináře, které často vycházely z předobrazů alegorizované holandské krajinomalby 17. století (zejm. Jacob van Ruysdael, Allaert van Everdingen), nebo zachycovaly jednotlivé typy krajin a konkrétní druhy stromů. Ikonografie holandské krajinomalby obsahovala skryté významy – přírodní výjev nebyl koncipován jako dokumentárně popisná topografická veduta, ale jako vícevrstvá obrazová scénu, z níž lze vyčíst mimo obvyklé krajinářské motivy (vodní hladina, strom, stezka, zvlněný či skalnatý terén, ruina, obloha) i obecnější, nezjevnou symbolickou rovinu: plynutí času, pomíjivost, zmar, ale i naději ve věčném koloběhu a proudu života. Tento alegorizační moment – vypozorovaný z holandského krajinářství, klasické idealizované krajinomalby, ale i z prací svého otce nebo svého současníka, romantického malíře Caspara Davida Friedricha – obsahovaly v různé intenzitě i některé krajinné či rostlinné studie Josefa Mánesa. Častým námětem byly v tomto smyslu kresebné studie vykotlaných stromových kořenů, soumračné vnitřky temného lesa, ad. Josef Mánes v Praze bydlel na Spálené ulici a jeho bezprostředními sousedy a přáteli byli zejm. malíř Karel Purkyně, ale i širší rodina významného přírodovědce Jana Evangelisty Purkyně, jenž adoptoval a sdílel domácnost s mladými botaniky Ladislavem Čelakovským a Juliem Sachsem. Mánes byl s velkou pravděpodobností účasten debat, které se dotýkaly soudobé přírodovědy, odehrávaly se v okruhu časopisu Živa a propojovaly dobové tendence přísně vědecké taxonomie s naturfilozofií, panteismem, a na konci šedesátých let 19. století i s darwinismem. Mánes při svých plenéristických potulkách často „botanizoval“ a ne náhodou se v tomto kontextu zaměřoval také na nejnižší vývojové fáze života na zemi – na drobnohledné obrazy vývojových prarostlin, mechů, lišejníků, které v průběhu věků osidlovaly a sytou zelení postupně překryly starší skalní útvary. Mánesovy studie naturálií jsou interpretovány v ideových, přírodovědeckých a uměleckých souvislostech, pro srovnání jsou uvedeny dobové vědecké ilustrace a první foto/grafické vizualizace naturálií. Část tematizované kapitoly se věnuje Mánesovým plenérovým studiím krajin, slunečního světla a oblohy, které jsou oproti vědecky precizním kresbám rostlin zachyceny pohledem impresivního „nevinného oka“. Teoretik umění Max Dvořák upozornil na výjimečnou kvalitu Mánesovy tvorby, jíž byla schopnost zaznamenat čistou světelně-chromatickou percepci, kterou přirovnával k výtvarné senzitivitě anglického romantického malíře J. M. W. Turnera. Specifická modernita mánesovských studií přírody tak tkví v určité vědeckosti, ale i smyslové nevinnosti, v oscilaci mezi věděním a čistým, nepředpojatým viděním; spočívá ve snaze vizualizovat co nejpřesněji fyzický aspekt přírody, ale neuzavřít se jejímu zázračnému, metafyzickému rozměru.
Název v anglickém jazyce
The Studies of Nature: Between Detailed Observa-tion, Philosophy of Nature and Plein Air Modernity
Popis výsledku anglicky
This chapter focuses on Mánes´s detailed studies of organic and inorganic species, (bota-nical, i.e. flowers and trees; and geological, i.e. rock formations, stones and minerals), as well as landscape motifs (especially paintings of the sky, clouds, light and meteorological phenomena in the middle of the natural scenery). Josef was the son of Antonín Mánes, who was a professor of the special course in landscape painting at the Academy of Fine Art in Prague from 1836-1843. Under the supervision of his father, together with his sis-ter Amálie and, later on, his younger brother Quido, he was sketching en plein air from the mid 1830s onwards. Although he went on to study and specialise professionally in historical painting, deemed the superior genre at that time, he continued to study lands-cape and the natural world with great enthusiasm, often roaming the countryside in or-der to capture various natural formations and phenomena in situ. In one of his drawing studies, entitled Self-portrait on the Road, he depicted himself as a “pilgrim with cane and bag on his back“. The bag would no doubt have contained his sketchbook, pencil, pen, ink and selected tube paints. Many of Mánes´s smaller drawings and painterly sket-ches have been preserved, oftend created in plein air, sometimes in the middle of a fo-rest, meadow, or in mountainous regions with a view oft he horizo. His studies of the na-tural world and lanscape were an intimate private interest not conncected directly to specific commissions. Josef intitially followed in the footsteps of his father, the landcape painter Antonín Mánes, often dealing with the same subject matter. This included collections of graphic designs intended for landscape painters ofthen based on the templates of allegorical Dutch landscape painting oft he 17th century, or capturing individual types of landscape and speficic types of tree. The iconography of Dutch landscape painting contained hid-den meanings: the natural scene was not conceived o fas a purely descriptive topogra-phical vista, but a multi-layered visual scee in which, alongside the more customary mo-tifs (the surface of water, trees, paths, undulating of rocky terrain, ruins, the sky) we see a more eneral, equivocal symbolic order: the passage of time, transience, destruction, as well as hope fort he eternal cycle and stream of life. This allegorical moment – contained in Dutch landscape painting, classical idealised landscape paining, the works of his father, and also Mánes´s contemporary, the Romantic painter Caspar David Friedrich – featured, in varying degrees of intensity, in certain landscape or plant studies by Josef Mánes. He created a number of drawn studies of hollowed out tree roots, the twilight in-teriors of dark forests, and other such works. In Prague, Mánes lived on Spálená Street, and his immediate neighbours and friends were painter Karel Purkyně, and the extended family oft he eminent naturalist Jan Evangelista Purkyně, who adopted and shared a household with the young botanists La-dislav Josef Čelakovský and Julius Sachs. Mánes was very likely involved in the debates touching on contemporary natural science that took place in the circle linked with the journal Živa and brought together strictly scientific taxonomy, natural philosophy, pan-theism, and, at the end oft he 1860s, Darwinism. While on his walks, Mánes would often take an interest in botany, and it is no coincidence that he also focused on the lowest evo-lutionary stages of life on earts, i.e. on almost microscopic images of primordial plants, mosses and lichens, which over the ages had settled and gradually smothered older rock formations in a rich greenery. Mánes´s studies oft he natural worls are interpreted within intellectual, natural science and artistic contexts, and period illustrations and the first photographic visualisation of natural phenomena are given for sake of comparison. This chapter also looks at Mánes´s plein air studies of landscape, sunlight and sky, which, in contrast to his scientifically precise drawings of plants, are captured by the gaze of an impressionalbe “innocent eye“. The art theoris max Dvořák drew attention to an outstanding quality of Mánes´s work, namely, the ability to record pure, light-chro-matic perceptions, which he linkened tot he artistic sensitivity oft he English romantic painter William Turner. The moderniy of Mánes´s studies of nature resides in a certain scientism combined with a sensory innocence, in the oscillation between knowledhe and pure, unbiased vision: it resides in the attempt to visualise as accurately as possible the physical aspect of nature, but not to close itself to ist miraculous, metaphysical dimen-sion.
Klasifikace
Druh
C - Kapitola v odborné knize
CEP obor
—
OECD FORD obor
60401 - Arts, Art history
Návaznosti výsledku
Projekt
<a href="/cs/project/GA19-10562S" target="_blank" >GA19-10562S: Malíř Josef Mánes (1820-1871) - mezi romantismem a realismem, uměním užitým a "krásným", národním a mezinárodním, akademismem a modernitou</a><br>
Návaznosti
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Ostatní
Rok uplatnění
2022
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název knihy nebo sborníku
Let s voskovými křídly. Josef Mánes (1820–1871)
ISBN
978-80-88256-18-2
Počet stran výsledku
23
Strana od-do
73-97
Počet stran knihy
320
Název nakladatele
Arbor vitae societas
Místo vydání
Praha
Kód UT WoS kapitoly
—