Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Mikrotonalita indické klasické hudby

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61384984%3A51110%2F18%3AN0000118" target="_blank" >RIV/61384984:51110/18:N0000118 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Mikrotonalita indické klasické hudby

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Severoindická klasická hudba disponuje velmi propracovaným systémem modálních melodických struktur a forem (rāga). Významnou roli zde hrají jemné nuance v ladění jednotlivých rág, kdy na první pohled stejný modus má v každé ráze jiné mikrointervalové poměry, které mají souvislost i s emocionální odezvou dané rágy (tzv. rāsa). Tyto principy mají analogii ve staré evropské hudbě, kde se již od dob antiky cíleně pracovalo s psychologickými a často dokonce s hudebně-terapeutickými aspekty jednotlivých modů. Upadly však z velké části v zapomnění nejen v Evropě, ale i v samotné Indii, především díky rostoucí oblibě temperovaného harmonia. O problematice śruti, neboli indických mikrointervalech, panuje v našich končinách řada dezinformací (např. o dělení oktávy na 22 stejných (!) dílů, či dokonce mýtus, že indická hudba pracuje se čtvrt-tóny). Text se zabývá principy mikrointervalové práce v severoindických rágách a způsoby odvození poměrů mezi jednotlivými stupni daného modu. Tyto propočty mají přímou souvislost se systémy přirozeného ladění západní hudby (konkrétněji tzv. „five-limit just intonation“). Pro každou rágu je však systém ladění trochu odlišný – záleží nejen na konkrétním modu, ale také na umístění dominantních tónů rágy (tzv. vādī a samvādī). Zdánlivě stejný tón může mít pak ve dvou různých rágách odlišný mikrointervalový odstín (śruti), který se může v některých případech lišit až o 40 centů. Významným pramenem pro tento text jsou rozhovory s významným indickým hudebníkem Amitem Chatterjeem, který během roku 2018 spolupracoval na půdě pražské Hamu s autorem tohoto textu na projektu Mikrotonalita indické klasické hudby a její psychologické aspekty.

  • Název v anglickém jazyce

    The Microtonality of Indian Classical Music

  • Popis výsledku anglicky

    The classical music of northern India has a highly sophisticated system of modal melodic structures and forms (rāga). A significant role in this is played by subtle nuances in the tuning of the individual ragas; what at first glance appears to be the same mode has different intervallic proportions in each raga, and these depend on the emotional quality of the raga in question (“rāsa”). There are analogies to these principles in old European music, where from the days of Classical antiquity deliberate use had been made of the psychological and often even musical therapeutic aspects of the individual modes. Under the influence of equal-tempered tuning, these nuances have largely been forgotten not only in Europe, but also in India itself – there primarily thanks to the growing popularity of the tempered harmonium. In this part of the world, there are a number of misconceptions about shruti or Indian microtonal intervals (e.g. the idea that the octave is divided into 22 equal (!) parts, or even the myth that Indian music employs quarter tones). The text deals with the principles of the use of microtonal intervals in northern Indian ragas and the methods of deriving the ratios between the individual degrees of the given mode. These calculations are directly related to systems of natural tuning of Western music (specifically “five-limit just intonation”). For every raga, however, the tuning system is a bit different, depending not only on the particular mode, but also on the placement of the dominant tones of the raga (the “vādī” and the “samvādī”). What would appear to be the same note may actually have different micro-intervallic shadings (“shruti”) in two different ragas, and in some cases the difference can be as much as 40 cents. Interviews with the important Indian musician Amit Chatterjee constitute an important source for this text. During 2018 at the Music Faculty of the Academy of Performing Arts in Prague, Mr. Chatterjee collaborated with the author of this text on the project The Microtonality of Indian Classical Music and its Psychological Aspects.

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>imp</sub> - Článek v periodiku v databázi Web of Science

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2018

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Hudební věda

  • ISSN

    0018-7003

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    ročník LV

  • Číslo periodika v rámci svazku

    3-4/2018

  • Stát vydavatele periodika

    CZ - Česká republika

  • Počet stran výsledku

    15

  • Strana od-do

    428-442

  • Kód UT WoS článku

    000459363200008

  • EID výsledku v databázi Scopus

    2-s2.0-850663015448