Buřič Lech Raczak

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61384984%3A51210%2F20%3AN0000113" target="_blank" >RIV/61384984:51210/20:N0000113 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Buřič Lech Raczak

Popis výsledku v původním jazyce

Komponovaný text se souhrnným názvem „Buřič Lech Raczak“: první text J. Pilátová Království nezávislého divadla (s. 54–57), přeložený text spoluautora: Juliusz Tyszka „Lech Raczak – in memoriam“ (s. 58–62), návazný text Jana Pilátová „Neklidné pomezí“ (s. 63–69), v závěru tři vzpomínky na setkání s Raczakem, a sice Pavel Štourač, „Vizionáři a prorokové“ (s. 70), Biljana Golubović, „Studentské dílny s Lechem Raczakem“ (s. 70–71), Martin Frys, „Neautoritativní autorita“ (s. 70–71) Raczakův příběh je kazuistika zápasu tvůrce s politikou. V jeho osudu a díle vidíme jak věčné otázky tvorby, tak otázky generace, která zná střety s režimem ideologickým i nynějším. 17. ledna 2020 Lech Raczak umřel; vyrovnávám se s tím vzpomínáním i připomínáním. Pomohl mi nekrolog Juliusze Tyszky, kterým se s ním loučí za sebe i za polské divadlo a shrnuje, co pro ně znamenala jeho tvorba. Tu dávám do polských i našich souvislostí v textu Neklidné pomezí. Lechovu osobnost pak připomenou tři bývalí studenti DAMU, kteří ho zažili a fotografie z jeho pražské dílny na podzim 1993 od Dragana Dragina. /// Taneční zóna 3(2020), s. 54–71.

Název v anglickém jazyce

Lech Raczak, A Rebel

Popis výsledku anglicky

This is a composite text jointly published as ‘Buřič Lech Raczak’ [Lech Raczak, A Rebel]. It opens with Jana Pilátová’s ‘Království nezávislého divadla’ [The Kingdom of Independent Theatre] (p. 54–57), a translated text by co-author Juliusz Tyszka ‘Lech Raczak – In memoriam’ (p. 58–62), follow-up text by Jana Pilátová Neklidné pomezí [Restless Border] (p. 63–69), and finally three recollections of meetings with Raczak – Pavel Štourač, ‘Vizionáři a prorokové’ [Visionaries and Prophets] (p. 70), Biljana Golubović, ‘Studentské dílny s Lechem Raczakem’ [Student Workshops with Lech Raczak] (p. 70–71), Martin Frys, ‘Neautoritativní autorita’ [Nonauthoritative Authority] (p. 70–71) Raczak’s story is one of struggles between a creative person and politics. In Raczak’s life and work, we can follow both some of the eternal questions of creativity and questions of a generation well-acquainted with clashes with an ideological regime and a current one. On 17 January 2020, Lech Raczak passed away: I am coming to terms with it by recalling him and reminiscing. What helped me was an obituary by Julius Tyszka (reprinted here), in which the author says goodbye to Raczak on his behalf and on the behalf of Polish theatre and summarises, what his work meant for them. This is what I set in both our, Czech, context and a Polish one in my text ‘Restless Border’. Three former students of the Theatre Academy in Prague who met Raczak then recall him, while Dragan Dragin’s photographs from Raczak’s workshop in the autumn of 1993 complement these recollections as a visual element. /// Taneční zóna 3(2020), pp. 54–71.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů