Osvobozené divadlo : k problematice meziválečné avantgardy

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61384984%3A51210%2F25%3AN0000070" target="_blank" >RIV/61384984:51210/25:N0000070 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.kant-books.cz/cs/publikace/osvobozene-divadlo-k-problematice-mezivalecne-avantgardy/" target="_blank" >https://www.kant-books.cz/cs/publikace/osvobozene-divadlo-k-problematice-mezivalecne-avantgardy/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Osvobozené divadlo : k problematice meziválečné avantgardy

Popis výsledku v původním jazyce

Monografie věnovaná výzkumu moderního českého komediálního divadla na příkladu tzv. avantgardy navazuje na výzkum zdrojů tradice mimu v českém divadle. V případě vzniku a vývoje Osvobozeného divadla Jiřího Voskovce (1905–1980) a Jana Wericha (1905–1980) jde o oblast, kde se protíná jejich komediální umění s „dramatickou“ tvorbou – tedy psaním vlastních divadelních her. Pozadí pak tvoří celkový vývoj generace Devětsilu. Dochází tak i ke srovnání s tvorbou dalších členů původního Osvobozeného divadla a v jistém ohledu i „protipólů“ V+W: E. F. Buriana (1904–1959), Jiřího Frejky (1904–1952) a Jindřicha Honzla (1890–1953). V souvislosti se specifickým postavením Osvobozeného divadla a s ním spojenými avantgardními snahami v českém umění a literatuře, determinovanými zejména vývojem české poezie, je obzvláště důležitá otázka vazeb mezi herectvím a lyrikou, vedle tendence spojené s tradicí mimu. To úzce souvisí s vývojem režisérského divadla a souvisí s tradicí poetického divadla, které – v úzké souvislosti s tradicí mimu – tvoří základ specifické formy českého divadla. Tradice poetického divadla, spojená s revitalizací divadelního prostoru jak z hlediska nové vizualizace divadla, tak sémantizace jeho jednotlivých prvků, byla bohužel odsunuta do pozadí dalším vývojem ovlivněným totalitním režimem a dalšími vlivy spojenými s tzv. estetickým kapitalismem. O to více si zaslouží zařazení do současného diskurzu. V případě „avantgardního“ herectví, zkoumaného v souvislosti s rozvojem režisérského divadla, šlo současně o řešení zásadní otázky: Co je možné vidět v tzv. avantgardním umění dnes a jak dnes určit jeho obsah a dosah. Dnes, to znamená v době, kdy avantgardní utopie ztratily v dobovém myšlení své někdejší postavení. Lze tak označit Osvobozené divadlo? Vztahuje se tato charakteristika na celou jeho historii? Tedy na Osvobozené divadlo působící jako divadelní sekce Devětsilu i Osvobozené divadlo V+W a další tvorbu těch, kteří stáli počátečnímu období Osvobozeného divadla v čele? Avantgarda je stále spojovaná s ideou uměleckého pokroku neodmyslitelného od pohybů v kultuře. Lze jistě mluvit o pokroku v případě techniky a technologií. Je to ale možné i v případě umění? Nebo je avantgarda střechové pojmenování různých příbuzných uměleckých skupin, jejichž ctižádost směřovala k zásahu do života či přímo ke ztotožnění se životem? To znamená k překročení dosavadních hranic umění, k vysvobození umění z institucionálního systému, diktátu trhu či vůbec existence nějakých daných (tradičních) forem, bránících projevu, ve kterém jako by se ozýval (svobodný) život sám? Má tedy pravdu Peter Bürger, který v roce 1974 prohlásil avantgardu za výraz sebekritiky umění v buržoazní společnosti, útočí na samotnou instituci umění, místo aby pouze kritizoval existující umělecké školy a hnutí. Odpověď může i v případě české divadelní avantgardy naznačit jen kritická rekapitulace podoby tohoto umění (zvlášť v případě divadla jen pravděpodobné podoby) a jeho dobového kulturního fungování. // VOSTRÝ, Jaroslav. Osvobozené divadlo: k problematice meziválečné avantgardy. Praha: KANT - Karel Kerlický pro AMU v Praze, 2025. Disk. Velká řada. ISBN 978-80-7437-461-6.

Název v anglickém jazyce

Liberated theatre: on the issues of the interwar avant-garde

Popis výsledku anglicky

This monograph, devoted to research into modern Czech comedic theatre using the example of the so-called avant-garde, is linked to research into the sources of mimus tradition in Czech theatre. In the case of the creation and development of Jiří Voskovec and Jan Werich’s Osvobozené divadlo (Liberated Theatre), this is where their mimic art intersects with “dramatic” creation, against the backdrop of the overall development of the Devětsil generation and related -isms and in comparison with the work of other members of the original Liberated Theatre and, in a certain respect, also the “antitheses” of V+W: E. F. Burian, Jiří Frejka and Jindřich Honzl. In connection with the specific position of the Liberated Theatre and the associated avant-garde efforts in Czech art and literature, determined in particular by the development of Czech poetry, the issue of the links between acting and lyricism is of particular importance, alongside the tendency associated with the tradition of mimus. This is closely related to the development of directors’ theatre, particularly in the work of E. F. Burian and Jiří Frejka in the 1920’s and 1930’s, but also with the work of V+W, and has to do with the tradition of poetic theatre, which – in close connection with the tradition of mimus – forms the basis of the specific form of Czech theatre. The tradition of poetic theatre, linked to the revitalisation of the theatrical space in terms of both the new visualisation of theatre and the semanticisation of its individual elements, was unfortunately pushed into the background by further developments influenced by the totalitarian regime and other influences associated with so-called aesthetic capitalism. This makes it all the more deserving of inclusion in the current discourse. In the case of research into “avant-garde” acting, examined in connection with the development of directors’ theatre, it is also a matter of addressing the fundamental question of what can be seen in so-called avant-garde art today and how to determine its content and scope in our times. Today, that is, at a time when avant-garde utopias have lost their former position in contemporary thinking. Can the Liberated Theatre be described in this way, and does this characteristic apply to its entire history, i.e. to the Liberated Theatre operating as the theatre section of Devětsil, the Liberated Theatre of V+W, and other works by those who were at the forefront of the early period of the Liberated Theatre? The semantics of the term avant-garde are still associated with the idea of artistic progress, which is inseparable from movements in culture. We can certainly talk about progress in the case of technology and techniques, but is this also possible in the case of art? Or is avant-garde an umbrella term for various related artistic groups whose ambition was to intervene in life or even to identify with life itself? That is, to transcend the existing boundaries of art and liberate it from the institutional system, the dictates of the market, or even the existence of any given (traditional) forms that hinder expression in which (free) life itself seems to echo? Is Peter Bürger right then, who in 1974 declared the avant-garde to be an expression of self-criticism of art in bourgeois society, attacking the very institution of art instead of merely criticising existing art schools and movements? In the case of the Czech theatre avant-garde, the answer can only be suggested by a critical recapitulation of the form of this art (in the case of theatre, only its probable form) and its cultural functioning at the time. // VOSTRÝ, Jaroslav. Liberated Theatre: on the Issues of the Interwar Avant-Garde. Prague: KANT - Karel Kerlický for the Academy of Dramatic Art in Prague, 2025. Disc. Large series. ISBN 978-80-7437-461-6.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60403 - Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7437-461-6

Počet stran knihy

535

Název nakladatele

KANT - Karel Kerlický

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—