Central complements: good arguments are self -explanatory

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61988987%3A17250%2F19%3AA20024BG" target="_blank" >RIV/61988987:17250/19:A20024BG - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://dokumenty.osu.cz/ff/studiagermanistica/archiv/2019_Studia-Germanistica-25.pdf" target="_blank" >https://dokumenty.osu.cz/ff/studiagermanistica/archiv/2019_Studia-Germanistica-25.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

němčina

Název v původním jazyce

Zentrale Komplemente. Gute Argumente verstehen sich von selbst

Popis výsledku v původním jazyce

Das Verb als Prädikat des Satzes und seine zentralen Komplemente modellieren grundlegende Interaktionsmuster. Gleichzeitig entsprechen die Konstellationen der zentralen Komplemente grundlegenden Argumentstrukturmustern. Hervorgehoben sind dabei die Nominativ- und Akkusativkomplemente, die dazu da sind, formal die erste und zweite Stelle (Subjekt und ein Objekt) ohne große Einschränkungen besetzen, aber dennoch semantische Präferenzen aufweisen. Vor allem das erste gilt beim Dativkomplement nur eingeschränkt. Wo es systematisch auftritt, bei den sogenannten „ditransitiven Verben“, ist die Prägung des Interaktionsrahmens („Transfer“) durch das Argumentstrukturmuster sehr strikt, passend zu einem entsprechenden Kern von Verben. Wenn man die Gebrauchsbedingungen der Verben (in großen Korpora) ansieht, die sich insgesamt mit diesem Muster verbinden, so dominieren häufig andere Verwendungstypen, so dass die dreiwertigen Verwendungen gebrauchsorientiert eher als Überformungen bestimmter objektsbezogener Aktivitäten im Sinn der dreistelligen Argumentstruktur verstanden werden können. Das wird am Beispiel der Verben zeigen und (in anderer Weise) lehren diskutiert.

Název v anglickém jazyce

Central complements: good arguments are self -explanatory

Popis výsledku anglicky

Together with its central complements, verbs model basic patterns of interaction. The constellations of these complements in turn correspond to central patterns of the argument structure. Nominative and accusative complements formally occupy the first and second positions (subject and object), but they also have certain semantic preferences. The formal function of the dative is less pronounced, where it occurs (ditransitive verbs) the semantic imprint of the frame ('transfer') is very strong. This corresponds to the meaning of a core group of corresponding verbs. Other verbs that allow this pattern are used more often in other valence structures and the ditransitive use appears as a systematic way of personal extension of object-related activities. This will be discussed with reference to the verbs zeigen and (in a different way) lehren.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60203 - Linguistics

Projekt

—

Návaznosti

V - Vyzkumna aktivita podporovana z jinych verejnych zdroju

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Ostraviensis Studia Germanistica

ISSN

1803-408X

e-ISSN

2571-0273

Svazek periodika

25

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

5-14

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—