Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Toxicity of the airborne brake wear debris

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989100%3A27640%2F17%3A86098440" target="_blank" >RIV/61989100:27640/17:86098440 - isvavai.cz</a>

  • Nalezeny alternativní kódy

    RIV/61989100:27740/17:86098440

  • Výsledek na webu

    <a href="https://doi.org/10.4271/2016-01-1914" target="_blank" >https://doi.org/10.4271/2016-01-1914</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

    <a href="http://dx.doi.org/10.4271/2016-01-1914" target="_blank" >10.4271/2016-01-1914</a>

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    angličtina

  • Název v původním jazyce

    Toxicity of the airborne brake wear debris

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Particulate air pollution from road traffic currently represents significant environmental and health issue. Attention is also paid to the “non-exhaust pollution sources,” which includes brake wear debris. During each brake application, the airborne and nonairborne particles are emitted into the environment due to wear. High temperatures and pressures on the friction surfaces initiate chemical and morphological changes of the initial components of brake pads and rotating counterparts. Understanding of impact of matter released from brakes on health is vital. Numerous studies clearly demonstrated that particulate matter caused potential adverse effects related to cytotoxicity, oxidative stress, stimulation of proinflammatory factors, and mutagenicity on the cellular level. This paper compiles our main results in the field of genotoxicity, immunotoxicity, and aquatic toxicity of airborne brake wear particles. The brake wear particles were generated using an automotive brake dynamometer. In vitro human peripheral blood cell model was used for the genotoxicity and immunotoxicity. Assessment of aquatic toxicity was performed on the green algae Raphidocelis subcapitata. Obtained results point to potency of toxicity related to the generated airborne brake wear debris.

  • Název v anglickém jazyce

    Toxicity of the airborne brake wear debris

  • Popis výsledku anglicky

    Particulate air pollution from road traffic currently represents significant environmental and health issue. Attention is also paid to the “non-exhaust pollution sources,” which includes brake wear debris. During each brake application, the airborne and nonairborne particles are emitted into the environment due to wear. High temperatures and pressures on the friction surfaces initiate chemical and morphological changes of the initial components of brake pads and rotating counterparts. Understanding of impact of matter released from brakes on health is vital. Numerous studies clearly demonstrated that particulate matter caused potential adverse effects related to cytotoxicity, oxidative stress, stimulation of proinflammatory factors, and mutagenicity on the cellular level. This paper compiles our main results in the field of genotoxicity, immunotoxicity, and aquatic toxicity of airborne brake wear particles. The brake wear particles were generated using an automotive brake dynamometer. In vitro human peripheral blood cell model was used for the genotoxicity and immunotoxicity. Assessment of aquatic toxicity was performed on the green algae Raphidocelis subcapitata. Obtained results point to potency of toxicity related to the generated airborne brake wear debris.

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>imp</sub> - Článek v periodiku v databázi Web of Science

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    21001 - Nano-materials (production and properties)

Návaznosti výsledku

  • Projekt

    <a href="/cs/project/LQ1602" target="_blank" >LQ1602: IT4Innovations excellence in science</a><br>

  • Návaznosti

    P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)<br>S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2017

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    SAE International journal of materials and manufacturing

  • ISSN

    1946-3979

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    10

  • Číslo periodika v rámci svazku

    1

  • Stát vydavatele periodika

    US - Spojené státy americké

  • Počet stran výsledku

    7

  • Strana od-do

    19-25

  • Kód UT WoS článku

    000408312300002

  • EID výsledku v databázi Scopus