Formy panpsychismu v renesanční filosofii

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F16%3A73581251" target="_blank" >RIV/61989592:15210/16:73581251 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Formy panpsychismu v renesanční filosofii

Popis výsledku v původním jazyce

Článek pojednává o renesančních panpsychických naukách, které by mohly být zdrojem Komenského pojetí panpsychismu. Termín &quot;panpsychismus&quot; je odvozen od neologismu &quot;panpsychia&quot;, který Francesco Patrizi použil ve svém díle Nova de universis philosophia, nicméně panpsychismus má svůj původ již ve starověké filosofii jako nauka o duši, které je základní charakteristikou všech věcí. Renesanční panpsychismus byl obvykle formulován jako opozice vůči aristotelismu a byl spojen s platónskou koncepcí duše oduševňující svět, se stojickou naukou o pneumatu - duchu, pronikajícím univerzum, a empedokleovskými dvěma protikladnými silami - přitahování a odpuzování. Přestože určité rysy panpsychismu lze nalézt již u Marsilia Ficina, až Girolamo Cardano a Bernardino Telesio jsou autory nauk, které by bylo možné za panpsychismus označit. Cardano navazuje na teorie světové duše zatímco Telesio považuje všechny věci za cítící, a tak jeho nauka je označována jako pansensismus. V 16. století měl panpsychismus tři odlišné formy. Francesco Patrizi rozvíjí novoplatónskou nauku o duši, Giordano Bruno používá panpsychismus v kosmologii a Tommaso Campanella navazuje jak na pansensismus tak na platónskou nauku o světové duši a přenáší panpsychismus do metafyziky i epistemologie.

Název v anglickém jazyce

Forms of Panpsychism in the Renaissance Philosophy

Popis výsledku anglicky

The article deals with Renaissance panpsychic doctrines which could be a source for Comenius’ notion of panpsychism. The term “Panpsychism“ is derived from Francesco Patrizi’s neologism “Pampsychia”, which was used in his Nova de universis philosophia, but the panpsychic doctrine on the mind as the fundamental quality of all things in the universe has its origin in the Antient philosophy. Renaissance panpsychic doctrines are usually formulated as an opposition to Aristotelianism and are connected with the Platonic concept of the world soul animating the world, the Stoic notion of pneuma – the spirit penetrating the universe, and the Empedoclean two animate and opposing forces of the world – attraction and repulsion. Although certain signs of panpsychism can be found in Marsilio Ficino’s thought, only Girolamo Cardano and Bernardino Telesio elaborate a genuine panpsychic philosophy. Whilst Cardano follows the theories of the world soul and the hot spirit, Telesio considers all things in the world as sensing and therefore his doctrine can be called Pansensism. Panpsychism was held in three different forms at the end of the 16th century. Francesco Patrizi develops the Neoplatonic doctrine of the hierarchical universe where the soul occupies the central position. Giordano Bruno uses Panpsychism in his cosmological ideas and Tommaso Campanella follows both Telesio’s Pansensualism and the Platonic doctrine of the world soul and incorporates Panpsychism into his metaphysics and epistemology.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

<a href="/cs/project/GB14-37038G" target="_blank" >GB14-37038G: Mezi renesancí a barokem: Filosofie a vědění v českých zemích a jejich širší evropský kontext</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2016

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Studia Comeniana et historica

ISSN

0323-2220

e-ISSN

—

Svazek periodika

46

Číslo periodika v rámci svazku

95-96

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

16

Strana od-do

70-85

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—