"Duodekalogy" Giovanniho Pika della Mirandola

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F18%3A73587351" target="_blank" >RIV/61989592:15210/18:73587351 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

"Duodekalogy" Giovanniho Pika della Mirandola

Popis výsledku v původním jazyce

Ačkoli tři duodekalogy, Duodecim Regulae, Duodecim arma spiritualis pugnae, Duodecim conditiones amantis, tvoří pouze malou část díla Giovanniho Pika della Mirandola, těšily se v 16. století velké popularitě. Brzy byly přeloženy do národních jazyků, např. Thomasem Morem do angličtiny na počátku 16. století. Existují také překlady do francouzštiny, italštiny, němčiny, španělštiny a dokonce češtiny, které jsou mezinárodnímu publiku téměř neznámé. Svou popularitu získaly v renesanci díky svému duchovnímu obsahu a právě tento byl důvodem, proč byly v historiografii renesanční filosofie opomíjeny. Dalším důvodem pro jejich odmítání byly pochybnosti o jejich autenticitě. Tento článek si klade za cíl analyzovat duodekalogy v kontextu Mirandolovy filosofie a ukázat, že duchovní život lze považovat za součást jeho antropologické koncepce.

Název v anglickém jazyce

Giovanni Pico dela Mirandola`s "Duodecalogues"

Popis výsledku anglicky

Although the three duodecalogues, Duodecim Regulae, Duodecim arma spiritualis pugnae, and Duodecim conditiones amantis, make up only a tiny fraction of the entire oeuvre of Giovanni Pico della Mirandola, they enjoyed great popularity and diffusion in the sixteenth century. They were translated into vernacular languages very early, such as into English by Sir Thomas More at the beginning of the sixteenth century. There were also translations into French, Italian, German, Spanish and even Czech, all almost unknown to international scholarship. It was their spiritual content which made them so popular in the Renaissance and it is actually this content which is one of the reasons they have been almost entirely omitted in the modern historiography of Renaissance philosophy. Another reason for their neglect lies in certain doubts concerning their authenticity. This paper puts these writings into the context of Pico’s philosophy as far as spiritual life can be considered part of his anthropological concept.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

<a href="/cs/project/GB14-37038G" target="_blank" >GB14-37038G: Mezi renesancí a barokem: Filosofie a vědění v českých zemích a jejich širší evropský kontext</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Listy filologické

ISSN

0024-4457

e-ISSN

—

Svazek periodika

2018

Číslo periodika v rámci svazku

1-2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

18

Strana od-do

7-24

Kód UT WoS článku

000450245100003

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85073451722