Fotograf Adolf Rossi

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F18%3A73590885" target="_blank" >RIV/61989592:15210/18:73590885 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Fotograf Adolf Rossi

Popis výsledku v původním jazyce

Adolf Rossi (1920–2000) patří k zajímavým a dosud opomíjeným osobnostem československé amatérské fotografie. V průběhu své kariéry se do fotografického komunitního života příliš nezačlenil a jeho tvorba tak měla spíše privátní ráz, čímž vrchovatě naplňuje význam slova amatér. Netvořil totiž ani pro obživu, ani v rámci uměleckých sdružení, ale z ryzí osobní potřeby. Rossi své fotografie pořizoval především pro vlastní potěšení, domácím výstavám a jiným formám konfrontace vlastního díla se spíše vyhýbal. Inspiraci povětšinou nehledal při rozhovorech s kolegy z branže nebo při návštěvách výstav, ale nejčastěji v zahraničních fotografických časopisech, a především pak v katalozích mezinárodních fotografických salonů, které obesílal s nevídanou intenzitou a zápalem. Zde, pod rouškou určité anonymity, svá díla srovnával s ostatními autory z různých konců světa a dosáhl mimořádných úspěchů. Mezi lety 1947–1967 byly Rossiho fotografie přijaty na více jak devět set salonů po celém světě, což je číslo opravdu výjimečné. Dík pietně zachovanému archivu salonních katalogů, dopisů a především fotografií tak máme neobyčejně přesnou představu o práci, kterou brněnský autor na salony zasílal a jak nad svým dílem přemýšlel. V Rossiho archivu najdeme jak snímky odkazující ke „klasické kráse“ piktorialistických fotografií počátku 20. století, tak snímky pracující s odkazem avantgardy nebo například dobově oblíbené momentní fotografie všedního dne. Stejně tak, jak je rozmanitý Rossiho styl, je jeho dílo různorodé i po stránce námětové. Rossi fotografoval opravdu všechno, od portrétu a aktu přes krajinu a zátiší až po snímky z divadelního a baletního prostředí. Tomuto milovníkovi fotografie stál za pozornost snad celý svět. Adolf Rossi nebyl průkopníkem nového umění. Všechna jeho díla mají celkem zřejmé a jasné vzory. Právě tento moment jakéhosi rozporu mezi aktuálním děním a Rossiho tvorbou vedl k oboustrannému nepochopení jak ze strany uměleckých kritiků a historiků umění, tak ze strany autora, jenž se cítil mnoho let nedoceněn a zapomenut. Tato monografie se tedy snaží nahlédnout dílo Adolfa Rossiho z více perspektiv než pouze z pohledu modernistické kritiky umění, jež je založena na vývoji a originalitě. Snaží se najít principy tvorby fotografa amatéra v průběhu padesátých a šedesátých let minulého století a až tímto prizmatem hledat kvalitu uvnitř tvorby. Otevřené pole možností k hodnocení díla nabízí také obrazová příloha této monografie. Ta byla sice částečně vybrána na základě mých osobních preferencí, tedy preferencí historika umění, ale respektuje též výběr Rossiho (jedná se pouze o reprodukce výstavních zvětšenin) a preferenci mezinárodních fotografických salonů. Každou fotografii totiž doprovází reprodukce archivu salónních nálepek, které odkazují na množství salonů, na něž byl daný snímek porotou přijat. Kniha je dále doplněna o řadu materiálů a především seznamů, které vycházejí z Rossiho archivu a výjimečné sbírky salonních katalogů a ocenění, které si Rossi pečlivě uchovával. Monografie tedy klade celou řadu otázek, na které nenachází striktní odpovědi, ale otevírá prostor pro další výzkum nejen Rossiho díla, ale též amatérské fotografie jako celku.

Název v anglickém jazyce

Adolf Rossi the Photographer

Popis výsledku anglicky

Adolf Rossi (1920-2000) countas one of the interesting and still neglected personalities of Czechoslovak amateur photography. In the course of his career, he did not take part in the photographic community life, and his work was more of a private character, fulfilling the meaning of the word amateur. He did not create either for living, or for artistic associations, but for pure personal needs. Rossi made his photographs mainly for his own pleasure, home shows and other forms of confrontation of his own work rather avoided. He did not look for inspiration in interviews with colleagues in photographic field or visits to exhibitions, but mostly in foreign photographic magazines, and especially in the catalogs of international photographic salons, which he sended off with unprecedented intensity and fervor. Here, under the guise of a certain anonymity, he compared his works with other authors from different parts of the world and achieved extraordinary successes. Between 1947 and 1967, Rossi&apos;s photography was accepted at more than nine hundred salons around the world, which is a truly exceptional number. Thanks to the preserved archive of salon catalogs, letters and especially photographs, we have an extremely precise idea of the work that the Brno author sent to salons and how he thought about his work. In the Rossi&apos;s archive, we can find pictures referring to the &quot;classic beauty&quot; of pictorialistic photos of the early 20th century, as well as pictures working with avant-garde references or, for example, a contemporary favorite photo of everyday life. As well as the varied Rossi style, his work is diverse in terms of theme. Rossi really photographed everything from portraits and acts through landscapes and still-life to scenes from theatrical and ballet environments. This photo lover worthed almost whole world&apos; sattention. Adolf Rossi was not a pioneer of new art. All his works have obvious and clear patterns. At this point, some contradiction between current events and Rossi&apos;s work has led to a mutual misunderstanding by both art critics and art historians, and by the author who has been feeling underestimated and forgotten for many years. This monograph therefore seeks to see Adolf Rossi&apos;s work from more perspectives than from the point of view of modernist criticism of art based on development and originality. It tries to find the principles of amateur photographer making during the1950s and 1960s, and through this prism to look for quality inside the work. The open field of options for evaluation of the work also offers a pictorial supplement of this monograph. Although it was partially selected on the basis of my personal preferences, that is to say the preference of the art historian, but it also respects the selection of Rossi (it is only the reproduction of exhibition magnifiers) and the preference of international photographic salons. Each photo accompanies the reproduction of the salon label archive, which refers to the number of salons that the jury has received. The book is also accompanied by a number of materials, and lists based on the Rossi&apos;s archive and extraordinary collections of salon catalogs and awards, which Rossi has carefully preserved. The monograph therefore raises a number of questions with no strict answers, but opens up space for further research not only of Rossi&apos;s work, but also of amateur photography as a whole.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7485-179-7

Počet stran knihy

227

Název nakladatele

Books &amp; Pipes Publishing

Místo vydání

Brno

Kód UT WoS knihy

—