Zdenka Burghauserová – organizátorka výstav českých umělkyň v Amsterdamu a Haagu v roce 1929

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F20%3A73605315" target="_blank" >RIV/61989592:15210/20:73605315 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://obd.upol.cz/id_publ/333185201" target="_blank" >https://obd.upol.cz/id_publ/333185201</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Zdenka Burghauserová – organizátorka výstav českých umělkyň v Amsterdamu a Haagu v roce 1929

Popis výsledku v původním jazyce

Zdenka Burghauserová (1894–1960), jež se stala na meziválečné umělecké scéně svým výrazným malířským projevem nepřehlédnutelnou, patří dosud k pozapomenutým osobnostem českého umění. Před sto lety (1920) přitom patřila k zakládajícím a také nejaktivnějším členkám Kruhu výtvarných umělkyň. Edice dosud nepovšimnutých dopisů z její částečně dochované korespondence s Rosou Manus, významnou představitelkou nizozemského a světového ženského hnutí, Albertine van Aerssen, členkou umělecké komise Nederlandsche Vrouwenclub v Amsterdamu, vyslancem v Haagu Miroslavem Plesingerem-Božinovem, jeho manželkou, malířkou Annou Plesingerovou-Božinovou, a Vladimírem Matějkou, prvním tajemníkem Československého vyslanectví v Haagu, dokládá spolu s informacemi obsaženými v řadě dalších archiválií z let 1928–1930 její intenzivní úsilí o vystavení prací českých výtvarných umělkyň v Nizozemsku. Ačkoli byla privátní organizační práce Zdenky Burghauserové provázena nejednou komplikací způsobenou jejími nestandardními postupy a příliš impulzivním jednáním, jež aktuálně odráželo psychický stres způsobený tíživou životní situací, vyústila v rozvinutí spolupráce s nizozemskými ženskými kluby a roku 1929 v úspěšnou realizaci výstav volné a užité tvorby jedenácti českých umělkyň v Amsterdamu a Haagu. Na rozdíl od prezentací děl českých umělkyň na výstavách v Athénách, Vídni či Buenos Aires, nebyly Zdenkou Burghauserovou záměrně, z důvodu dočasné krize v řadě jejích osobních a spolkových vztahů, pořádány pod záštitou Ženské národní rady a Kruhu výtvarných umělkyň. Spolu s nimi však sehrály významnou roli v procesu ženské emancipace na poli československého výtvarného umění, jehož internacionálním přesahům korelujícím se záměry mezinárodní politické propagace demokratického systému mladé Československé republiky se po polovině dvacátých let postupně dostávalo oficiální státní podpory.

Název v anglickém jazyce

Zdenka Burghauserová – Organiser of the Exhibitions of Czech Women Artists in Amsterdam and the Hague in 1929

Popis výsledku anglicky

Zdenka Burghauserová (1894–1960), whose very distinctive style as a painter made her conspicuous on the inter-war art scene, is now a half-forgotten figure in Czech art. A hundred years ago (1920), she was one of the founding and also most active members of the Circle of Woman Artists (Kruh výtvarných umělkyň). An edition of previously unnoticed letters from her partially surviving correspondence with Rosa Manus ( an important leader of the Dutch and world women’s movement), Albertine van Aerssen (a member of the art committee of the Nederlandsche Vrouwenclub in Amsterdam), the ambassador in the Hague Miroslav Plesinger-Božinov and his wife, the painter Anna Plesingerová-Božinová, or with Vladimír Matějka, the first secretary of the Czechoslovak Embassy in the Hague, together with information in archives from the years 1928–1930, documents her energetic efforts to get the work of Czech women artists exhibited in the Netherlands. Although Zdenka Burghauserová’s private organisational work ran into trouble more than once as a result of her unconventional tactics and over-impulsive behaviour reflecting psychological stress caused by a difficult life situation at the time, it led to collaboration with Dutch women’s clubs and in 1929 to the successful realisation of exhibitions of the free and applied art of eleven Czech women artists in Amsterdam and the Hague. A temporary crisis in Zdenka Burghauserová’s personal and professional relations meant that unlike the presentation of the works of Czech women artists at exhibitions in Athens, Vienna and Buenos Aires, these exhibitions were not held under the aegis of the Women’s National Committee (Ženská národní rada) and the Circle of Women Artists. Together with those other exhibitions, however, they played an important role in the process of women’s emancipation in the field of Czechoslovak visual arts, where international ambitions fitted with the international political promotion of the democratic system of the young Czechoslovak Republic, and so gradually gained official state support in the later 1920s.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60401 - Arts, Art history

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Umeni-Art

ISSN

0049-5123

e-ISSN

—

Svazek periodika

2020

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

24

Strana od-do

202-225

Kód UT WoS článku

000639585200006

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85108952598