Indonéský vliv na hudbu počátku 20. století: Claude Debussy a Pagodes

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F20%3A73612618" target="_blank" >RIV/61989592:15210/20:73612618 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://kas.upol.cz/fileadmin/userdata/FF/katedry/kas/vav/dalny_vychod/archiv/Dalny_vychod_c._2_2020.pdf" target="_blank" >https://kas.upol.cz/fileadmin/userdata/FF/katedry/kas/vav/dalny_vychod/archiv/Dalny_vychod_c._2_2020.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Indonéský vliv na hudbu počátku 20. století: Claude Debussy a Pagodes

Popis výsledku v původním jazyce

Tento příspěvek se zabývá vlivem javánského gamelanu na hudbu francouzského skladatele Clauda Debussy (1862–1918). V roce 1889 se v Paříži při příležitosti oslav sta let francouzské revoluce uskutečnila Světová výstava. Byla to doba, kdy vrcholil kolonialismus, a evropští umělci byli ovlivněni exotismem. Tato společenská událost měla výrazný kosmopolitní charakter, který dal možnost uskutečnit setkání mezi hudebními, tanečními, architektonickými či módními styly celého světa. Neunikla pozornosti ani tehdy sedmadvacetiletého C. Debussyho. V „javánské vesnici“ holandské sekce měl mladý skladatel poprvé příležitost shlédnout tradiční taneční představení za doprovodu gamelanu. Silný emotivní zážitek byl ještě umocněn v roce 1900, kdy na téže akci slyšel celý gamelanový orchestr. Tři roky nato složil klavírní skladbu Pagodes, do které se mu podařilo promítnout hlavní hudební prvky spojované s gamelanem: polyfonní vrstvení melodií, cyklickou rytmickou strukturu a systematické využití gongu. Tento příspěvek proto zasazuje gamelan do kulturně-historického kontextu a nastiňuje okolnosti jeho uvedení do povědomí široké evropské veřejnosti a pronikání na soudobou západní uměleckou scénu.

Název v anglickém jazyce

Indonesian influence on early 20th-century music: Claude Debussy and Pagodes

Popis výsledku anglicky

The paper deals with the influence of Javanese gamelan on the music of the French composer Claude Debussy (1862–1918). In 1889, the World’s Fair took place in Paris to celebrate the 100th anniversary of the French Revolution. It was a time of colonialism, and European artists were influenced by exoticism. This social event had a solid cosmopolitan character, which allowed meeting between music, dance, architectural, or fashion styles worldwide. It did not escape the attention of the then 27-year-old C. Debussy. In the “Javanese village” of the Dutch section, the young composer had the opportunity to see a traditional dance performance accompanied by a gamelan for the first time. Young compositor further enhanced his solid emotional experience in 1900, when the entire Gamelan orchestra heard the same event. Three years later, he composed the piano composition Pagodes. He managed to project the primary musical elements associated with the gamelan: a polyphonic layering of melodies, cyclical rhythmic structure, and systematic use of gong. This paper, therefore, places the gamelan in its cultural-historical context and outlines the circumstances of its introduction to the general European public and its penetration into the contemporary Western art scene.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50404 - Anthropology, ethnology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Dálný východ

ISSN

1805-1049

e-ISSN

—

Svazek periodika

X

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

8

Strana od-do

104-111

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—