Aktuální judikatura Ústavního soudu k právu na informace

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15220%2F20%3A73603742" target="_blank" >RIV/61989592:15220/20:73603742 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://www.cspzp.com/rocnik2020.html" target="_blank" >https://www.cspzp.com/rocnik2020.html</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Aktuální judikatura Ústavního soudu k právu na informace

Popis výsledku v původním jazyce

Příspěvek se zabývá aktuální judikaturou Ústavního soudu České republiky týkající se práva na informace. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi vychází z aplikace obecného práva na informace zaručeného v čl. 17 odst. 1 písm. 5 Listiny základních práv a svobod, který provádí zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nikoli z jeho konkretizace v rámci práva na informace o životním prostředí konkrétně zaručeného v čl. 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Na základě analýzy relevantní judikatury Ústavního soudu v letech 2019 až 2020 autor dospěl k závěru, že neexistuje rozumný důvod, proč by standardy zakotvené v zákoně o svobodném přístupu k informacím měly být vykládány odlišně od srovnatelné výslovně vyjádřené normy obsažené v zákoně o právu na informace o životním prostředí. Pokud tedy Ústavní soud nadále zdůrazňuje význam zákona o svobodném přístupu k informacím, tzn. v maximální možné míře umožnit veřejnosti přístup k údajům o činnosti povinných subjektů (nález sp. zn. II. ÚS 618/18), není důvod, proč by stejný závěr neměl platit ve vztahu k zákonu o právu k informacím o životním prostředí.

Název v anglickém jazyce

Current case law of the Constitutional Court on the right to information

Popis výsledku anglicky

The paper deals with the current case law of the Constitutional Court of the Czech Republic concerning the right to information. In its decision-making practice, the Constitutional Court relied on the application of the general law to information guaranteed in Article 17 para. 5 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms, which is implemented by Act No. 106/1999 Coll., on Free Access to Information, not from its concretisation within the right to environmental information specifically guaranteed in Art. 35 (2) of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. Based on the analysis of the relevant case law of the Constitutional Court from 2019 to 2020, the author concludes there is no reasonable reason why the standards enshrined in the Act on Free Access to Information should be interpreted differently than a comparable explicitly expressed standard contained in the Act on the Right to Information on the Environment. Therefore, if the Constitutional Court continues to emphasize the meaning of the Act on Free Access to Information, ie. to the maximum extent possible to allow public access to data concerning the activities of obligated subjects (judgmenet file no. II. ÚS 618/18), there is no reason why the same conclusion should not be valid in relation to the Act on the Right to Information on the Environment.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

České právo životního prostředí

ISSN

1213-5542

e-ISSN

—

Svazek periodika

2020

Číslo periodika v rámci svazku

4

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

11

Strana od-do

49-59

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—