Není úzké pojetí poškozeného v přestupkovém řízení příliš úzké?

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15220%2F24%3A73630082" target="_blank" >RIV/61989592:15220/24:73630082 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://app.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgrpxa4s7ge2v6mjwl5zv6njsga&groupIndex=0&rowIndex=0&refSource=search#" target="_blank" >https://app.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgrpxa4s7ge2v6mjwl5zv6njsga&groupIndex=0&rowIndex=0&refSource=search#</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Není úzké pojetí poškozeného v přestupkovém řízení příliš úzké?

Popis výsledku v původním jazyce

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („přestupkový zákon“, „PřesZ“) nabyl účinnosti dne 1. 7. 2017. Tento právní předpis měl mimo jiné za cíl uvést úpravu přestupkového řízení do souladu s požadavky Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod („Úmluva“), a to zejména v otázce požadavků na projednávání tzv. trestních obvinění.2 Ostatně i svými dílčími novelami se PřesZ snaží co nejvíce přibližovat trestním předpisům, kdy např. novelou provedenou zákonem č. 417/2021 Sb. byla zavedena možnost omezení nahlížení do spisu za účelem ochrany osob vystupujících v řízení o přestupku (§ 72a PřesZ). Toto „legislativní plagiátorství, které prostupuje celým kodexem správního trestání,“3 by mohlo s jistou mírou nadsázky navodit dojem, že přestupkové řízení je odlišné od trestního řízení pouze v závažnosti protiprávního jednání a nemožnosti ukládat jisté druhy trestů. S výše uvedeným pak souvisí další trend, který se v praxi pevně zakořenil. Takřka po sedmi letech od účinnosti PřesZ můžeme spatřovat snahu o aplikaci značného objemu judikatury z trestního řízení na řízení přestupkové, avšak mnohokrát bez hlubší analýzy přijatelnosti daného postupu nebo znalosti principiálních rozdílů mezi trestním řízením a přestupkovým řízením. Ne jinak je tomu i v případě poškozeného, kdy např. rozhodnutí R 4026/2020 poukázalo na zjevnou disproporci mezi postavením poškozeného v přestupkovém řízení a poškozeného v řízení trestním. Kladu si tudíž otázku, zda je daná disproporce žádoucí, zda by neměly být zmiňované právní úpravy propojeny a jaké základní problémy případně tento nesoulad vyvolává.

Název v anglickém jazyce

Isn't the narrow concept of victim in infraction proceedings too narrow?

Popis výsledku anglicky

Act No. 250/2016 Coll., on Liability for Offences and Proceedings Thereon (&quot;Offence Act&quot;, &quot;Offence Act&quot;) entered into force on 1 July 2017. This legislation aimed, inter alia, to bring the regulation of misdemeanour proceedings into line with the requirements of the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms (&quot;the Convention&quot;), in particular with regard to the requirements for the hearing of so-called criminal charges.2 Indeed, by its partial amendments, the Prevention of Criminal Offences Act also tries to approximate as much as possible to the criminal provisions, for example, the amendment made by Act No. 417/2021 Coll. introduced the possibility of limiting the inspection of the file in order to protect persons appearing in the proceedings for an offence (Section 72a of the Prevention of Criminal Offences Act). This &quot;legislative plagiarism, which permeates the entire Code of Administrative Punishment &quot;3 could, with a certain degree of exaggeration, give the impression that misdemeanour proceedings differ from criminal proceedings only in the seriousness of the offence and the impossibility of imposing certain types of punishment. Related to the above is another trend that has become firmly rooted in practice. Almost seven years after the entry into force of the Preliminary Law, we can see an attempt to apply a considerable amount of case law from criminal proceedings to misdemeanour proceedings, but many times without a deeper analysis of the acceptability of the procedure or knowledge of the principal differences between criminal proceedings and misdemeanour proceedings. This is no different in the case of the victim, where, for example, decision R 4026/2020 pointed out the apparent disproportion between the position of the victim in misdemeanour proceedings and that of the victim in criminal proceedings. I therefore ask whether this disproportion is desirable, whether the two legal systems should be linked and what fundamental problems this disparity raises.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Právní rozhledy

ISSN

1210-6410

e-ISSN

—

Svazek periodika

2024

Číslo periodika v rámci svazku

15-16

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

21

Strana od-do

506-526

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—