Vliv krajinných parametrů prostředí na distribuci klíšťat a rizika klíšťaty přenášených chorob

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15310%2F22%3A73616252" target="_blank" >RIV/61989592:15310/22:73616252 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://obd.upol.cz/id_publ/333196139" target="_blank" >https://obd.upol.cz/id_publ/333196139</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Vliv krajinných parametrů prostředí na distribuci klíšťat a rizika klíšťaty přenášených chorob

Popis výsledku v původním jazyce

Výzkumy klíšťových infekcí v České republice se zaměřují převážně na patogeny s významným dopadem na veřejné zdraví (lymská borelióza a klíšťová encefalitida). O výskytu přehlížených patogenů rodů Anaplasma, Rickettsia, Babesia a Candidatus Neoehrlichia mikurensis máme jen kusé informace. Navíc není zcela jasné, jaký vliv má využívání krajiny a krajinná struktura na populaci klíšťat a prevalenci patogenů v jejich populacích. Tento příspěvek shrnuje závěry výzkumu Václavík et al. (2021), který integruje data z rozsáhlého terénního vzorkování, laboratorních analýz a modelování v prostředí GIS, a poskytuje první veřejně dostupné mapy rizik znázorňující míru možné infekce těmito patogeny v České republice. Zároveň výzkum hodnotil vliv krajinných proměnných na abundanci klíšťat v různých prostorových škálách a zkoumal, zda se prevalence patogenů zvyšuje s hustotou klíšťat. Data z 13 340 klíšťat odebraných na 142 lokalitách ukazují, že A. phagocytophilum a Ca. Neoehrlichia mikurensis v ČR vykazují silně lokalizovaná ohniska výskytu, zatímco Rickettsia a Babesia mají relativně homogenní prostorovou distribuci. Krajinné parametry měly významný vliv na početnost klíšťat až do rozsahu 1 km kolem vzorkovaných míst. Hustota klíšťata byla ovlivněna jak kompozicí, tak konfigurací krajiny, zejména hustotou lesních plošek, která silně koreluje s množstvím ekotonů, tedy okrajových společenstev na rozhraní lesa a bezlesí. U všech čtyř patogenů byla zjištěna vyšší prevalence v místech s vyšší hustotou klíšťat, což potvrzuje hypotézu, že početnost klíšťat zesiluje riziko infekce. To je s největší pravděpodobností způsobeno výskytem drobných hlodavců, kteří preferují tato stanoviště a zároveň jsou významnými rezervoárovými hostiteli klíšťat.

Název v anglickém jazyce

Effects of landscape parameters on the distribution of ticks and the risk of tick-borne diseases

Popis výsledku anglicky

Research of tick-borne infections in the Czech Republic focuses mainly on pathogens with a significant impact on public health (Lyme borreliosis and tick-borne encephalitis). Oour knowledge of the occurrence of overlooked pathogens of the genera Anaplasma, Rickettsia, Babesia and Candidatus Neoehrlichia mikurensis is limited. In addition, it is not clear what effect land use and landscape structure have on tick populations and the prevalence of pathogens in their populations. This paper summarizes the research findings of Václavík et al. (2021), which integrates data from extensive field sampling, laboratory analyses, and GIS modeling, and provides the first publicly available risk maps showing possible infection rates in the Czech Republic. At the same time, the research evaluated the influence of landscape variables on tick abundance at different spatial scales and examined whether the prevalence of pathogens increases with tick density. Data from 13,340 ticks collected at 142 sites show that A. phagocytophilum and Ca. Neoehrlichia mikurensis in the Czech Republic shows highly localized foci of occurrence, while Rickettsia and Babesia have a relatively homogeneous spatial distribution. Landscape parameters had a significant effect on the abundance of ticks up to a range of 1 km around the sampled sites. Tick density was influenced by both the composition and configuration of the landscape, especially the density of forest patches, which is strongly correlated with the number of ecotones, i.e. edge habitats at the border between forest and non-forest. For all four pathogens, a higher prevalence was found in places with higher tick density, which supports the hypothesis that tick abundance amplifies the risk of infection. This is most likely due to the presence of small rodents that prefer these habitats and are also important reservoir hosts for ticks.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

10618 - Ecology

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Klíště – zbytečná panika nebo reálná hrozba v lesích? Výskyt, ochrana a onemocnění

ISBN

978-80-02-02973-1

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

4

Strana od-do

26-29

Název nakladatele

Česká lesnická společnost, z. s.

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

Kostelec nad Černými lesy

Datum konání akce

12. 4. 2022

Typ akce podle státní příslušnosti

CST - Celostátní akce

Kód UT WoS článku

—